Salvador

Stone ve svých začátcích byl ostrej jako latinsko-americká mačena. Salvador hned od prvních sekund vpadne na scénu za doprovodu škekající hudby, která má kulometnou kadenci. Stone stejně jako v Četě si nebere vůbec žádné servítky a zcela otevřeně kritizuje americkou vojenskou "pomoc", státu který byl "napaden" komunisty. Popravdě jsem nečekal že Stoneův první protiválečný film bude nějaký mimořádný žážitek. Spletl jsem se. V 80. letech si prostě Oliver umanul, že nastolí světu svůj pohled na vojenskou nespravedlnost, kterou samozřejmě nejvíce odskáčou civilisté. (04.05.2013)

S odstupem času to vypadá, že vrchol filmové tvorby Olivera Stonea, měřeno kvalitou, spadá do 80. let, kdy přišel se dvěma špičkovými reflexemi ničivých válečných konfliktů. Četa je známější a vyvolala všeobecně větší ohlas, přece jen ji natočil jako přímý účastník s hlubokou znalostí věci. Bráno z jakéhokoliv pohledu, představovala vietnamská válka významnější událost a vztah k ní si v americké i světové veřejnosti utvářel kdekdo. Válka v Salvadoru zůstala ve stínu nejen té vietnamské, ale i souběžně probíhající irácko-íránské války, kde šlo o krvavý boj o ropná pole. Občanská válka probíhala v době, kdy se míjela se zájmem americké společnosti. Byla to éra ekonomického vzestupu, nového sebevědomí a yuppies. Salvador byla nemocná země, kde převážnou většinu majetku a veškerou politickou moc vlastnilo 27 rodin, které nechtěly připustit jakékoli reformy a ve spolupráci s armádními špičkami likvidovaly opozici nebo ji zaháněly do ilegality. Americké tajné služby se obávaly nové blamáže a la Kuba a rozhodly se zabránit pádu režimu za každou cenu. V zemi se vzedmula vlna brutálního násilí. Stone jako protiválečný aktivista, jehož politický profil formovala protestní 70. léta, sledoval vývoj se znepokojením a chtěl natočit angažovaný film z první ruky. Nenašel ale producenty, a tak film vznikal z nadšení a obětí celého filmového štábu. I přes řadu kompromisů daných omezeným rozpočtem, točilo se obvykle na první dobrý pokus, z toho snímku čiší neuvěřitelný zápal. Salvador není laciná agitka a jeho hrdina není sympaťák, ale složitá postava. Nespolehlivý nestálý dobrodruh se sklonem k alkoholismu, levičák srdcem, ne ideály, a spíš intuitivně se stavící na stranu těch slabších v konfliktu. Stone zároveň vzdává hold novinářské profesi v době, kdy novináři byli za pravdu ochotni riskovat život a jít proti proudu a očekávání veřejnosti i zaměstnavatele. Boylův kolega umírá při pokusu zachytit realitu pouliční bitvy z bezprostřední blízkosti. O pár let později se jeho kolegové ve válce v Iráku v pohodlí luxusního hotelu spokojili s oficiálním komuniké americké armády, efektními záběry pořízenými armádními kameramany a počítačovou simulací. Celkový dojem: 95 %. (21.10.2013)

Oliver Stone v tomto snímku ešte ako tak decentne, v malých dávkach, sa snažil divákovi podať, akých zverstiev sa dopúšťali vojská USA na územiach iných štátov. Ten skutočný diamant však spočíva v dokumentárnom snímku - Neznámé dějiny Spojených států. Toto je stále taká jemná, mierne idealistická, vojenská rozprávka, pre nenáročných. (24.03.2022)

Tentokrát trochu slabší Oliver a jeho standartní politické hrátky. Tady se teprve zaškoloval před svými lepšími filmy. Ostatně například Četa je ze stejného roku jako toto. Každopádně film v rámci možností určitě táhne především skvělý Woods který si z toho udělal vesměs one man show. Jinak průměr se zvláštním zpracováním.55% (29.11.2022)

Najväčším mínusom je, že diabolsky dobrá, napínavá druhá polovica filmu je zhadzovaná miernym rozbehom v prvej polke. Ale zase plusom, aj v rozbehu až do konca, je duo Jamesov a neskutočný záver. Čudujem sa, že po týchto výkonoch im neboli ponúknuté role podobnej kvality. Škoda toho začiatku, no určite je to lepšia alternatíva, ako by sa mal film sľubne rozbehnúť a pri závere by som zaspával. 75%. (04.07.2007)