Takoví normální zabijáci

Šílené. Myšleno v dobrém smyslu, jelikož Natural Born Killers jsou velmi originální a překvapující podívanou. Zpočátku jsem čekal snímek ve stylu Pravdivé romance, ale to, v co se tenhle film nakonec vyvinul, se nedá přirovnat k ničemu, co jsem dosud viděl. Takoví normální zabijáci jsou velmi rychlá podívaná. Místy jsem měl pocit, že vůbec nestíhám chápat dění na plátně. Nakonec jsem to ale shledal pozitivním, protože jedním z hlavních úkolů filmu bylo jistě šokovat. Potěšilo mě i příjemné obsazení, je například zajímavé vidět Tommy Lee Jonese v tak ztřeštěné roli. True romance mi sice víc kápla do noty, ale tohle je taky výborné. Palec nahoru Olivere. (06.02.2012)

U snímku TAKOVÍ NORMÁLNÍ ZABIJÁCI jsem hned několikrát (tj. vcelku často) myslel na ono příslovečné "Slepý vede slepého." Snímek si (prý) na jedné straně dělá ambice upozornit na nevkusnou míru násilí v médiích, ale na straně druhé předkládá násilí v takovém množství, že jsem se během filmu nemohl zbavit pocitu, že "zloděj" s lupem na zádech a škraboškou na obličeji křičí: "Chyťte zloděje." Po formální stránce se musí filmu uznat jeho zběsilý spád a akčnost. Do značné míry k tomu napomáhá "klipovitost" tohoto snímku. Zároveň je však tato "klipovitost" (a především pestrost a "různobarevnost" těchto klipů) až jaksi přetažena a výsledný dojem z filmu je zbytečně rušen. Shrnuto a podtrženo: pokud jsem si během sledování neustále "mlel mantru": "Jde o satiru, jde o satiru, jde o satiru...", tak uznávám zajímavou myšlenku i zpracování... a dávám 3 hvězdičky. Pokud bych však měl připustit "vážně míněné záměry" při natáčení, pak by tento film u mě propadl (a nezachránilo by to ani ono zpracování). Jsem totiž příliš vzdálen "staré škole", které nevadily ve filmu morální apely; stejně tak jsem však příliš vzdálen "nové škole", která jaksi vydává špatné za "dobré". (27.10.2003)

Hodně hustá záležitost, která rozhodně zaujme tématy a zdánlivě nekontrolovanou formální přeplácaností. Jde především o (zatraceně divokou) satirickou reflexi naší doby, utvářené z velké části médii, které se honí za senzacemi všeho druhu a jejichž (ne)morální vliv na společnost je v podstatě neomezený. Ze začátku jsem jen nevěřícně kroutil hlavou (dokonce jsem chvíli uvažoval i o odpadu!), postupem času jsem si ale na ten neuvěřitelný gejzír ujetostí a násilí celkem zvykl a poslední - totálně nářezovou - půlhodinu už jsem si vyloženě vychutnával. Kdyby se Stone dokázal aspoň trochu krotit, mohlo být mé hodnocení možná ještě vyšší. Epileptický střih, anti-statická kamera, střídání barevných a černobílých kamerových filtrů, animace a další audiovizuální šílenosti jsou sice fajn, ale když jste jimi krmeni od začátku do konce, může se stát, že vás to časem trochu omrzí... 80 % (18.05.2006)

Parádní Tarantinův scénář, fanatický výkony Woodyho a Toma Lee Jonese, Dokonalej střh a režie. Stylová jízda která nemá jediný hluchý místo a na kterou se můžu koukat pořád dokola. DVD navíc obsahuje spoustu vystřiženejch scén, který podle Stonea brzdily tempo filmu a proto je nakonec do finální verze neumístil. To je ovšem škoda, protože např. brutální masakr během soudního přelíčení je fakt povedenej. Mezi bonusama je i alternativní zakončení filmu. Jediná věc co mi na jinak nabitym DVD trochu chybí je českej dabing. (20.08.2007)

Roztržité, zmatené, zběsilé a roztodivné. Totální chaos ve všem. Především první polovinu. Na tento styl zpracování jsem si po celý film nemohla přivyknout, a když už se tak začalo dít, film se přehoupl do druhé, lehce ustálenější, přesto však zcela pořád šílené části. Celý snímek, zvláště, již výše zmiňovaná, jeho první polovina, je prokládán bizarními a potrhlými výjevy, které v podstatě úspěšně zastiňují nijak zvláště originální obsahovou stránku. Ve spojení s tradičně osobitou a originální kamerou Roberta Richardsona vytvářejí ze zdánlivě obyčejného příběhu vskutku působivou a bláznivou jízdu. Dva hlavní maniaky skvěle ztvárnili Woody Harrelson a sympatická kočanda Juliette Lewis. Napadlo mne, jak by film vyzněl, pokud by zůstala zachována hlavní dějová linie, ale byl by zpracován poněkud klidněji a rozvážněji. Nejspíš není příliš na místě klást si tuto otázku k filmu, k němuž stvořil scénář šílenec Tarantino a mluvit přitom o klidu:) Můj zájem však vzbudila informace v zajímavostech, kde se uvádí, že scénář byl přepsán na základě rozhodnutí produkce. Jaký by byl výsledek, pokud by se režijních otěží chopil sám Quentin? A jaký by byl v případě, kdyby se jich chopil Quentin se svým nezměněným scénářem v ruce? Líbilo se mi to. A docela dost. Ale... (15.08.2010)