Zahrada

Tohle podobenství je použitelné v každé době, tu dnešní bohužel nevyjímaje. Kdo má informace, má vlastně nesmírné bohatství. Ať je nacismus, komunismus, demokracie či vládne císař pán. Pokaždé chtějí mocní informace na jiné mocné a též i na jiné chudáky, aby je mohli vydírat a využívat. Živá zahrada je zajímavý nápad sám o sobě a velmi trefné a povedené podobenství. (06.04.2023)

Šedesátková miniaturní jinotajnost zapadající do linie Případu pro začínajícího kata, Slavnosti a hostů nebo méně proslaveného Dne sedmého, osmé noci. Švankmajer sice protentokrát úplně upouští od animace(!), ale jeho rukopis lze snadno identifikovat podle zálibného prostřihávání na anatomické detaily i podle celkové nervně znepokojivé atmosféry. Pravděpodobná pointa je sice jasná dávno před koncem, ale na malé ploše tenhle druh napětí netřeba, k udržení spádu stačí proud mikroudálostí v absurdním příběhu směřujícím k tušenému konci jako můra ke svíčce. (27.09.2013)

Vlastně je to dost nechutné. 1) Je to nechutné...jako kdybyste pozorovali někoho, jak si vybírá holuby z nosu, škrabe se v zadku a hlasitě si na záchodě ulevuje. 2) Aniž bych popíral přívlastky, kterými filmík obdařili místní nadšení komentátoři, přiznám, že nejvíce mě zaujal interiér Carevny Volhy Gaz 21. (03.08.2015)

Jan Švankmajer předvádí to, co mu jde skutečně skvěle. Natočil film, který je spíše podobenstvím, film, který v sobě má ale děj a hlavně skvělou atmosféru, která se místy jeví doslova hororovou, protože nevíte, co může přijít a co se ještě stane. Skvěle herecky a režisérsky zvládnutý krátký film, který si zaslouží připomínat. (10.10.2017)

A stojí tam až dodnes!!! Zahrada se mi líbí nejen svým zvláštním pojetím, ale i samotnou zvláštní atmosférou. Kamera si vážně vyhrála, divák je po celou dobu držen ve zvláštním napětí, kam že se děj posune, jestli se to nějak zvrtne a to se mi na tom líbilo nejvíc. Stejně jako výkon Luďka Kopřivy, ze kterého šel místy vážně až děsivý pocit. (20.02.2020)