Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jan Svěrák vás ve válečném dramatu připoutá do kabiny stíhačky a přistane po stominutovém vzrušujícím letu. Vzhůru do tmavomodrého nebe startovali z anglických polních letišť českoslovenští váleční piloti, kteří chtěli svým dílem přispět k porážce fašistického Německa. Válečná léta nebyla pouze časem vzdušných soubojů. Byla i dobou pro lásku a kamarádství. Drama vojáků, jejichž boj válkou neskončil. (Magic Box)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (725)

dO_od 

všechny recenze uživatele

// Chápu tu hořkosladkou režii, někde se ta ironie, nechuť, zloba, ostuda, frustrovanost a další věci odrazit musely ale nemůžu si pomoct, ten film by mohl být o tolik lepší, kdyby se nebál projevit trochu emocí. Ty nejzásadnější momenty pokaždé naprosto vyšumí, jako by se nic nedělo. A naopak momenty, které film nikam neposouvají Svěrák servíruje bravurně, takže to určitě nebude tím, že by to neuměl. Nejspíš jenom nechtěl, dobrá, já ale v tom případě nemůžu jinak, než film označit za lehce nadprůměrný co se české produkce týče ale snadno zaměnitelný v té světové a to je prosím z mého pohledu hrozná škoda. ()

Marigold 

všechny recenze uživatele

Škoda, že Zdeněk Svěrák nedokázal napsat přirozeně a věrohodně působící milenecký trojúhelník. Tmavomodrý svět obstává ve všech aspektech, kromě milostné linie... Což je problém, protože o ní se vyznění filmu do značné míry opírá. Oč problematičtěji vyznívá vztah mužů k ženám, o to lépe vyznívají vzájemné kamarádské svazky, které starý pan Svěrák prostě "má v ruce". Výborné jsou i prolínačky z anglických bojišť do komunistického lapáku, které vytvářejí velice hořký a sarkastický nádech snímku. Možná byl "Tmavomodrý svět" až příliš ambiciózní projekt... I když i přes všechna negativa je to stále výborný film. ()

Reklama

Payushka 

všechny recenze uživatele

Tenhle film jsem videla kdysi davno jako mala, ted po sedmi letech se na nej divam znovu a nachazim v nem mnohem vic jak predtim. Je to takovy cesky, osobnejsi Pearl Harbor. Nejakou tu sentimentalitu tu mame, letecke sceny opravdu stoji za to, akorat si to nehraje na zadny "blockbuster". Vsechny hrdinske ciny jsou prirozene, lidske. A Oldrich Kaiser vsem ukazal, ze umi hrat. A jak. ()

filmfanouch 

všechny recenze uživatele

Janu Svěrákovi výhra Oscara za Kolju prakticky otevřela dveře do Hollywoodu, které ovšem prakticky nezvládl využít a dodnes například zpět jeden z nejznámějších českých režisérů lituje, že odmítl nabídku na režii Pravidel moštárny. Ve spolupráci s producentem Ericem Abrahamem si přesto Svěrák jeden svůj velkofilm natočil. Jeho Tmavomodrý svět sice v zahraničí mohl snadno zastínit Pearl Harbor Michaela Baye, který též mimo přítomnosti válečných pilotů sázel na milostný trojúhelník, přesto je Tmavomodrý svět dodnes jedním z největších porevolučních českých filmů, který mohl v roce 2001 fungovat jako důkaz, že jsou české ručičky schopné realizovat filmy světových kvalit. S odstupem času a menším vystřízlivěním je tak snadné si Tmavomodrého světa vážit ještě o poznání více.   Dodnes jeden z podkladů pro označení Zdeňka Svěráka za jednoho z naších největších scenáristů zvládá fungovat jako pocta naším hrdinským pilotům, reflexe nad odporným zacházením s válečnými hrdiny i ukázku toho, jak pevné přátelské pouto může rozdělit jedna žena spojující dvě rozdílná mužská srdce. Jde o jasný příklad filmu, který by v hollywoodských podmínkách byl předurčen k tomu byl globálním megahitem, důkazem může být právě zmíněný tematicky podobný Pearl Harbor. Tmavomodrý svět ovšem není opepřen neotesanosti neodpojitelně spojenou s tvorbou Michaela Baye, ze Svěrákova přístupu. I přes globální vystrkující růžky je z Tmavomodrého světa pořád cítit především občanská úcta ke kořenům, jde přesně o tu kapitolu z historie, která je zmapovaná s ideálním odstupem i přímostí, výsledkem je po sledování jistě zasloužený obdiv skutečným hrdinům i tvůrcům, kteří jejich odkaz zvládli přetavit ve filmové zlato.   Jde o tvorbu toho Jana Svěráka v jeho nejlepší formě, tedy v období, kdy ho po Koljovi neupouštěla touha po snaze o maximální možný perfekcionizmus, zároveň šlo po Koljovi o další ukázku poměrně šikovného kalkulu, který shazoval jen tehdy nejvyšší rozpočet v dějinách české kinematografie celkově vystaven na tehdejších 230 milionů korun. Výsledkem byl film téměř předurčen k finančnímu neúspěchu, zároveň ovšem film, na kterém byly výrazné náklady rozhodně vidět a i díky poutavé kameře Vladimíra Smutného i soundtracku Ondřeje Soukupa v jeho nejvyšší formě vznikl jednoduše ideální kříženec velkofilmového spektáklu i českého filmu s dostatečným přesahem. Samotný scénář možná nebyl revoluční, protože tu válečné filmy křížené s romantickým trojúhelníkem i filmy o traumatech z válek existovaly ještě před Tmavomodrým světem a Pearl Harborem, zavedený recept byl ovšem tehdy zpracován v perfektní formě.   Pro Svěráka tehdy šlo o 5. celovečerní film a opět se vydal krapet jiným směrem, díky tomu mají i scény s nálety a leteckými pasážemi bravurní dynamiku a zvládají působit skutečně velkolepým dojmem. V přepočtu je možná vysoký korunový rozpočet pořád příliš nízký a výsledek tak velkolepostí nemusí automaticky strhávat tolik, minimalistické podání přesto zvládne působit strhujícím dojmem a naprosto prodat vážnost daných situací. S dnešním odstupem navíc Tmavomodrý svět má něco, co většina současných filmů, které se snaží nějak vypovídat o československé historii postrádají - ta ideální porce skutečně procítěných emocí, nádech autentičnosti i nějaké emocionálního dosahu. Tmavomodrý svět i díky tomu po letech vyniká, pochopitelně to jen dvakrát moc pozitivních informací nevypovídá o vývoji domácí kinematografie.   Stačí pak jen doplnit působivé výkony Ondřeje Vetchého, Kryštofa Hádka, Oldřicha Kaisera, Davida Novotného nebo Charlese Dance, bravurní dobovou atmosféru, maximálně povedenou technickou stránku a strhnutí, že se pořád jedná o jeden z nejhodnotnějších lokálních filmů 21. století a v součtu dost možná jeden z nejpůsobivějších filmů, na kterém je podepsán alespoň jeden tvůrce s příjmením Svěrák. Tmavomodrý svět jde do velké míry v rámci síly tvůrčího tandemu vnímat jako konec jedné síle éry, do velké míry i jako labutí píseň, kdy mnohým bude Jan Svěrák v plné tvůrčí síle jako u Tmavomodrého světa ještě dlouho chybět.   Na Tmavomodrý svět je díky tomu i po letech radost pohledět, především i proto, že tato pocta českým RAF pilotům dodnes dokáže chytnout u srdíčka a zaujmout tím, že i u nás mohlo něco takového vzniknout. Film, kterému nejen nechyběly ambice, ale zároveň je zvládl výrazně naplnit.... () (méně) (více)

