Mosty

7,7/10 a nová, nezávislá jednorázovka od studia A24 tradičně nezklamala. Musím se přiznat, že si začínám Briana Tyree Henryho dost oblibovat a Jennifer mi potvrzuje, že s hraním taktéž nemá sebemenší potíže. Mosty jsou velmi komorně pojatá, nezávislá filmařina se skvělou kamerou, scénářem a postavami. Jedná se sice v podstatě jen o vývoj přátelství dvou lidí, ale je to zvládnuto na jedničku a nic tak nevypadá jakkoliv nuceně, ba naopak to místy vypadá až krutě reálně. Možná bych do filmu přidal pár dramaticky vyhrocenějších scén, protože mi ta jedna nestačila. (08.11.2022)

Kromě divadelních zkušeností má za sebou prakticky jen epizodní práce na zlomku seriálů, takže třeba v oceňované Služce poukazovala na komplikovaný americký sociální (i justiční) systém. Teď Lila Neugebauer celovečerně debutuje a podařilo se jí získat pořádný herecký kalibr. Jennifer Lawrence se nikdy nebála výzev (ostatně 4 nominace na Oscara, 1 cena), tentokrát představuje v komorním nenuceném dramatu ženistku vracející se z Afghánistánu s poraněním těla i mozku a posttraumatickým syndromem. Ono už doma to nebylo před jejím odjezdem na misi růžové (drogově závislý bratr, nezodpovědná a odtažitá matka), každopádně ona to nehodlá vzdát a po boku podobně zlomeného nového kamaráda se pokusí nastartovat lepší příští. Neugebauer, ač tedy musíme naprosto oželit jakoukoliv originalitu, netlačí na pilu, nenechává hrdinku brečet doma do polštáře, ale možná i trochu po vzoru nezávislých kousků z 90. let nechává postavy prostě jen tak tiše sedět, popíjet pivo a sem tam vypustit něco osobního nebo ze života. I když na druhou stranu nějaké vypjaté emoční (samozřejmě v mezích předkládaného) scény s Lawrence bych se nebránil. Každopádně je to opravdové, všední, milé. Tři až čtyři hvězdy. (15.11.2022)

Mosty jsou dílem, které předvádí jeden z nejsilnějších scénářů, jeden z nejsilnějších hereckých výkonů a jedno z nejsilnějších režijních uchopení roku.  Jennifer Lawrence tu potvrzuje status jedné z nejnadanějších hereček své generace a vyvolává naději, že i do budoucna bude mít Lawrence správný čuch na scénáře a šikovné tvůrce, kteří nutně nemusí mít dvakrát bohaté zkušenosti. Nejpříjemnější je totiž právě fakt, že za tak bravurní silnou sondou stojí celovečerní debutantka Lila Neugebauer, která ovšem ve výsledku dodala jeden z nejsilnějších filmů roku.... (05.11.2022)

A jde to i bez krvavých válečných flashbacků, resp. už od první chvíle je nadmíru jasné, že příběh bude stát na charismatu Jennifer Lawrence, která svou roli zlomené vojandy pojala setsakra sugestivně. Menší production values tak bohatě kompenzuje plnohodnotný příběh o vypořádání se s PTSD a o navázání jednoho zdánlivě nepravděpodobného přátelství. Křehké, civilní, malé a přesto dost silné. Jennifer Lawrence je jednoznačně lepší ve vážnějších hereckých polohách, což zde platí dvojnásob. [75%] (06.02.2023)

Skromná komorní podívaná, co si na nic nehraje a kterou táhnou skvělý civilní herecký výkony obou hlavních představitelů (momenty, kdy byly na scéně oba, byla prostě radost sledovat), zajímavá místama lehce depresivní atmosféra nebo pár jednodušších hudebních motivů. Příběh je vcelku standardní, ale tentokrát forma s přehledem vyhrála nad obsahem. A já mám tyhle filmy o starostech a vnitřních démonech obyčejnejch lidí rád. Na to, že se toho za hodinu a půl moc nestane a tempo vyprávění je pomalejší, jsem se téměř vůbec nenudil a nakonec celá projekce příjemně utekla. Škoda, že příběh nebyl přece jenom o něco víc originálnější, takhle si i přes pozitivní dojmy na tenhle biják v budoucnu jen tak nevzpomenu, tři silnější hvězdy. (28.12.2022)