Narozen 4. července

U Stoneových filmů si člověk musí zvyknout na režisérovo (scénáristovo) kontroverzní pojetí. Nedrží se nijaké "zlaté střední cesty", politická témata (Vietnam, Kennedy, Nixon) nám zobrazuje zásadně ze svého úhlu pohledu, nabídku na diskusi nepřijímá. Když je váš názor o něco jiný, můžete mít s jeho filmy celkem problém. Pro mě je takovým malým problémem právě tenhle film, který mě přece jen kvůli tomu odlišnému úhlu pohledu na některé věci sebral o něco méně než jiné Stonovy filmy. I tak ale musím přiznat, že mě Born on the Fourth of July v některých okamžicích, zvlášť asi díky Cruisovu naprosto přesvědčivému projevu invalidního veterána, doslova ohromilo. (01.09.2007)

Je mi téměř jedno, jakého je Stone přesvědčení, ale o "své víře" přesvědčí jako filmař kohokoli. Kdyby takhle "přesvědčovat" uměl třeba Spielberg.... Nejsem Američan, abych tohle drama asi plně docenil, vroucně bych si přál nějakého režiséra, který se podobně "naveze" do našeho národního svědomí, byť ne nezaujatě. Ale shodou okolností jsem tenhle film viděl bezprostředně po posledních dvou epizodách "Band of Brothers" a ono "Why we Fight" se tak odráželo mnohem, mnohem silněji. (22.10.2005)

Tímhle filmem Tom Cruise filmově dospěl , velký díky patří také Oliveru Stoneovi.Neubráním se pocitu, že tomuto přerodu z ideového kluka v antiválečného ochrnutého člověka rozumí nejlépe američané. My si můžeme odnést jen ten druhý smysl tohoto filmu a to je náhled na smysl války ve Vietnamu a to si taky odnáším. (07.06.2006)

Na Stoneho velkolepé, což se dá čekat a taky hodně protiválečné, což u tohohle filmu zas tolik nefunguje jako u jinejch. Ono možná jde o to, že se na otázku válka obrací trošičku z jiného hlediska, z hlediska, ke kterému se každý film neodváží ani podívat, a to je z pohledu vojáka a jeho návratu zpátky na zem do svého rodného města. Podle mě to ale zase není natolik silné jako přímé záběry na psychicky narušeného vojáka ve válce, kterému právě střepina utrhla ruku, nebo z trošku lidštějšího pohledu divák sleduje, jak jeho utrpení končí pod tíhou fetu. To v tomhle filmu není, tady se spíše bojuje za právo jednotlivce ve válce a víc se sleduje psychika narušeného člověka po návratu domů, což určitě není na škodu a určitě se na to dobře kouká, jen to není tak nábojné. Oliver Stone tomu určitě dodal hodně, mladý Tom Cruise, který ve filmu víc najezdí než nachodí taky ukázal, proč není zas tak špatný herec, i když zas tak úchvatně s taky nepřeved a já nakonec po skončení filmu vyšel s tím, že to je tak trošku reklama na květinové děti, ale taky chápu proč to vzniklo, a že všechno na světě má svůj řád. (12.03.2009)

Drsný, silně protiválečný snímek zachycující hořký život jednoho nešťastníka, který se zprvu ve vší naivitě hrnul do války, jenže záhy to pěkně odskákal. V předchozím Stoneově díle Platoon jsme mohli pěkně zblízka ochutnat bitevní vřavu a vcítit se do kůže bojujícího vojáka, nyní nám Stone ukazuje život vojáka mimo bojiště a vybízí nás k pochopení drastických důsledků války. Born on the Fourth of July má sice minimum akce, která je navíc cca o procento horší, než ta v Četě, ale za to oplývá o něco lepším scénářem, je více emocionálnější a v čele má vskutku excelentní herecký výkon Toma Cruise (mimochodem i Dafoe se mi zde líbil více), což z něj dělá více nezapomenutelný snímek (nechci říct přímo "lepší", ale více méně ano). PS: Co se týče hudby dovolím si malou poznámku, že místy trochu moc tlačí na pilu, dokáže sice úspěšně podbarvit již existující emocionální prožitek, ovšem ne ho jen tak z ničeho vytvořit, takže pokud zrovna necítíte nic, působí přehnaně. 9/10 (26.04.2008)