Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V tomto kriminálním příběhu nejsou kupodivu pronásledováni ani všeho schopní zločinci, ani špioni či diverzanti, jak kdysi bývalo běžné. Zápletka je téměř všední: kdosi nenechavý odčerpal z cisterny alkohol, aniž tušil, že se jedná o smrtelně jedovatý metylalkohol, určený pro průmyslové účely. Zjišťování, kam všude byl jed dopraven a které lidi ohrožuje, vyžaduje mravenčí práci. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (53)

Schlierkamp 

všechny recenze uživatele

Československý kriminální film s prvky film-noir zabývající se odcizením a následnou distribucí metylalkoholu. Dvojice kumpánů Kubíček a Rezek (F. Filipovský a F. Holar), kteří si rádi přihnou, odpustí z cisterny odstavené na železniční stanici označené výstražnou tabulkou upozorňující na jedovatou látku dva demižony této kapaliny a uschovají ji do hostince, jehož je jeden z nich majitelem. Brzy po konzumaci se projeví účinky jedovaté látky a oba muži zaplatí za svou hloupost smrtí. Neobvyklé úmrtí otravou metanolem vyšetřují kriminalisté ve složení kapitán Drahota (impozantní a ledově klidný L. Tokoš) a nadporučík Bláha (Z. Dítě), kterým vydatně vypomáhá zástupce veřejné bezpečnosti na železniční stanici R. Deyl. Vzrušení nastane ve chvíli, kdy se zjistí, že F. Filipovský vědomě daroval láhev s jedem řidiči Janu Valenovi (J. Bek) jedoucímu jako svědek na svatbu svého přítele. Nastalo veliké zděšení, neboť tento nevhodný svatební dar mohl ohrozit mnoho nevinných životů, a okamžitě se začalo pátrat po místu konání svatby a totožnosti ženicha s cílem zabránit otravě. Nenápadný hodinový snímek od M. Hubáčka má poměrně slušnou atmosféru, která vrcholí těsně před koncem a na nebezpečí plynoucí z konzumace metylalkoholu upozorňují i dramatické scény z nemocnice. V zajímavém filmu se ve vedlejších rolích objeví D. Medřická jako Rezkova manželka Věra, kterou pojilo citové pouto k vdovci Valenovi či příslušník bezpečnosti J. Kemr, který dokázal zabránit hromadné otravě na veselce Bekova přítele. Pokud pominu podivný mluvený úvod v socialisticko-dokumentárním stylu, nevidím důvod, proč Černé sobotě neudělit nadprůměrné hodnocení, neboť na mě dobře filmařsky zvládnutý snímek zanechal velmi dobrý dojem. ()

Rosalinda 

všechny recenze uživatele

No začátek agitka jak fík. Pak to přechází v něco úplně jiného, celkově v celkem trochu podivné všelico. Všechny tyhle filmy té doby jsou z dnešního pohledu hodně podivné. Kdo tu dobu nezažil, jen kouká. Nicméně právě proto mne to zajímá. Chci vědět, co a jak se tady točilo, chci vidět herce té doby. Dana Medřická byla skvělá. A celé to nebylo vůbec špatné. Docela zajímavý námět, který by v dnešní době již nebylo možné zpracovat. K závěru i docela napínavé. Bála jsem se nudy, ale ta zkrátka nepřišla. ()

