Režie:
Jan ŠvankmajerScénář:
Jan ŠvankmajerKamera:
Svatopluk MalýHudba:
Zdeněk LiškaVOD (1)
Obsahy(2)
Jediný plot, který je opravdu živý. Groteskní podobenství režiséra Jana Švankmajera vzniklo podle povídky Ivana Krause Živý plot. S hravou nadsázkou vypráví anekdotu o muži, který ukazuje starému známému svou vilu a zahradu, obehnanou živým plotem – ovšem doslova živým, protože tento se místo keřů skládá z lidí, na které majitel vily něco ví… (Česká televize)
(více)Recenze (109)
Jan Švankmajer předvádí to, co mu jde skutečně skvěle. Natočil film, který je spíše podobenstvím, film, který v sobě má ale děj a hlavně skvělou atmosféru, která se místy jeví doslova hororovou, protože nevíte, co může přijít a co se ještě stane. Skvěle herecky a režisérsky zvládnutý krátký film, který si zaslouží připomínat. ()
Nejprve se mi zdálo, že film je úplně mimo můj terč. Pak si ale stačilo vzpomenout na dobu natočení a hned jsem tušil, oč jde. Na druhou stranu, jeden, byť opravdu geniální, nápad nemůže můj pocit nikterak vylepšit. Narozdíl od jiných si myslím, že Švankmajer měl lepší kousky. Ovšem také věřím, že uživatelka Sunwise má pravdu a já jednou budu moci dílo ještě více docenit. ()
Šedesátková miniaturní jinotajnost zapadající do linie Případu pro začínajícího kata, Slavnosti a hostů nebo méně proslaveného Dne sedmého, osmé noci. Švankmajer sice protentokrát úplně upouští od animace(!), ale jeho rukopis lze snadno identifikovat podle zálibného prostřihávání na anatomické detaily i podle celkové nervně znepokojivé atmosféry. Pravděpodobná pointa je sice jasná dávno před koncem, ale na malé ploše tenhle druh napětí netřeba, k udržení spádu stačí proud mikroudálostí v absurdním příběhu směřujícím k tušenému konci jako můra ke svíčce. ()
"Josef, co je to za lidi?" "Kde? ... Jo, todle. To je můj živej plot." Vtipné podobenstvo odkazujúce sa na totalitný režim a na s ním spojené negatívne javy (ako sú strach ľudí z tajnej polície a udavačstvo). Tuším jediný krátky film tohto veľmi osobitého tvorcu, v ktorom nie sú použité animované sekvencie. Má výbornú, takú surrealistickú atmosféru a veľký dôraz sa v ňom kladie na detaily. ()
Zahrada má mnohem blíže k absurdním kouskům Pavla Juráčka (Postava k podpírání, Případ pro začínajícího kata) a Jana Němce (O slavnosti a hostech) než k pozdějším Švankmajerovým surrealistickým dílům. Tady autoři staví satiru na jedné pointě vyzrazené několik minut před koncem a jedná se tak více o snaživý pokus, než o drsnou facku tehdjší vládnoucí garnituře. ()
Galerie (4)
Zajímavosti (2)
- Námětem pro tento snímek byla povídka „Živý plot“ od Ivana Krause. (Taja.S)
- Jde o první Švankmajerův hraný film a v jeho krátkometrážní tvorbě jediný snímek, který neobsahuje animovanou složku. (Facillitant)
Reklama