Nattevagten

Štýlový thriller/horor, ktorý ma držal non-stop priklincovaného ku kreslu. Majstrovsky temná, tajomná atmosféra. Štýlovo sa približuje hitchcockovskému spôsobu rozprávania a gradovania atmosféry, kde len pár scén má zámer vystrašiť, ale film ako celok je strašne znepokojujúci a strašidelný. 85%. (26.06.2014)

Vrcholom filmu je pre mňa nehororová scéna v kaviarni. Dialógy, herci .. prvotriedna prácička a do toho fajnové zimomriavky, jak keby len tak medzi rečou. Proste život pár postáv a pripletie sa medzi ne horor. Teda vrah.. Bornedal je vynikajúci režisér, spravil z priemernej látky, nadpriemerný film a ja som sa bavil na silné štyri hviezdy a ani trochu mi neprekážalo, že už som videl remake a vedel som ako to skončí . (24.04.2014)

Bohužel jako první jsem viděl režisérův vlastní remake. Těžko pro mne říci, o kolik je původní film lepší nebo horší, jelikož remake téměř doslovně kopíruje první snímek. Moje smůla, možná jsem se připravil o pěkný zážitek. Takhle mohu jen napsat, že jsem se utvrzoval v tom, jaká další scéna bude následovat... (20.04.2014)

Na mě se to až příliš vleklo a vynahradit to nemohla ani ta nepříjemná atmosféra sterilní márnice. Díky Bohu za vygradovaný závěr. Líbil se mi i ten závan místy až parodického humoru, který do podobného konceptu zdánlivě nezapadal, ale kupodivu sednul jak p*del na hrnec. A nakonec potěšili i Coster-Waldau a Kim Bodnia v dobách, kdy ještě nebyli známými ksichty. Ale i tak převládá pocit mírného zklamání. 55% (18.09.2014)

„Nechcete sedativa? Budete po nich zpívat hymnu, když se budete dívat na krvák.“ :o) Kdyby se děj v prostřední třetině občas netáhl a tím v některých scénách nerozmělňoval atmosféru nebo kdyby Ole Bornedal naplnil toto místy táhlejší dění i něčím jiným, než neustálým plkáním hlavních postav o sexu, tak by byl Noční hlídač možná dokonalým thrillerem s horrorovými prvky a navrch i zdařilým druhým humorným plánem. Už od začátku s prohlídkou prostředí márnice, zmínkami o divných událostech či záběrem na starou černobílou fotku vzniká mrazivá atmosféra s nejedním zneklidňujícím podnětem. To se pro diváka naštěstí děje ve filmu průběžně v mnoha pocitově úderných scénách samoty na noční vrátnici (červený alarm!) a v poslední třetině film vygraduje nejen do slušného děsivého psycha, ale i do příjemně odlehčeného závěru s metafilmovým pomrkáváním na diváka. Mladý Nikolaj Coster-Waldau už tehdy hodně dobrý, nicméně nejvíc pamětihodnou postavou pro mě v rámci žánru vytvořil Ulf Pilgaard jako komisař nesoucí v sobě esencí vysokého respektu, charismatu, skryté ironie a SPOILER! také uvnitř skrytého zvráceného zla. ... „Už jsi byl někdy zabitý? Hned se vrátím!“ :o) ... Nejen skrze zvláštní smysl pro černý humor jsem si Nočního hlídače poměrně užil. [80%] (05.06.2023)