Kolja
Kolja
Kolja
Kolya
Kolya
Režie:
Jan SvěrákScénář:
Zdeněk SvěrákKamera:
Vladimír SmutnýHudba:
Ondřej SoukupHrají:
Zdeněk Svěrák, Andrej Chalimon, Libuše Šafránková, Ondřej Vetchý, Stella Zázvorková, Ladislav Smoljak, Irina Bezrukova, Silvia Šuvadová, Lilian Malkina (více)Obsahy(1)
Laskavá komedie o muži, který se domníval, že už nemůže být hůře a netušil, že právě prožívá nejkrásnější chvíle svého života. Františkovi už prošedivěly vousy. Kolja ještě nedosáhl školního věku a setkali se díky tragikomické životní situaci. Ti dva zůstali nakonec sami.Starý mládenec a kluk, kteří si navzájem nerozumějí a to ve všech směrech. Čeká je dlouhá a složitá cesta za úsměvem a láskou... (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (744)
Kolja je nesmírně vypočítavý film, ale jedna věc se mu nezapře. Byl vytvořen s láskou. Příjemný a laskavý příběh o chlapci, kterému se během celého snímku několikrát pořádně zamotá život stavý na klasických klišé komediálního žánru, které ovšem představuje v zcela novém světle. Máme tu dva diametrálně odlišné hrdiny z jiných světů, starého záletnického dědu a mladého ruského chlapce. Oboum se dramaticky změní život. Jenže tenhle příběh není jen o nich. Jedná se též o dobové svědectví, jehož lidskou podstatu zde v jistém hledisku zastupuje Stella Zázvorková. Nádherný hudební doprovod podbarvuje kýčovité obrázky a Jan Svěrák ukazuje, že ve správném dávkování sentimentu je mistr a zároveň dokazuje, že ostatní režiséři mu v České Republice sahají sotva po kolena. Bavil jsem se neskonale a nudit jsem se kupodivu vůbec nestačil. Zdeňka Svěráka ale jako herce zrovna nemusím, přesto mám pocit, že je přeborníkem v tom napsat si postavu na tělo. [TOP 19/16 80%] ()
Jestliže svou nepokrytou inspiraci Hollywoodem (potažmo Spielbergem) dává Svěrák jako filmař plně najevo už v "Akumulátorovi" tak Kolja jí dává přímo štempl s podpisem. Spíš než filmu vyčítat jeho neskrývanou prvoplánovost bych uvažoval o její míře. Když ovšem vidím film s odstupem několika let., nezbývá mi konstatovat, že Svěrák pro mě nadále zůstává jediným filmařem naší porevoluční filmové éry, který mi má co říci. Ale hlavně, tohle je jeden z nejlepších a nejpřirozenějších filmů o muzikantech, co znám, "pekárnu" jsem si už totiž taky užil. ()
Tak jako staromládenecký loudil Louka loudí sex, loudí Svěrákovic tandem sladkobolný sentiment. Občas vyloudí úsměv na tváři, jindy jejich nástroj vyluzuje docela kýčovitý tón, ale laskavý divák nakonec polaskán promine. Kalkul? Spíš bych prvně použil nové české slovo "kalkum", protože pouhý kalkul bez umu neznamená nic. A uznejte, že kdo by neuměl, těžko by si přivezl zpoza velké louže zlatého holohlavce v čemodanu.. ()
V bohatých dějinách českého filmu mám tento usazený pevně "na bedně", a to možná už natrvalo. Scénář přímo tryskající silnými emocemi, přesný Jan Svěrák za kamerou a jeho otec Zdeněk ve své nejlepší roli. To je něco, čemu ostatní snímky na předávání Oscarů prostě nemohly konkurovat. Nezapomenutelné dílo. ()
Oskarový snímek Svěrákových. Dojemný příběh o těžkostech života, které nám mohou přijít do cesty, servírovaný však s velkou dávkou humoru. Vše je tu perfektně skloubeno v pevný celek. Člověk se směje i když je to vlastně smutné a i on to ví, ale nejde se nesmát. Krásný příběh, skvělí herci, nádherná hudba.. nevím co tak vytknout. Prostě fascinující český film, který ohromil i v zahraničí. Zasloužený Oskar. 100% ()
Galerie (28)
Zajímavosti (100)
- Andrej Chalimon (Kolja) během natáčení přibral na váze a po určité době se nevešel do kalhot. Údajně mu nadmíru zachutnaly housky. Pracovníci štábu mu proto nařídili dietu. (Novalinda)