Reklama

Hennes 

všechny recenze uživatele

Odcizený methyalkohol z nádražní cisterny hospodským (František Holar) a dělníkem z družstva (F. Filipovský) se stane hospodskému osudným. Další štamgasti, kteří se napili buď také zemřou či oslepnou. Jediný případ místního notorika je vyjímkou, neboť čistý alkohol je jedinou zbraní proti methyalkoholu v těle člověka. Řidič ČSAD Valena (J. Bek) vyráží na svatbu kamaráda a veze sebou nevědomky demižon tohoto jedu. Příběh je vlastně o souboji s časem a sháněním Valeny. Ono bez mobilů či počítačů to nebylo tak jednoduché. Třeba ta slečna co měla najít všechny Václavy co byli v březnu na vojenském cvičení, to nejprve brala jako vtip. Samozřejmě vše šťastně dopadne včetně soukromého života Valeny. Ve snímku se dále objeví jako hospodského žena Dana Medřická, policisté Rudolf Deyl, Zdeněk Ditě, Josef Kemr a další. Pobavili mě dva mladí výtržníci Karel Effa a Stanislav Fišer. ()

MickeyStuma 

všechny recenze uživatele

Alkohol metla lidstva? Ale kde že. Methylalkohol je metla lidstva. O tom se přesvědčili i hrdinové tohoto výborně napsaného kriminálního snímku. Když něco kape ze železniční cisterny, koho by to nepřitáhlo. A kór, když se dá na tom slušně vydělat. Každý si aspoň toho jednoho frťana dá, takže jakýpak copak. Demižóny jsou naplněny a jede se. Tohle se dá do hospody, tohle kamarádovi, sám sobě taky něco a katastrofa může začít. Příběh nemající od reality vůbec daleko ukazuje, jak lehce se může dostat do oběhu jedovatá látka a naopak jak těžko se zachraňuje co se dá. Příběh, který se může stát kdykoliv. Ano, scénář je tak vynikající, že nemůže být o jeho přesvědčivosti pochyb. Snímek by klidně mohl sloužit jako varovný instruktážní hraný film. ()

charge 

všechny recenze uživatele

Kdyby si tento snímek promítl cizinec, zcela jistě bude přesvědčen, že Češi jsou národem těch nejtěžších alkoholiků a to bez rozdílu společenskýho postavení, pohlaví či věku. Chlastají zkrátka všichni nonstop a dobrou kořalkou nepohrdne nikdo a nikdy. Jinak se jedná o slušnou, ale zároveň velice průměrnou kriminálku inspirovanou dle skutečný události tím nejprostším způsobem, v podstatě žádný hudební doprovod ani vyloženě zbytečný scény, nebo přehnaný herecký výkony, pouze tragédie převedená na plátno. Díky napětí, který způsobuje smrtící koktejl, ale přesto dokáže udržet pozornost až do konce. A ačkoli se film v současnosti jeví kvůli pančování alkoholu jako nadčasový, režisér žádnýma vizionářskýma schopnostma neoplýval, otravy metylalkoholem, v menším či podobnym rozsahu, zde i po celým světě byly, jsou a i nadále budou. 60% ()

Galerie (4)

Zajímavosti (3)

  • Začátek filmu se natáčel na tehdy moderním elektrizovaném nádraží Praha-Běchovice. Dále se filmovalo v Bohnicích, Točné a v okolí Tábora. (nezavisla)
  • Film i divadelní předloha „Demižón“ byly s největší pravděpodobností inspirovány skutečnou událostí z března roku 1957, která začala na přečerpávací stanici železničního překladiště u pohraniční stanice (ČSSR – SSSR) Čierna nad Tisou. Statistika případu byla děsivá – 7 mrtvých, 1 slepý a 76 přiotrávených lidí kvůli odčerpávání domnělé vodky z cisterny plné směsi etylalkoholu a metylalkoholu. (mikeldav)
  • Film byl natočen podle rozhlasové hry "Demižón" Miroslava Kratochvíla a Lubomíra Poka, která byla napsaná podle skutečných událostí. Hra byla nastudována v roce 1958 a uvedena v Českém rozhlase České Budějovice. Režíroval ji Otakar Bílek. Pravděpodobně se autoři inspirovali případem z května 1945 v Ústí nad Labem, kde se na zlomeninu a otravu methanolem léčil sovětský vojín Alfréd Kutssan, který po měsíci zemřel. (nezavisla)

Reklama

Reklama