A Place in the Sun
Miesto na výslní
Režie:
George StevensKamera:
William C. MellorHudba:
Franz WaxmanHrají:
Montgomery Clift, Elizabeth Taylor, Shelley Winters, Anne Revere, Keefe Brasselle, Fred Clark, Raymond Burr, Herbert Heyes, Shepperd Strudwick (více)Obsahy(1)
Slavná filmová adaptace Dreiserovy Americké tragédie.
Příběh George, mladíka z chudých poměrů, který dostane práci v továrně bohatého strýce, a když se naskytne šance společenského vzestupu, obětuje lásku tovární dělnice ve prospěch vztahu k bohaté dívce.
(oficiální text distributora)
Recenze (80)
Třpyt lásky klene se nad hlavami. Navléknuté perly mizí, popadaly na dno zátočiny. Šatem svátečním unášen je do dálavy. Pod hladinu stažen cizí melodií. Dvě dámy, dvojí tvář zalíbení. Ta první, obyčejná, naivní, prostá. Ta druhá, "nutná," dobrý původ má a společenské postavení. Vyležený důlek v roztříštěnosti. Mihotavý, temný čin, růžová tragédie. Montgomery Clift a Liz Taylor zblízka vysílají jiskřivé pohledy, vyšší stupeň lásky, prvotřídní noblesní vášeň, vůni útěků do zasněných doteků... Svědomitou romantikou srdce odemyká. Svou duši hříchem podemílá. První lásku v sobě uzamyká. Milovník, viník v myšlenkách. Milostný trojúhelník hořekuje. Náhlé stíny toho léta. Smrt si pro ni do jezera přišla. Vyvrácená cesta. Toužil mít víc, své místo nahoře, let do nebe, přízeň dívky překrásné. Zalit trvale neprůhledným klenotem. Usednout k tomu stolu bylo ošidné. Zůstalo po něm prázdné místo, tísnivé, nemilostivé, tesknivé... Na shledanou v lepším světě. V srdci však, svou šeptavě omamnou nejvyšší nabídkou, hojivou kapkou princovského šarmu, okouzlovat bude nadále. ()
Cukríkový, rýdzo kapitalistický (oproti Dreiserovi), naivný Hollywood, bol pre takto komplikovanú, komplexnú (a geniálnu!) látku asi najnevhodnejšou optikou. Oproti knihe veľmi veľa ubudlo a to nie len z príbehu (čo by bolo v poriadku, predsalen dvojhodinový formát ťažko konkuruje osemstostranovému románu), ale najmä významovo, príbeh prišiel o svoju sociálnu, politickú i existenciálnu vrstvu. Namiesto nej sa zamerali scenáristi rýdzo na gýčový romantický trojuholník (lebo ten divákov najviac zaujímal) a americkú tragédiu tak dokonalo sploštili. Natočené fajn. ()
Nečekaně zajímavý film. Skvělé obsazení (Clift a Taylorka) táhne především nevšední pojetí charakterů postav a jejich uvěřitelné dilema. Skvěle vystavěná situace tudíž dostává diváka do podobné polohy jako hlavní postavu. Nevíte, jestli hlavního hrdinu odsoudit, anebo pochopit. Opravdu klobouk dolů, že v roce 1951 ožily natolik opravdové a neploché charaktery. 7/10 ()
"Ty si začínáš s děvčaty? S děvčaty si nic nezačínej, buď hodný!" Kdyby Clift poslechl svoji matku, mohl mít klid... Aneb kdo s čím zachází, tím taky schází. Realisticky zachycený příběh možná až chorobně ctižádostivého chlapíka, jehož konání je ovlivněno společností a touhou po splnění amerického snu, který má určitou dobu téměř na dosah... Ke zdejší adoraci se nepřidám, protože i přes nezpochybnitelné kvality snímku, mě drtila jeho délka. ()
Plánoval to, klamal, no neurobil to. Je vinný? Kvalitné obsadenie a solídne vyzerajúci príbeh ma presvedčil. Rok výroby nie je podstatný, čo sa potvrdilo. Sympatický M. Clift výborne bodoval vo filme Odtiaľ až na večnosť a tu svoje kvality opäť potvrdil. Zhodou okolností sa zaľúbi do dvoch žien. Jedna z nich je chudobná, druhá má peniaze, slávu a aby toho nebolo málo tak i tvár krásnej E. Taylor. Nedá sa dlho viesť dvojitý život, obidvom klamať, preto sa v jeho hlave zrodí nápad chudobnejšej príťaže, navyše tehotnej, nadobro zbaviť...Vrcholom filmu je nočná scéna na člne, ktorá má fakt hustú atmosféru. Bol som napnutý ako struna. Súdny proces i verdikt film výborne ukončujú. V roku výroby to muselo mať zaručene úspech. 80%. ()
Galerie (70)
Zajímavosti (6)
- Premiéra filmu se konala v Graumanově Čínském divadle v Hollywoodu 14. srpna 1951 a reakce kritiky i diváků byla jednoznačná – skvělý film. [Zdroj: Jiří Žák – kniha Elizabeth Taylorová – Nebezpečný život] (Pavlínka9)
- Snímek byl natočen na motivy stejnojmenného románu Theodora Dreisera, kerý byl inspirovaný skutečnou událostí. [Zdroj: Cinema] (Terva)
- Režisér George Stevens nutil Elizabeth Taylor opakovaně skákat do ledového jezera, přestože její matka protestovala, neboť Elizabeth měla zrovna menses. Sara Taylor jako starostlivá matka se údajně bála, možná trochu přemrštěně, že její dcera po té scéně nebude moct mít děti. Nechala proto do dceřiných smluv připsat, že nemusí první dva dny menstruace pracovat, a klauzule zůstala ve smlouvách ještě dvacet let. Této klauzule Elizabeth Taylor také později využívala v natáčení velkofilmu Kleopatra (1963). [Zdroj: J. Randy Taraborrelli – kniha Elizabeth] (Pavlínka9)
Reklama