Temno

Nepřátel se nelekejte a na množství nehleďte! Přepracovaný Jiráskův text nebyl objektivní pravdou již v době svého vzniku a v období skutečného temna, tedy v padesátých letech, bez výjimky simuloval komunistické revoluční myšlenky, zatím jen předurčené v odkazu Mistra Jana. Po technické, výtvarné a hudební stránce Steklého barevný velkofilm předjímá pozdější Vávrovu husitskou trilogii, zde ještě bez výraznějšího přispění hereckého ansámblu. Výjimku tvoří snad jen Martin Růžek v roli fanatického pátera Koniáše a dvaadvacetiletá Jiřina Švorcová coby myslivcova dcera Helenka, váhající mezi láskou a vírou. Která strana mince zvítězí není třeba dodávat. (24.08.2014)

Jedna z mnoha adaptací milovaného i nenáviděného Aloise Jiráska. Film jsem viděl až dnes prvně, ale knihu jsem četl za svých studiích na průmyslové škole, a když jsem odevzdával souhr přečtené literatury, nikdo mi nevěřil, že jsem knihu opravdu četl. Četl a moc se mi líbila, i když musím přiznat, ač jeho obdivovatel, román je poznamenán svým časopiseckým původem. Některé pasáže jsou sice zajímavé, na druhé straně, rozvolňují rytmus knihy. Jirásek nesporně patří k našim velkým spisovatelům a jeho díla byla útěchou národu v jeho těžkých chvílích. Bohužel, za minulého režimu byl tak glorifikován, až se mnoha lidem zprotivil - hlavně díky Zdeňkovi Nejedlému (ministrovi kultury), jeho vášnivému milovníkovi, pod jehož patronací, vznikali jeho adaptace (někdy i pod přísným dohledem). Filmový přepis je poznamenán dobou vzniku, veškerá vrchnost, cizinci, katolíci a přisluhovači jsou vypodobněni jen v těch nejhorších barvách, zatímco lid tížen svým poddanstvím, je spravedlivý, vlastenecký a oddaný myšlenkám husitským (samozřejmě, nechápáno v náboženské rovině). Mnoho věcí z románu, nikoliv nelogicky, je vynecháno, přeci jenom do jednoho filmu nelze nacpat všechny události, proto by knize více slušela seriálová podoba, jako u F.L. Věka. Jak se na státní zakázku sluší, film je odveden na velmi dobré řemeslné úrovni, kostýmy, kulisy, herecké osazenstvo, přesto tomu všemu chybí trochu více citu. (16.11.2011)

Samozrejme, že z toho srší ideológia doby, v ktorej film vznikol. Vlastenec sem, vlastnenec tam...ako keby to bolo dôležité. Napriek tomu alebo odhliadnuc od toho je to veľmi zdarilé a až na niektoré herecké výkony aj kvalitné dielo. Príbeh má štavu, ktorú v závere kvôli pridlhej stopáži a zbytočne preťahovanej romantickej linke trochu stráca. Divák musí oceniť peknú výpravu a tiež hutnú dramatickú atmosféru. (25.01.2016)

Příběh se sice odehrává v konkrétní době, ale je možné jej chápat univerzálně jako příběh o netoleranci, fanatismu, nesvobodě, útlaku, emigraci apod. A stejně tak jako kritiku dějů dvě sta tři sta let starých je možné jej chápat jako kritiku doby, kdy film vznikl. Nevidím důvod se pořád ohánět komunistickou propagandou. Film je možná místy zkratkovitý, přece jen literární předloha je velmi košatá, ale je to koukatelný historický film. (29.01.2015)

Historickou věrnost řešit nehodlám, ale řekněte mi, proč měl nový komunistický režim potřebu přiživit se na dávno mrtvém sporu mezi katolíky a protestanty? Výsledek tomu odpovídá, takže se mi v hlavě stále vynořovala myšlenka, že KSČ potlačující zakázané názory, a bděle dohlížející na ideologicky rebelující obyvatelstvo, je od Jezuitů k nerozeznání. Promyšlenější scénář a schopnější režisér by podobným kacířským myšlenkám učinili přítrž, ale Steklý se na nic takového nezmohl. (10.08.2022)