Kluk za dvě pětky

Kdyby ve filmu nehrál Langoš a ke všemu to je ještě jeho debut a má první filmová láska Leontýnka, asi bych kluka za dvě pětky úplně přehlídnul, ale udělal bych špatně. Neměl jsem problém se vžít do postavy hlavního hrdiny, především situace kdy on chudej, problémovej, bez rodičů balí holku z lepší rodiny. Na to, že film má ročník 83 z něj vanula docela příjemná otevřenost a kritika na všechny strany. Jako melancholika mě samozřejmě potěšily i drobné detaily, kuželkovitý lahváče se kterejma sem taky kdysi na škole začínal jako tady Langoš, klasický nálevny, které už neexistují, takový ty plakátky socikovskýho typu alá Pepíček Laufer, to všechno mě tak nějak zpátky transportovalo do 80let a jako že fajn. Příběh sice není nějak oslnivý, ani originální, ale působí celkem reálně a přirozeně. A ještě k podstatný a zásadní věci celýho filmu, která trvá 3 sekundy a kterou zde rozebírají ve svých komentech kluci, rozchechtal mě koment uživatele Argenson (To, že ukázala bobra, ještě neznamená, že byla krásná.), já tady v této otázce zcela nečekaně půjdu proti všem, protože ja si myslím, že Danuška bobra neukázala,myslím si, že na sobě měla černý kalhotky nebo plavky s bílejma šňurkama, faktem je, že pro nás kluky tahle klíčová a zcela zásadní scéna trvala hrozně krátce a mě zastihla zcela nepřipraveného. I když jak se Danuška slíkala v tom zrcadle tak jsem samozřejmě merčil velký věci, ale zrovna v tom okamžiku kdy se rozběhla do bázenu jsem si bral z tácu koláč. (20.03.2013)

Zajímavý, i když podle mého názoru ne zcela dokonalý. Ivo Pelant (scénář) se snažil v rámci tehdejších možností zachytit problémy zednických učňů, dospívání i tehdejší doby. Myslím, že se mu to docela povedlo. To, že film nedosahuje vyššího hodnocení je asi tím, že zpracované téma není v dnešní době aktuální, děj filmu není příliš dramatický. Herecké výkony jsou standardní. (Středa 27.01.2010) (27.01.2010)

V životopisech herců se vždy zmiňuje první filmová role, v případě Jiřího Langmajera to není zas až takovej průser, byť za cenu dobových reálií, z dnešního pohledu často úsměvných. Karty postav jsou navíc rozdané tak pozoruhodně, že on jediný strhává sympatie na svou stranu, všichni kolem něj jsou bezvýrazní až protivní. Navíc, i když artikuluje rádoby ledabyle, jemu jedinému je celou dobu dobře rozumět. Z pár docela povedených hlášek jsou nejlepší ty s nechtěně humorným vyzněním (Václav Mareš v roli ředitele: "Tady není dostihová dráha! Zpátky a ukážete mi, jak se odchází z učiliště.") A co nechápu, zdejší nadšení z Dany Vávrové. Byla oplácaná, měla otřesnej účes a blbě hrála. To, že ukázala bobra, ještě neznamená, že byla krásná. (23.11.2012)

Nijak přesvědčivý příběh o pubertálních problémech mládeže. Myslím, že většinu diváckého osazenstva kina v době, kdy se film promítal poprvé, zaujala jen mladá Dana Vávrová, kterou předtím znali jako roztomilou Leontýnku z Ať žijí duchové, a tady se najednou tahle Leontýnka svlíkla do naha, což bylo asi pro spoustu kluků v té době ohromné vzrůšo, neboť pokud člověk nebyl přes 15, či lépe přes 18 let, neměl takřka šanci se v nějakém filmu dopátrat alespoň náznaku sexu. (28.08.2002)

Nemohla jsem odolat myšlence, že uvidím skutečně mladého Langoše. Tady byl pěkné ucho. Vypadal spíše jako žák ze základky, než učeň. Ovšem, to jen do chvíle než otevřel pusu. Vyjadřování mu i po tolika letech zůstalo a ten bezelstný úsmě taky. Zápletka je klasická a velmi jednoduchá, v podstatě jde o obyčejný příběh, kterých bylo natočeno mnoho. Prostě nic převratného. (03.02.2012)