Dva lidi v ZOO

Nemůžu si pomoct, vím, že je to celkem blbost, a souhlasím s většinou níže uvedených výtek, ale mě se film prostě líbí. Kluci a zvířátka jsou fakt "roztomilí", Macháček, Jirásková a Hartl jako vždy výborní, je tam pár scén, u kterých jsem se opravdu řezal smíchy (číča, Agáta na převaz, spolknutí pískátka,...) a v neposlední řadě skvělá Hapkova hudba. (17.09.2007)

Tahle komedie mi přijde taková nemastná neslaná. Příběh celkem ujde, ale děj se tvůrcům ztrácí pod rukama a nakonec z toho nevychází to, co původně mohlo být. Z hereckého osazu naprosto vynikají Jiřina Jirásková s Miroslavem Macháčkem, ostatní herci nejsou nic valného. Kdybych film viděl před lety, možná by se mi líbil. Dneska mi už nemá co říci. (23.07.2006)

Výkony chlapcov sa mi zdali nudné, ich dialógy nemali tú správnu detskú iskru, boli príliš vážni. Dospelí zasa riešili problém obchodovania so zvieratami, ktorého riešenie nebolo v podstate žiadne. Pôsobilo to na mňa deprimujúco, bezvýchodiskovo. Smutný film a ťažká téma, ktorá by nemala byť v detských filmoch. Chcelo to nejaký veselší záver, i keď záverečné voľne behajúce zvieratá po ZOO už pôsobili trochu uvoľnenejšie. (05.02.2012)

Nenucená přirozenost a vzletný nadhled rodinných vztahů, velké přednosti předchozích filmů Marie Poledňáková, dostali v tomto díle pořádnou facku. Na druhou stranu vtip víceméně funguje a sympatická je snaha o sdělení vlastního názoru na nekompetentnost a defraudační podstatu společenských špiček. I převod vnitřních pocitů beznaděje při naplňování vznešené myšlenky zoologa Josefa Vágnera je v souladu s lidským uchopením autorčiných filmových prací. Když se k tomu připočítají vděčné obrázky roztomilých zvířátek, výsledkem je příjemný filmeček, který sice nedosahuje kvalit předchozích režisérčiných výtvorů, ale nemůže ani nikoho urazit. Ústředním bodem příběhu jsou chlapecká dvojčata Martin (Martin Morávek) a Honza (Jan Morávek) uprostřed ústecké zoologické zahrady. A začíná jejich seznamování s chodem i zkostnatělostí oblíbeného cíle rodinných výletů. Vesele, smutně, rezignovaně i odhodlaně a s věčným plamínkem naděje. Hlavní mužskou postavou je veterinář, duchovní autorita zahrady a dědeček neposedných dvojčat Montelík alias Monty (dobrý Miroslav Macháček) se svým bojem s větrným mlýnem a zodpovědností ke svěřené fauně. Hlavní ženskou postavou je Montyho manželka Josefína (sympatická Jiřina Jirásková) s vyčerpaností z nestandardních poměrů v zahradě. Z dalších rolí: prosící maminka dvojčat (Kateřina Macháčková), snažící se idealistická ošetřovatelka Emilka (Marta Sládečková s hlasem Zlaty Adamovské), přátelští a svědomití ošetřovatelé Jára (příjemný Jan Hartl), Simon (Ladislav Mrkvička) a Evžen (Zdeněk Srstka), statná ošetřovatelka a lupička pštrosích vajec Burdová (Helena Růžičková), neschopný ředitel zoologické zahrady (Petr Kostka), zkorumpovaná hlavní zooložka (Jana Štěpánková), či Josefínina kamarádka a pošťačka Růžena (Zdena Hadrbolcová). Film neuráží, ale může se na něj s lehkým srdcem zapomenout. (24.11.2016)

Dost jsem uvažoval nad hodnocením. Spravedlivé by asi byly dvě a půl hvězdy. Pocitově bych dal tři, ale objektivně dávám za dvě. Film má totiž fakt hrozný scénář. Dialogy jsou chvílemi chaotické a těžko jsem je místy stíhal. Jedna scéna míjí druhou, zvířata se volně pohybují v Zoo celkem běžně. Filmaři nám vlastně zobrazují naprostý chaos, který tam vládne, o čemž svědčí i závěrečný soubor scén, kdy se každá postava potkává s nějakým zvířetem. Pár povedených scén a fórů se najde. Také je z filmu hodně cítit, že se jedná o rok osmdesát devět. (24.07.2020)