Režie:
Jan SvěrákScénář:
Zdeněk SvěrákKamera:
Vladimír SmutnýHudba:
Ondřej SoukupHrají:
Zdeněk Svěrák, Andrej Chalimon, Libuše Šafránková, Ondřej Vetchý, Stella Zázvorková, Ladislav Smoljak, Irina Bezrukova, Silvia Šuvadová, Lilian Malkina (více)Obsahy(1)
Laskavá komedie o muži, který se domníval, že už nemůže být hůře a netušil, že právě prožívá nejkrásnější chvíle svého života. Františkovi už prošedivěly vousy. Kolja ještě nedosáhl školního věku a setkali se díky tragikomické životní situaci. Ti dva zůstali nakonec sami.Starý mládenec a kluk, kteří si navzájem nerozumějí a to ve všech směrech. Čeká je dlouhá a složitá cesta za úsměvem a láskou... (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (744)
"And the Oscar goes to ... Kolya! " O téhle větě se jistě Janu a Zdeňku Svěrákovým zdálo už během psaní scénáře a vlastního natáčení. Přípravy na film byly veliké, zákulisní informace hovořily o skutečné bombě a výsledná podoba filmu nadchla milióny diváků nejen u nás. Hlubokce lidský příběh, který je sice v globálním vyznění smutný, ale je servírovaný půvabně milou a laskavě humornou formou, si nepochybně svého Oscara zaslouží. A my můžeme jen doufat, že se Janu Svěrákovi a jeho otci podaří ještě nějaký podobný "zásah", třeba i s žánrově poněkud odlišným filmem, který ale zase dokáže vzbudit v divácích z celého světa pozitivní emoce, tak jako to dokázal Kolja, jehož mnozí z nás zařadili mezi české národní klenoty. ()
Kolja je jedním z nejvydařenějších českých filmů, čehož si všimli i pánové z akademie a Kolja se stal poprávu oscarovým. Moc českých snímků takovou čest nemělo. Samozřejmě film stojí na perfektním Zdeňku Svěrákovi, který je zárukou kvalitního filmu. Neznám jediný film se Svěrákem, který bych hodnotil pod 3 hvězdičky. Příjemný příběh z doby nástupu sovětských vojsk na české území. Nemůžu prostě jinak než plné hodnocení. 100% ()
Po novém zhlédnutí tohoto notoricky známého filmového příběhu se nemůžu ubránit dojmu, že Svěrák už nikdy nepřekonal OBECNOU ŠKOLU - viděl jsem všechny jeho filmy, a ačkoli je mám rád, kvalit jeho celovečerního debutu prostě nedosahují. KOLJA je rozhodně velmi pěkný film, který člověka chytne za srdce univerzálně srozumitelným příběhem, krásnou kamerou Vladimíra Smutného a typickým svěrákovským humorem, ale po mém soudu je zde až příliš chyb a nedostatků, který celkový dojem snižují (věková blízkost Zázvorkové a Svěráka, která brání tomu, aby mohla být jeho filmovou matkou, spousta přehlédnutých moderních detailů, které se dostaly do mnoha záběrů a kazí celkovou autenticitu - za všechny budiž jmenován nepřehlédnutelný žižkovský vysílač v úvodní scéně, který byl dokončený teprve v roce 1992; vyloženě debilní mimochodem shledávám scénu, v níž Louka při zběsilé jízdě přejede železniční přejezd - na červenou a v autě z bakelitu, pochopitelně bez dětské sedačky - radši nedomýšlet, jak by taková do nebe volající nezodpovědnost dopadla, kdyby to ten idiot nestihl). Za sebe si i vzpomínám, že když jsme na tom byli tenkrát se školou v kině, nějak mi už jako dítěti nešlo do hlavy, co ty ženské na Loukovi vidí, a stejný dojem mám i po letech - nemůžu si pomoct, ale Svěrák mi jako sukničkář typově vůbec nesedí. Stejně tak u mě několik filmových vtipů vyznívá naprázdno - ne vše se prostě povedlo, resp. ne vše mi sedne, ale možná je to jen tím, že už jsem ten film viděl tolikrát. Za mě 4 hvězdy, doprovázené nově probuzenou nostalgií teď hned vidět aspoň pár dílů JEN POČKEJ, ZAJÍCI! ()