- Tehdejší novinář a pozdější úspěšný producent a režisér Tomáš Hoffman bedlivě sledoval Jana a Zdeňka Svěrákovy během jejich předoscarové hollywoodské pouti. Část dne před samotným udílením popsal svého času takto: "Tradiční sobotní setkání s režiséry nominovaných filmů přilákalo do sálu akademického kina na Wilshire Boulevardu tisícovku diváků. Pestrá směsice novinářů, několika desítek akademiků z výboru pro volbu nejlepšího zahraničního filmu (letos měl rekordních pět set členů), studentů filmových škol a intelektuálních podivínů, kteří milují evropské filmy (a nenávidí komerční Hollywood), zaplnila sál do posledního místečka. Atmosféra je vřele nekomerční. Moderátor dopoledne, režisér Norman Jewison (Šumař na střeše, Jesus Christ Superstar, Pod vlivem úplňku) ve svém úvodním, překvapivě nenávistném projevu odsoudil současnou studiovou produkci jako bezduchou přehlídku počítačových speciálních efektů a jiných 'laciností'. Nominované filmy jsou prý naproti tomu snímky plné krystalického, nevykalkulovaného umění se skutečně humanistickým poselstvím. Češi intelektuálové, kteří Koljovi vyčítají přílišnou, téměř hollywoodskou emotivní vypočítavost a polopatickou doslovnost, by se nestačili divit. Když Jan Svěrák poprvé dostal slovo, aby podle zvyklostí poděkoval všem spolupracovníkům, nezaváhal a slavného režiséra se svým typickým ironickým výrazem upozornil, že v Koljovi počítačová grafika je. 'V tom případě velmi dobrá,' opáčil za bouřlivého smíchu celého sálu Jewison a raději na jeviště rychle pozval dalšího nominovaného režiséra." (NIRO)
-
Knižně vydaná povídka, kterou napsal Zdeněk Svěrák podle vlastního scénáře, obsahuje řadu roztomilých, typicky "svěrákovských" slovních hrátek - a také malé scény navíc, které se do výsledného filmu nakonec nevešly. Byla by ale škoda o nich nevědět. Tady je výběr několika z nich:
- Louka a Musil jedou v autě. Musil: "Ty, Louka, ty jsi přece s tím symfoňákem sjezdil celej svět. Jaks to tam dělal se ženskejma? Francouzky, Taliánky, mulatky..." - "Nijak, já jsem levej na jazyky. A přitom jsem ukecávač. A jak neznáš jazyk, tak neukecáš." Musil se zasměje: "Jedině tak v Rusku, viď? Chóčeš ili nechóčeš?" - "I na tu ruštinu jsem levej, člověče," řekne Louka.
- Louka domlouvá s paní Horáčkovou renovaci hrobu: "Ale víte co? Ty letopočty vám udělám jako pozornost podniku, čili by to bylo mínus čtyřicet, pomlčku vem čert, to mám sto čtyřicet korun. To jde, ne?" - "No, to už jde," uleví se paní Horáčkové. "A platí se předem?" - "Vůbec ne. Až přijdete zase zalejvat, zaplatíte to tomu mladýmu hrobníkovi a on mi to pak dá." Při těch slovech vytáhne Louka z brašky plátěné modrákové sáčko a oblékne ho. "Nejdřív to odmastíme..." řekne a přetře nápis hadrem namočeným v ředidle. "Kdyby pan manžel žil, určitě by s tím souhlasil," dodá nesmylně. "Jó, to byste ho musel znát. Ten byl na korunu... jéjej," mávne rukou vdova při vzpomínce na nebožtíka.
- Z vyprávění o koncertu v New Yorku. Louka: "A jak jsem říkal, ta únava z nás opadávala a my jsme do toho začali šít jako ševci. Z dirigenta stříkal pot až na nás, byl takovej zabejčenej, a když dával nástupy tutti a forte, to bylo jako když se votřepe mokrej pes." Tomu se mlčenlivý Ládík zasměje. "Nesměj se, vole. Vo kolik zhubne takovej derigent, řekněte," žádá Brož úplný text i s poznámkami na okraj. "Takovej dirigent shodí za koncert i tři kila," uspokojí ho Louka. Brož pohlédne na Ládíka, co tomu říká, a Ládík uznale přikývne.
