Ztracené město

Mohl by to být moc dobrý film, zkrátit to tak o 45 minut. Skvělá atmosféra Kuby přelomu 50´s a 60´s, neméně úžasná hudba a (celkem i) pohledné ženy. Moc se mi líbil výkon Andyho Garcii a hlavně těch pár "štěků" bezejmenného komika v podání Billa Murray. Ale jak jsem řekl, na lepší hodnocení to bylo příliš moc roztahané. (02.03.2008)

Pane Garcio,upřímně smekám před vaším filmem.Splnil jste si celoživotní sen,natočit film,který by mapoval křivdu a výraznou trhlinu ve vašem životě.Natočil jste sice "Ztracené město" jen z jednoho úhlu pohledu,ale objektivnost a upřímnost se nevytratila.Síla s jakou je snímek vyprávěn je tak emocionálně nabitý všim co jen Kuba může nabídnout(a že toho není málo).Jinak zdůrazňuji,že Andy Garcia tímto filmem debutoval na režisérské židli,seděl za kamerou,složil si k tomu hudbu a zároveň zde hrál.Vše dopadlo na jedničku a já se ptám,dokázal tohle někdy někdo(opomeni-li Orsona Welse,který ale hudbu neskládal)?Nedokázal je správná odpověď,stejně nikdo nedokázal s takovým citem a bez zbytečného patosu natočit film o sobě a svém domovu. (12.12.2007)

Hodně povedený. Ukázka Kuby v jedné ze své nejkrásnější podobě - tedy dokud nepřišel "Che". Hudba, tanec, doutníky, krásné ženy a základem všeho je rodina. Vztahy, které nepřetrhá jen tak něco a životní filozofií je svoboda, spokojený život a vždy přijít na nedělní večeři přesně v 6 hodin. Ani o minutu později :) Ve chvíli, kdy přijde boj, touha po spravedlnosti a vlastním projevu - objeví se kupa mrtvol a bílé volné košile jsou zakrvácené krví. Andy Garcia ve filmu nehraje. On tím žije. On tam jen tak lehce proplouvá a ukazuje, co sám prožil a jeho pohled mě hodně zaujal. Sice několik věcí bylo hodně předvídatelný, ale co - láska k životu také patří. Byl tam ale jeden moment, kdy jsem myslela, že se všechno změní - ve chvíli na letišti, když odevzdával své cenné věci - dost mi to připomnělo odchod židů do "sprch" a tudíž jsem jen napjatě čekala....Dustin Hoffman a jeho megamrňavej štěk :D Nestojí ani za řeč :D On si tam jen tak na chvilku vstoupí a všichni si okamžitě sednou na zadek a to tam byl jen pár minut :D Bill Murray a jeho realistická postava plná odlehčujících momentů...Ti to jen oživovali :) Njn..jela bych na Kubu. Nebo tedy aspoň do podobného podnebí, kde bych mohla v prominentním rodinném sídle poslouchat rady od svého otce při zvuku letní bouřky a dát si při tom Cuba libre :) :) (11.02.2013)

Solidní zpracování nelehké látky a pohled na revoluční události na Kubě v roce 1958 prostřednictvím jedné bohaté rodiny. Film zdobí kvalitní herecké výkony, pěkná kamera a všudypřítomná hudba. Trochu mě štve tradiční producentský tah - lákadlo na Dustina Hoffmana, jenž nás ve filmu poctí tak pěti minutami a deseti větami. Mužským divákům to alespoň kompenzuje dostatečný prostor poskytnutý Inés Sastre. (14.10.2014)

Je to romantický film? Je to historické drama? Je to zachycení revoluce? Nebo snad film mafiánský? Všechno z toho a zároveň nic. Andy Garcia se rozhodl, že si natočí film, který bude hodně vlastenecký, ale který určitě nebude velebit Fidela a jeho režim. Kubu a především jednu rodinu sledujeme v době, kdy končí vláda prezidenta Batisty a pomalu se k moci dostávají revolucionáři v čele s Castrem. Nesledujeme životy významných osobností, ale jedné rodiny, která sice měla jméno, ale do politiky vlastně ani tolik nezasahovala. Nic nezmohli, když se režim měnil, spíše si jen uvědomili, jak křehká jsou rodinná pouta. Fuj, to je věta jako z nějakého nekonečného seriálu. Andy Garcia je jedním ze synů Dona Fellove. Spolu s bratry se snaží žít, jak to jen jde. Fico (Garcia) má luxusní klub, kde se tančí, Luis (Nestor Carbonell) je přesvědčený, že musí udělat něco s režimem Batisty, a Ricardo (Enrique Murciano), nejmladší ze synů, je zase přesvědčen, že jedině spojení s Castrem mu přinese dobrou budoucnost. Ani jednomu z nich není přáno. Luis se vydává cestou revoluce a má být aktivním členem komanda, která má svrhnout Batistu. Nepodaří se a Luis umírá. Režim přesto padá a na místo prezidenta se dostává diktátor Castro. Režim se skutečně mění. Nesmí se hrát ani na saxofon, protože je to nástroj imperialistů. Jsem si jistý, že tohle je to jediné, co mi v hlavě utkví z celého filmu. Ricardo se stává vojákem revoluce a sám jde vlastnímu strýci sdělit, že stát zabírá jeho pozemky a jeho majetek ve prospěch společného vlastnictví. Strýc umírá na selhání srdce a Ricardo si až pozdě uvědomuje, co provedl. Vinu nesnese. Ani Fico to nemá jednoduché. Kromě toho, že v klubu nesmí hrát na saxofon, musí se postarat o milovanou ženu mrtvého Luise. Postará se o ní tak, že se do sebe zamilují. Ani jejich lásce není přáno. Jak to tak vyprávím, film skutečně vyznívá jako lepší verze nekonečné telenovely. Příběhy se zde všechny neuzavřou, některé jsou otevřené, happy end čekat nemůžeme. Historické události jsou zde podány dobře, jsou tu i silné momenty, ale Garcia se až moc cpe do hlavní role, i když má člověk pocit, že by mu slušela spíše role někde v pozadí. tu za něj ale dokonale vzal Bill Murray, který opět - a na velmi malém prostoru - ukázal, jak je skvělým hercem a jak na sebe dokáže strhnout pozornost. Je to zajímavý film, ale pro pochopení doby bych si klidně nejdřív přečetl "Motocyklové deníky" a pak třeba něco, co psal Castro z vězení. Představa o době bude lepší, podána i z druhé strany a budete pak moct konfrontovat. Guevara je zde podán například jako hejsek a pitomec, ale je to jen karikatura skutečné, i když velmi kontroverzní osobnosti. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2012/11/prada-tlumocnice-sveraci-kazajka.html (02.03.2013)