Už víckrát jsem napsal, že dojímání ve filmu nemám v lásce a citová manipulace plus sázka na sentiment ze strany režiséra se u mě často obrací v opačný efekt a snímek v mých očích naopak potápí. Kolja je ale v tom nejlepším smyslu slova profesionálně napsaný a natočený kousek, kde se příznivému přijetí doma i ve světě nelze divit. Jakkoliv to není moje srdcovka a zisk oscara by si podle mě zasloužila spíš zřetelně kvalitnější Obecná škola. Nemám potřebu se ke Koljovi v pravidelných krátkých intervalech vracet, nicméně narozdíl od české kinematografie posledních 10-15 let nepovažuju Kolju za ztrátu času. Je to veskrze příjemná kombinace jednoduchého univerzálně pochopitelného příběhu, sympatických postav a hřejivého humoru. Vybavuju si ne právě nadšené reakce dobové publicistiky, která Kolju nálepkovala coby přeslazený kýč, vynikal v tom zejména Jan Rejžek na půdě publicistického pořadu Katovna. Přisadili si ale i mnozí další. S odstupem doby hodnotím Kolju jako pozitivní mainstreamový snímek pro nejširší diváckou obec, který si své místo v dějinách kinematografie obhájil. Celkový dojem: 75 %. ()
Úžasnej film, snad úplně nejlepší za posledních deset let, který se točej v čechách. Dokonalý výkony Zdeňka Svěráka a Andreje Chalimona a výborně propracovaný scénář. Film dokonce dostal oscara, což teda moc nechápu, protože nevim jak mohli Amíci pochopit různý vtipy a narážky, který můžou pochopit jen češi, ale možná že i bez těch vtipů a narážek se jim to zdálo tak dobrý, že to nakonec vyhrálo. Oba Svěrákové ukázali že kdykoliv spojí svoje síly, tak vzniknou úžasný filmy ()
Galerie (28)
Zajímavosti (100)
- Jan Svěrák komentoval, že na tomto filmu "jsem mnoho věcí dělal poprvé. Byl jsem poprvé producentem velkého filmu a do poslední chvíle jsem si nebyl jist, jak velká ostuda z toho bude. Poprvé od školy jsem musel denně mluvit rusky. A poprvé od FAMU jsem točil s kameramanem, se kterým jsem se musel teprve sehrát. Nejhorší tedy byl první týden - bylo to, jako když se ladí orchestr. Teprve druhý týden se začalo hrát. Málokdo pak viděl v tomto kraji tak soustředěně pracující štáb. Bylo to i tím, že ti kdo četli scénář, se báli, aby ho nějakou svou chybou nepokazili. A ti, kdo ho nečetli, se zase báli, aby na to nikdo nepřišel." (NIRO)
- František Louka (Zdeněk Svěrák) se po Sametové revoluci vrací zpět do filharmonie. Tvůrci použili záznam ze slavného koncertu tří orchestrů konaných 9. června 1990 pod širým nebem na Staroměstském náměstí. Proto je možno vidět i dirigenta Rafaela Kubelíka. Do těchto záběrů byly vstřiženy dotáčky se Zdeňkem Svěrákem. Dirigent je při vítání Louky záměrně otočen zády ke kameře a Kubelíka připomíná rozevlátým účesem. (Haller)
- Autor námětu, filmový historik Pavel Taussig, vzpomínal, že si věděl o "podobných fingovaných rusko-českých svatbách, několik případů jsem znal z okruhu známých. Zajímavá byla například jedna estonská Židovka, krásná a atraktivní žena. Také měla dítě, chlapce. Přes fingovaný sňatek s Čechem a zájezd na Západ se i ona snažila dostat do Izraele. Začal jsem si představovat, co by se stalo, kdyby odjela, nestačila se předtím s tím mužem rozvést, anebo se jí dokonce z nějakých důvodů nepodařilo vzít s sebou synka. Byla by to pěkná polízanice, říkal jsem si, ale i pěkný námět na film. Je to ovšem modelová situace, nic nového. Známe ji už z Chaplinova Kida. Dospělý hrdina a malý opuštěný chlapec, outsider." (NIRO)
Reklama