- Smyčcové kvarteto hraje "Z mého života". Tóny čtyř nástrojů se vážou do podivuhodné spleti, která je drásavá a konejšívá zároveň. Nitky té skladby nás vynesou jako loutky vysoko na prosluněný hřbitov. Sluneční paprsky protínají šero u stropu krematoria, kde čtyři hudebníci tkají tu kouzelnou osnovu. Z žíní Pekárkova smyčce sněží pod kobylku houslí bílý prášek kalafuny, Loukova levá ruka přiděluje violoncellu vibrato, jímž jeho neohrabaný nástroj dosahuje své smutné něhy. Všichni muzikanti soustředěně koncetrují a my při tom docela zepomeneme, že jsme v domě pohřbů.
- U Brože doma, při debatě o případné svatbě: Ozve se cvrlikavé zazvonění telefonu. Brož na to nereaguje, přestože má telefon u ruky, a čeká na Loukovu odpověď. Při druhém zazvonění pohlédne Louka na aparát: "Telefon." - "To dělá von," ukáže hrobník nad sebe do klece. Von napodobí všechno. Kdyby tak nesral kolem, byl by to docela inteligentní tvor. Podívejte se," ukazuje Brož na ptačí trus v okolí klece. Při tom si všimneme, že má od loskutáka pokálená záda. "Kolika se dožívají let?" zeptá se Louka, aby odvedl řeč od hrobníkova šíleného nápadu se svatbou. "Na svobodě třicet, v zajetí dvacet." - "No vídíte, a vy chcete, abych se ženil," vrátí Louka sám debatu do starého koryta. "Na svobodě se dožíváme vyššího věku. V zajetí nás máte na lopatě raz dva."
- Scéna koncertu během návštěvy u matky v rodném městě: Kvinteto, které hraje Vivaldiho v obřadní síni Národního výboru, je složeno ze samých mladých muzikantů. Louka patří do generace jejich otců a má co dělat, aby jim stačil. Mladíci krotí náročnou skladbu jako krásného hřebce, jehož vrtochy znají. Vědí dobře, v kterých místech by je mohl vyhodit ze sedla a dávají si na to pozor. A když ta místa překonají, zatetelí se v sedle blahem a další jízda je o to spanilejší. Mrknutím oka dá Louka najevo, jak se mu s ími dobře jede. Škoda, že v hledišti sedí jen šest sedm posluchačů, většinou starších. (...) Ve dveřích stojí stará paní Louková s holí pobitou plášky. "Zážitek, pánové! Hudební zážitek. To se nedá penězi zaplatit." - "Bohužel," řekne Louka a studenti se tomu zasmějí.
- Louka ukazuje chlapci Prahu z rozhledny: "To je naše stolice. Víš, kolik má věží? Sto!" (NIRO)
Související novinky
Zemřela Libuše Šafránková
Z Prahy přichází velmi smutná zpráva. Svět českého filmu dnes opustila filmová, televizní a divadelní herečka Libuše Šafránková. Před pouhými dvěma dny přitom oslavila své 68. narozeniny. O úmrtí… (více)
Ceny české filmové kritiky – výsledky
Nejlepším filmem roku 2019 byl českými kritiky zvolen road movie Staříci. Hraný debut Ondřeje Provazníka a Martina Duška o pomstě a spravedlnosti získal kromě nejvyššího ocenění na 10. Cenách české… (více)
České lázně ve filmu
Česká města se v průběhu let stala kulisou pro mnoho filmových tvůrců. Zrakům lokačních z českých i zahraničních filmů neunikla ani lázeňská města. A zájem o ně mezi filmaři stále je. Na výlety po… (více)
Eric Serra zakoncertuje na SOUNDTRACKU Poděbrady
Mezinárodní festival filmové hudby a multimédií SOUNDTRACK Poděbrady 2018 navazuje na úspěch předchozího ročníku, který navštívilo přes třicet tisíc fanoušků nejen filmové hudby. Ti měli možnost… (více)
Reklama