Narozen 4. července

Další masochistický film Američanů ohledně války ve Vietnamu. Na rozdíl od vojensky drsné Čety, Údolí stínů, Olověné vesty či Apokalypsy tenhle snímek válku jen letmo naznačí a věnuje se raději utrpení hlavního hrdiny. Jenže to tady už taky mockrát bylo - utrpení veteránů v Lovci jelenů nebo Návratu domů je věrohodnější a lépe zahrané. A film jako připomínka vietnamské války? Forrest Gump je vtipnější, Vlasy mají lepší příběh i muziku, Tábor tygrů má zajímavějšího hrdinu. Takže nakonec z Narozen 4.července zbývá jen ten patos - "Chci být dobrým Američanem. Chci sloužit své zemi." A taky hořkost ze zranění, zklamání a Stoneova levičácká politika. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=t8NR6n1nRMI (25.02.2010)

,,AMERIKA PŘESTANE EXISTOVAT, POKUD SE NENAJDOU LIDÉ OCHOTNÍ SE OBĚTOVAT .“… /// Stone podruhé vypráví, jak vojna dělá s kluků chlapy a díky podělaný válce ve Vietnamu nastavuje zrcadlo nejen politikům, ale celý společnosti. Téma vlastenectví a společenských hodnot – jestli si o Stonem povídá, že je spíš levičák, tak tady se vyřádil. Film totiž není ,,jen“ protiválečnej, ale dost politicky provokuje a odsuzuje. Ovšem všichni ,,normální“ s ním musej souhlasit! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmenný paměti, který napsal Ron Kovic, jsem nečetl. 2.) Často se mi zdá, jak vstanu a rozběhnu se... 3.) Pochopím (konečně!) k čemu je Amíkům dobrý Mexiko. 4.) Thx za titule ,,dragon-_-“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (09.04.2014)

Jakživ by mne nenapadlo, že nějaký film bude nejvíc znepokojující svým happy endem. Narozen 4. července takový má. Těžko si představit jízlivější zakončení příběhu „zrazeného“ válečného hrdiny – Stoneovou perspektivou nakonec pouze další oběti obrovského mlýnku na maso. Celkem by mě zajímalo, zda-li s takovou pointou souhlasil samotný Ron Kovic, hlavní hrdina filmu, autor knihy a spoluautor scénáře. Film mapuje jeho životní cestu od mladické naivity, touhy být nejlepší a dělat vše pro svou vlast, přes válečné zranění, které jej upoutá na lůžko a zprvu přiměje opovrhovat všemi „nevděčnými“ kritiky války ve Vietnamu, až k závěrečnému procitnutí, uvědomění si, co mu služba vlasti dala a co vzala a přidání se k zástupu tvrdou silou potlačovaných demonstrantů. Stone kritizuje Spojené státy způsobem drsným a nevybíravým, nicméně ne vulgárním. Jenom občas příliš tlačí na pilu, například v patetické scéně s mlácenými demonstranty, jinak si vystačí s méně podbízivými prostředky. Stačí záběr na pomočenou a pozvracenou podlahu, následný švenk na ochrnutého a bezmocného Kovice, který v tom sajrajtu málem leží, a zbytek už si každý domyslí. Jedním z důležitých motivů jsou hamburgery s „děravým“ masem uvnitř: lákavý zevnějšek a uvnitř něco, co jsme nečekali: velká prázdná díra a s tím související lež, přetvářka a vlastně i jakási lhostejnost a smířenost, protože tyhle burgry jdou dobře na odbyt. Samotné poselství bylo pro Stonea tentokrát bohužel důležitější než způsob, jakým nám jej sděluje. Režie není nikterak světoborná, neklidná kamera Roberta Richardsona mi šla místy vyloženě na nervy a hudba Johna Williamse zůstala ostudně nevyužita (že by pro přílišnou „američnost“?). Není zde žádná velká, do paměti se vrývající, scéna, Tom Cruise ostatně není žádný velký herec, 150 minut je proto příliš. 75% Zajímavé komentáře: Niktorius, wipeout, Bobek15 (17.01.2008)

Oliver Stone znovu poukazuje na peklo Vietnamskej vojny skrz vidiny vlastných osobných zážitkov a tým filmu dodáva väčšiu autenticitu. Tom Cruise znovu dokázal, že nie je len značkovým panáčikom v hollywoodskom priemysle a svoju úlohu traumou postihnutého vojaka zvládol dokonale. V podstate nemám čo vytknúť, hoci kratšia stopáž by neuškodila a nepoložilo ma to na lopatky až tak ako niektorých tu prítomných. Okrem toho, slabšie hodnotený film Obeti války so Seanom Pennom ma nadchol trochu viac. (22.06.2010)

Oliver Stone se prostě nezapře. Kdo jiný by mohl o válce ve Vietnamu vědět víc, než tamější veterán Olí. Tři roky po "Četě", která je víceméně jeho autobiografií, se vrhnul na osud ochrnutého veterána Rona Kovice podle jeho autobiografické knihy "Narozen 4. července". Druhá "Četa" se sice nekoná, přesto pan Stone vytvořil silné dílo, které dalo vyniknout především Tomu Cruisovi, který opustil škatuli napomádovaných libových frajírků a střihl si charakterní postavu. A výtečně. Jak jsem ho nikdy moc nemusel, zde jsem mu fandil a soucítil s ním (zvláště když je s ním v posteli ta nádherná Mexická děvka a on prostě...no nemůže, no). I když zbytečně patetické hudby Johna Williamse a zkratkovitosti první poloviny, skloubené s rozvláčností (chvílema mi přišlo, že pan Stone neuvážil zda má točit seriál, nebo celovečerní film) se film neubrání, rozhodně patří mezi hodnotné snímky, dotýkající se Vietnamského traumatu. 80%. (04.02.2009)