Dva lidi v ZOO

Komedie, co není vtipná, dětští hrdinové, kteří nejsou sympatičtí, herecké výkony jako z donucení. A přesto je to svým způsobem pěkný film. Jen se asi stavělo na špatných základech. Uspěchanost postav, potažmo celého filmu, ničemu nepomáhá a vůbec to neposunuje děj vtipně vpřed, ale v čele s herci jako pan Macháček ho spíš sráží dolů. Jako krátkometrážní groteska by uspěla, ale ne jako plnohodnotný film. (28.12.2023)

Dost jsem uvažoval nad hodnocením. Spravedlivé by asi byly dvě a půl hvězdy. Pocitově bych dal tři, ale objektivně dávám za dvě. Film má totiž fakt hrozný scénář. Dialogy jsou chvílemi chaotické a těžko jsem je místy stíhal. Jedna scéna míjí druhou, zvířata se volně pohybují v Zoo celkem běžně. Filmaři nám vlastně zobrazují naprostý chaos, který tam vládne, o čemž svědčí i závěrečný soubor scén, kdy se každá postava potkává s nějakým zvířetem. Pár povedených scén a fórů se najde. Také je z filmu hodně cítit, že se jedná o rok osmdesát devět. (24.07.2020)

"Já tu mám jenom vyfotit kozičky. Barevně. A na výšku." Smůlou tohohle filmu je doba vzniku. Na přelomu let 1989-1990 lidi zajímaly jiný věci než filmy, takže kinem tahle komedie prošla bez většího zájmu a v pozdějším televizním reprízování už neměla šanci získat si víc pozornosti. Pravda, příběh o opičáku Amosovi se trochu tříští a je to mírně zmatené, sourozenci Morávkovi mě víc bavili ve filmu Vracenky, přesto je to podívaná pro mě náramně zábavná. Mimo jiné i proto, že vidíme osvědčené herce v komediálních rolích, pro ně zcela nezvyklých (Macháček, Jirásková, Štěpánková), kteří navíc na útěku před zvířaty předvádějí na svůj věk úctyhodné tělocvičné výkony. Takže, chtěla-li Poledňáková tvořit vícegenerační rodinné filmy, mě osobně tohle baví víc než S tebou mě baví svět. (04.01.2009)

této komedii dávám 2 hvězdičky,z důvodu toho,že zde pár lidí zminuje,že nikoho nezajímá..tohle bych ráda vyvrátila..jako dítě jsem milovala tuhle komedii o dvojčatech..teď jsem ji viděla nedávno znovu a vydržela jsem to asi 15 minut...ale stejně hvězdičky dávám za pocit z filmu v dětství,protože o to jde,je to primárně pro děti (26.12.2014)

Dosti bizarní dětský/rodinný film, o kterém je vskutku těžko říct, jakému cílovému publiku byl vlastně určen. Já bych zde ale rád vyzvedl jeden jeho aspekt, který se mi v hlavě uhnízdil už jako robátku a dnes po mnoha letech jsem si ho znovu potvrdil: nejedná se o rodinný film, nýbrž o sportovní, konkrétně běžecký film! Jedná se snad i o světový unikát - neminou dvě minuty, aby někdo někam nepádil, neuháněl, neskákal, nejel, neběžel nebo nešplhal. To vše pochopitelně naprosto nelogicky a zbytečně, avšak s patřičně dramatickým výrazem ve tváři a vytřeštěnýma očima. A když zrovna někdo nepodává běžecký výkon, tak do toho ti dva fakani bez přestání pískají na píšťalky. Jedna hvězda za pana Macháčka, druhá za Hapkovu hudbu při závěrečné scéně. (04.08.2016)