O statečném kováři

Opět depka jako trám. Tři "kamarádi" se vydají zachránit princezny. Ještě, že jsou dva takoví hajzlové, že naprosto vynikne úžasný charakter Štěpána Šafránka. Podivný lišák, či co to doprovází ty tři na jejich cestách za pomocí, je opravdu nepěkný. Vždycky mě ale nejvíc děsilo, když přišel Štěpán do podzemí (kde ho "kamarádi" samozřejmě nechali) a dorozumíval se tu jen myšlenkami. Z této pohádky si děti mají vzít snad jen to, že si máte dobře vybrat kamarády a komu budete věřit. Což není snadný úkol. (26.11.2023)

Jedna z mých nejoblíbenějších pohádek s pořádně hustou atmosférou (má nejoblíbenější je scéna, kdy Kroner a Knot najdou na cestě své nejtoužebnější sny (peníze a pořádný žvanec) a pak se tyhle sny změní v krysy a hady), i obsazení je dost dobré (Pavel Kříž sice nebyl úplně to pravé ořechové, ale Kroner s Knotem byli jako proradní kamarádi dobrým okořeněním pohádky, záporák v podání pana Čepka měl slušné charisma a Ladislav Trojan jako králův rádce se svým neustálým "Já to hned říkal." byl hodně vtipnej). Jedna z těch posledních dobrých pohádek, kterých tady kdysi vznikali mraky. Oproti tomu dneska je většina pohádek silně nepovedených (světlých výjimek typu Anděl páně je zoufale málo). K pohádkám jako kovář je radost se vracet na rozdíl od většiny těch dnešních... (15.01.2011)

"Ále, to kralování, od pořádné práce člověka jenom zdržuje." V dětství mě úryvky téhle pohádky buď děsily, nebo nudily, ale jako dospělou mě doslova okouzlila. Kříž byl vždycky sympaťák, scénář nabízí hezká moudra i zajímavý zvrat (což v českých pohádkách není úplně obvyklé) a všemu hodně pomáhá hudba - jak ve formě zakázaného veselého pískání, tak i ta skoro až "hororová". Moc hezké. (26.04.2019)

Výtečná pohádka s úžasnou atmosférou. Trio pocestných, takový Hodný, Zlý a Ošklivý, jdou cestou nestou. Dva z nich pořád brblají, jeden je na prachy (nadčasový lidský charakter), druhý na žvanec (ať se bříško roztáhne, když je chuť), třetí na ženy (vydává se hledat princeznu, protože je krásná!). Krásná hudba od Petra Ulrycha, hezké a velmi dobře podané myšlenky ("Kde není odvaha a dobré srdce, tam stokrát větší síla nepomůže"), půvabná princezna, démonický hlas Petra Čepka a "já to hned říkal"...nevím, mně tohle na plné hodnocení stačí. Jediné, co mě nepřesvědčilo, je komunistickej konec: "Kam jdeš?" "Ále, zase kralovat." Je to dobrá myšlenka, ale příšerně podaná! PS: Co by stačilo vám? Zavonět kuřátkem (samozřejmě ne z čínské restaurace), nebo zamávat Masarykem 170 x 74 mm a ochranným proužkem 99mm od levého okraje?? (28.09.2006)

Kovář je statečný, silný a spravedlivý, třetí princezna krásná a moudrá, všechny potřebné zákony vydány a tátova palice čeká na další generaci. Klasická pohádka o cestě za princeznou s klasickými motivy, v neklasicky marném provedení. Všeho je zde škoda. Též Čepka: v tomto filmu by na jeho figuru stačil kdejaký šmírák. A o tom, že dobré s dobrým nemusí vždy dát ještě lepší, svědčí spojení Ulrych (hudba) + Suchý (text písně). Pointu kovářovy finty s prstenem jsem nepochopil. "Já bych se pořád vdávala a v kole točila. A co ty? Nechceš se ženit?" /// Po druhém nedobrovolném zhlédnutí (při němž jsem vše kromě začátku a konce blaženě prospal) nemohu neupozornit na fakt, že starý kovář (Mikešův otec) a jeho pomocník Jakub jsou evidentně průkopníky registrovaného partnerství. Oba vidíme vždy pospolu doma (nejen v kovárně), jak řeší telenovelní rodinné záležitosti, evidentně bydlí spolu a krom syna s nimi nikdo další nebývá. To vše lze přejít jako výraz pouhé hubenosti výpravy, ale scéna, v níž oba chlapáci společně věší prádlo, nebo když Jakub dává Mikešovi na cestu buchty, které sám napekl, to při vědomí, že nikde není ani naznačeno, že někdy třeba existovala nějaká Mikešova matka (či podobná bytost), nepřipouští pochybnosti. (22.05.2012)