The Freon Ghost
Režie:
Zdeněk ZelenkaKamera:
Jiří KolínHudba:
Jiří SvobodaHrají:
Kateřina Pokorná, Radek Hoppe, Vlastimil Brodský, Gabriela Wilhelmová, Jitka Asterová, Stanislav Tříska, Daniel Douda, Vlasta Mecnarowská, Jarmila Renčová (více)Obsahy(1)
Po filmové pohádce Čarovné dědictví z roku 1985 natočil režisér Zdeněk Zelenka v roce 1990 ve Filmovém studiu Zlín další film pro mladé diváky – Freonový duch. Již z názvu může být patrné, že tématem této strašidelné komedie adresované nejen dětem, ale i jejich rodičům, je ve své době tolik diskutovaná věc – ekologie a znečištění ovzduší na naší planetě. Ale nebojte se – problém nesmírně vážný se postupně rozvíjí do veselého vyprávění o dětech Žanetě a Markovi z jeskynní léčebny, kteří se spolu s dobrým duchem Leopoldem dostanou na mašince Matyldě do neposkvrněné krajiny na přelomu století, ale nejen to – zažijí spoustu „hrůzostrašných“ dobrodružství a bojů. Ve filmu nebude chybět ani několik líbivých písniček, jejímiž autory jsou Jiří Suchý a Jan Krůta. V dětských rolích se nám představí R. Hoppe a K. Pokorná, ducha Leopolda si zahrál Vlastimil Brodský. (Česká televize)
(více)Recenze (81)
"Slunce sviť na zemský ráj, vždyť je v něm plno krás..." Dětská láska trvá a Freonový duch zůstává i po letech krásně kouzelným filmem, záměrně nepíšu pohádkou ani pohádkovou komedií. Scénu, v níž hraje v úvodu komentáře zmíněná píseň, bez přehánění miluju, a vůbec jsem moc rád, že takový snímek kdy vznikl. Pro někoho možná příliš mravokárné a nezáživné, pro jiného přinejmenším zamyšleníhodné a kéž by také inspirativní dílko se skvělým Vlastimilem Brodským (co si budeme nalhávat, bez něj by to nemělo smysl). Perfektní Svobodova hudba. Tři a půl hvězdy nahoru. ()
Zajímavě pojatá moderní pohádka o tom, kterak znečištěné ovzduší kazí naše životy. Velmi aktuální v době konce osmdesátých let a stále varující, stále výchovné. Filmově hezky zpracované, opravdu hodně ale dělá Vlastimil Brodský v jedné z hlavních rolí. Občas mrazivé, občas smutné, snad i dnes pro diváky, nejen děti, přitažlivé. ()
Takhle moderní pohádka mi vždycky přišla víc depresivní než kouzelná. Nezměnil to ani sympatický Vlastimil Brodský, ani železniční tématika. Námět je ovšem perfektní. Freony byly tou dobou sice už pár let v nemilosti, ale nově kapitalistické Československo čekalo nákladné odsiřování elektráren, utlumování těžkého průmyslu a sanace mnoha ekologických zátěží. A i když se nás mogoři z Extinction Rebellion snaží přesvědčit o opaku, životní prostředí se od devadesátých let znatelně zlepšilo. Následky kyselých dešťů ještě úplně nezmizely, ale jejich výskyt se u nás pomalu stává stejným anachronismem, jako devadesátková posedlost nosit o dvě čísla větší velikost oblečení. ()
Čichám, čichám, okatou snahu znovu si zazpívat "dumky žalky a co já??" No, co si budeme povídat, Ať žijí duchové byli, jsou a budou jenom jedni...o tom asi nemá cenu nějak dlouze polemizovat. Každopádně Zdeňku Zelenkovi se podařilo zplodit celkem podařenou dětskou podívanou. Lehce nezvyklou, s ekologickou stopou, ale byl tam příběh, bylo tam dobrodružství, bylo tam nadpřirozeno, písničky taky a místo Sováka Brodský.....sice už nejede na všechny válce, ale pořád je hlavním držákem. Freonový duch dokazuje, že jestli něco tuzemská kinematografie let nedávných něco opravdu uměla, tak to byli snímky pro děti a mládež. ()
Tak nějak spíše realistický film, než pohádka. Písničky mne u tohoto filmu nikdy nevzaly, jako třeba u Ať žijí duchové, který svou kombinací reálného světa a pohádek je tomuto žánrově tak asi nejblíž. Podobně nepřirozené mi přišly i děti, prostředí, téma. Jako když moc chcete natočit něco, jako byli Duchové, ale prostě se vám to sype pod rukama. ()
Galerie (9)
Zajímavosti (7)
- Po filmech Zítra vstanu a opařím se čajem (1977) a Zabil jsem Einsteina pánové... (1969) se jedná o třetí český film, kdy se někdo z cestovatelů v čase setká se svým mladším já, případně se svým příbuzným (Jiří Sovák potká ve filmu Zítra vstanu a opařím se čajem své mladší já, Lubomír Lipský potká ve filmu Zabil jsem Einsteina pánové... svého otce ještě jako kluka, a zde Lorenc Leopold potkává své mladší já ještě jako živého chlapce v roce 1846). Rozdíl je jen v tom, že zatímco ve zmíněných prvních dvou filmech jsou všechny postavy živé, v tomto filmu je Lorenz Leopold „pouze“ duch. (Jan.Kanak)
- Ve filmu zazněly hned 3 písně dvojice Suchý a Šlitr, a to „Sádlo na chleba“, „Láska se nevyhne králi“ a „Máme rádi zvířata“. (ČSFD)
- Když bylo Zdeňku Zelenkovi nabídnuto natočit nějaký film ve Zlínských studiích, vypravil se na schůzi bez toho, aniž by měl námět. Ten vymyslel při cestě autobusem do Zlína díky časopisům, které četli lidé v autobuse. (JT19)
Reklama