Tmavomodrý svět

Nečeské, trochu smrdiace samoúčelnosťou a neskrývanými ambíciami o druhého plešouna na poličku. Že to amíkom sadlo a nominovali tomu úplne rozumiem, leto takto nejak si ja predstavujem akademicky korektný film. Na druhý stranu som to Svěrákovi zbaštil a aj keď film celkom rýchlo vyšumí, počas projekcie som sa nenudil. (06.07.2006)

Tmavomodrý svět byl snímek, který stál Jana Svěráka hodně sil, dá se říci, že kvůli němu obětoval nabídky ze zámoří, které přišly po zisku Oscara, a tohle drama se mělo stát výkladní skříní jeho tvorby. Dlouho se mi ten film vyhýbal a nebo já jemu, protože jsem tak nějak instinktivně tušil, že to nebude můj šálek čaje. Dnes můžu říct, že výkladní skříní Svěrákovy tvorby opravdu zůstává Obecná škola, případně pěkně emočně nazdobený Kolja, ale Tmavomodrý svět na to, kolik energie a úsilí do něj režisér vložil a jak nákladný projekt to byl, se dá považovat spíš za neúspěch. Nikoliv katastrofu, protože na to je Svěrák příliš zkušený a kvalitní tvůrce a na jeho projektu se podílelo tolik dobrých herců, že není možné označit Tmavomodrý svět za nějaký omyl. Mám ale pocit, že tady se přisypávají hvězdičky do jisté míry za téma a z pocitu povinnosti než za skutečné emoce, které film vyvolává. Svěrák kdysi prohlásil, že k určitým žánrům nemá předpoklady, nikdy by třeba nedokázal natočit horor, jakkoliv kvalitní scénář by měl k dispozici, a proto se nemůže nikdy stát režisérem točícím na objednávku. Bohužel k těm žánrům, ke kterým nemá vztah, může klidně přiřadit i válečný film. Mnohem spíš než válečný snímek je totiž Tmavomodrý svět milostný příběh zasazený do kulis 2. světové války. Bojové scény mě míjely a pokud bych měl srovnávat s žánrovými souputníky, pak Nebeští jezdci nebo Memphiská kráska nechávají Tmavomodrý svět daleko za sebou. Nefunguje to prostě tak, jak by mělo. Celkový dojem: 60 %. (24.05.2015)

Kdo chce velkolepou akci, líbivou romantiku, nákladnou výpravu, pustí si Pearl Harbor. Pro milovníky komornějších filmů, menších nezávislých tvůrců a hlavně výtečně dobového českého feelingu, ten si pustí Tmavomodrý svět a nebude zklamán. Zřejmě největší tuzemský film, který proti západnímu bratrovi působí jako chudý příbuzný, ale v rámci naší tvorby se Svěráci sakra pochlapili a za to klobouk dolů. Vetchý je vynikající. (19.07.2014)

Velmi chvályhodný je záměr pana scenáristy Zdeňka Svěráka vzdát hold našil letcům ve službách RAF. Naopak málo chvályhodné jsou vykalkulované zásahy do scenáře ze strany Jana Svěráka."Vrazím tam smutný oči Barči, to se bude Amíkům líbit. Trocha sentimentu taky neuškodí, voni si rádi pobrečej." Když Jan Svěrák přebíral Oscara za Kolju, slíbil, že tomu zlatýmu plešounovi přinese bratříčka. Určitě s tím hodně počítal, ale nestalo se tak. Po pravdě, za Tmavomodrý svět by si ho nezasloužil. Sice tomu věnoval pět let svýho života, nezměrné úsilí, ale milostná linie příběhu příliš hraje na city ("But I Want You!" - scéna v autě) a scény z komunistického lágru nejsou příliš přesvědčivé. Přes moje výhrady ale musím uznat, že za málo peněz sestrojil režisér hodně muziky. Je paradox, že se na poctu našim letcům nedostalo peněz v jejich rodné zemi, ale že to z drtivé většiny platila společnost ze země, proti které čeští letci bojovali. (08.05.2003)

Neosobný, klišéovitý v zobrazení osudov letcov i prostredia komunistických lágrov a zároveň až na pár momentov chladný ako psí ňufák.Tak na mňa zapôsobil jeden z najdrahších českých filmov. Silná hudobná stránka (nostalgická spomienka pri nádherných, dlho nepočutých pesničkách) a výkon pána Kaisera patrili k jediným výraznejším pozitívam. (05.11.2004)