igi B. 

všechny recenze uživatele

...No, nejraději bych dal dvě a půl... PROČ? Pořád se ptám proč tenhle dosti tendenční a místy až prostoduchý film vznikl. Možná pro ty prachy, co se v něm a kolem něj utopily. Nebo upotily? Prý že je málo peněz na tu kultúru... . . . Průměrný, zoufale průměrný kvazivelkofilm v malém českém... Malá česká domů (?) ()

Galerie (55)

Zajímavosti (103)

  • Střihač Alois Fišárek, který s Janem Svěrákem pracoval už od Obecné školy (1991) komentoval "šéfovo" sezení na dvou židlích: "Teď je zároveň režisér a producent, což není žádná legrace. Každý se ho totiž na všechno ptá. I já, když jsem potřeboval půjčit kousek natočeného negativu, jsem musel žádat přímo jeho. 'A proč já?' zeptal se mě rozmrzele. 'Jsi producent, ty to musíš rozhodnout.' - 'No jo,' zamyslel se Honza, 'tak v tom případě ne.' Oba jsme věděli, že jako režisér by mi ho klidně půjčil. Jako producent si ale uvědomil, že negativ je vzácná věc, kterou nesmí pustit z ruky." (NIRO)
  • Po úspěchu filmu Kolja (1996) podepsala společnost Miramax s režisérem Janem Svěrákem smlouvu s obcí, která režiséra zavázala k tomu, že studio uvidí jako první scénář jeho dalšího filmu, což se také stalo. Mnoho členů štábu si proto myslí, že scénář k filmu Pearl Harbor (2001) byl silně inspirován námětem k filmu Tmavomodrý svět. Svěrák dokonce podotkl: „Jsem si jist, že scénář byl ukraden.“ Avšak vzhledem k justičnímu systému v USA se do soudní pře nepustil. (ozzak30)
  • Filmové letouny nosí kódová písmena "AI". Tento kód během 2. světové války nosila "No. 20 Operational Training Unit RAF", která však byla zformovaná pro výcvik pilotů nočních bombardérů typu Wellington. Nebyla to tedy operační stíhací peruť. Stejný kód byl použit i pro stíhačky ve filmu Bitva o Británii (1969), ze které si tvůrci půjčili některé letecké záběry. (Foxhound#1)

Související novinky

Eric Serra zakoncertuje na SOUNDTRACKU Poděbrady

Eric Serra zakoncertuje na SOUNDTRACKU Poděbrady

18.07.2018

Mezinárodní festival filmové hudby a multimédií SOUNDTRACK Poděbrady 2018 navazuje na úspěch předchozího ročníku, který navštívilo přes třicet tisíc fanoušků nejen filmové hudby. Ti měli možnost… (více)

Na Anděla Páně 2 už přišel milion diváků

Na Anděla Páně 2 už přišel milion diváků

12.01.2017

Na prvního Anděla Páně vyrazilo do kin 188 138 diváků, takže Jiří Strach rozhodně nečekal, že jeho pokračování rychle zaútočí na milion. Právě tahle cifra ale padla v šestém týdnu promítání, čímž se… (více)

Krev a mlíko za tvrdou měnu

Krev a mlíko za tvrdou měnu

27.04.2006

Už i Slováci (plus my, Briti, Rakušani a Maďaři a o spolupráci uvažovali ještě Němci, Turci a Italové) mohou říci, že mají vysokorozpočtový velkofilm a to ještě o spoustu milionů dražší (10 milionů… (více)

Reklama

Reklama