Nuda v Brně

Tohle byl hodně JINÝ film, stejně jako snad všechno, co (nebo kdo) se v něm objevuje....a tentokrát jsem se s tím moc nesrovnal...po pravdě řečeno, zasmál jsem se jen "zkurveným rozjezdům" a to ještě jen proto, že s podobnými týpky jako byl Miroslav Donutil (mimochodem hodně kvalitní výkon) mám z oněch rozjezdů, jako asi každý kdo tenhle fenomenální institut aspoň jednou využil, bohaté zkušenosti... Možná to na mě bylo až moc "inteligentní"...subjektivní plus za "Ríšu se sametovým hlasem". (13.03.2005)

Rozjezd filmu je opravdu ve velkém stylu. V sérii gagů a rozhovorů "ze života" je nám představeno celé filmové osazenstvo, ve kterém je každá postava jiná a sama o sobě zajímavá. Poté je celý kolotoč událostí uveden do pohybu jednoduchou zápletkou dvou lidí, kteří se spolu mají poprvé vyspat, a jednoho herce, který má zemřít příštího dne ráno. Celý film pak skončí ještě stylověji, než začal. To už se ale nepohybuje na hranici geniální grotesky, ale naopak nad hlubokou propastí do těžkého lidského dramatu, která mu sluší možná ještě mnohem více. Snad je to tím, že se Vladimír Morávek rozhodl zbavit se barvy a natočil film černobíle, ale celé Brno působí neuvěřitelně chladným a krutým dojmem. Vůbec jsem jej nepoznával. A mezi tím skvělým začátkem a ještě lepším koncem se něco děje. Nic, co by stálo za řeč, ale vede to k závěru, který stojí za to. Postavy se vybarví, ale filmové Brno zůstává i dál zahalené do černé a bílé. Dá se říct, že se Morávek pokusil natočit českou Magnolii. Buďme rádi za to, že se vůbec pokusil. A je jen dobře, že to nedapadlo vůbec špatně. Tři a půl. [říjen 2006] (12.10.2006)

Tento film mě ničím neoslovil, ničím nepobavil, ničím nenadchl. Jako naprostou zbytečnost (možná i přetvářku) považuji, že byla Nuda v Brně natočena čb. Asi proto, že jsem zvyklý na černobílé filmy od klasiků, a očekávám vysokou úroveň a hluboký zážitek. Průměrný film s prvky typického a neoriginálního vulgárního humoru, jež mě více rozesmutní, než rozesměje. Ty dvě hvězdičky jsou pro herce a kameru. (14.09.2005)

Nuda v Brně se nikdy nestala mou velkou srdcovkou, jako svého času třeba naši Samotáři a Knofllíkáři, nebo příbuzné Jarmuschovy a Kaurismäkiho filmy, na to je opravdu extrémně menšinová a minimalistická a... divná. Ale s odstupem času mám film radši než napoprvé a na milostnou scénu dvou retardů ("DO-TÝ-KEJ-FE-MĚ-FTAN-DO!") už jistě nezapomenu až do své nejdelší smrti, tedy pokud mě nepostihne nějaká stařecká demence. Představitelka Olinky je geniální! (24.09.2017)

Velmi rozporuplné dílko. Za pozornost stojí nápad i vcelku hezky napsaný scénář, dvě hlavní postavy, někdy i práce s kamerou, nějaký ten povedený gag. Pak je zde ale i temná strana Měsíce - horda poloherců, kteří úplně nemístně přehrávají, některé až násilně "vtipné" scény, Budařova mdlá hudba atd. Doporučuji shlédnout, vyloženě špatný film to není, ponechává ale podivnou pachuť. Nevím. (10.04.2009)