Balada pro banditu

Tak jsem si po dlouhé době dopřála zase Baladu pro banditu. Věřím ,že se ve své době v kině dlouho neohřála. Balada je tak trochu jiná a právě ta jinakost mě fascinuje. Díky ní se stal snímkem věčným. Tam kde se střílí z kytary ,tam kde se místo na koni jezdí na kole ,tam kde zní krásné písně se svými půvabnými texty , tam kde "kvete" láska Eržiky a Nikoly ,tam kde se k něžnému oslovení používá slov "rybko moje" , tam pokaždé zažívám svůj malinký soukromý ráj.... (30.10.2008)

"My to s Rudou točili TŘI DNY...! " Nebudu lhát a hned na okraj se přiznám, že jsem na Baladu pro banditu koukal jenom proto, že samotný Miroslav Donutil o ní dokáže tak nádherně povídat v jeho vyprávění, ale to je asi tak všechno. Ti co vědí o co de, ví, že Rudi Kovanda "zpěvák pro Brno" co tenkrát vyhrál málem Slavíka, protože mu všichni Brňáci povinně posílali hlasy se zde má objevit ve scéně, kterou s Donutilem točili tři dny a v tom tkví ten háček. Já Rudu skoro ani neviděl a už vůbec neslyšel a je mi to docela líto. Čekal jsem hodně let, než jsem se konečně dočkal a dopadlo to takhle. Tím pádem samotný film je už pro mě naprosto průměrnou záležitostí, která mě absolutně nedokázala zaujmout po hudební stránce, a jediné co stálo za povšimnutí byli právě Donutil a Bolek Polívka. Vypadá to, že na Rudiho Vladimír Sís neměl nervy a pak to takhle dopadlo. Je to muzikál a muzika se mi nelíbila, country není nic pro mě a tak nemůžu jinak, než odcházet po tomhle filmu naštvaný, protože jediné co mě mohlo rozesmát, zůstalo už jen ve vyprávění právě Miroslava Donutila. (13.03.2008)

Možno to nie je náhoda, že Slovenská televízia zaradila tento muzikál deň po hipisáckom Jesus Christ Superstar (ktorý bol na ČT). O Nikolovi lúpežníkovi to však nemalo tú silu, pesničky boli známe, ale iba Iva Bittová spievala skutočne na úrovni. Je to filmové dielo, ale stále som mal pocit, že si len niekto pri ohni poskladal pesničky a dal im trochu filmového dychu. (27.03.2016)

Uzasna atmosfera divadelniho predstaveni prosluleho brnenskeho divadelniho spolku Na provazku, ktera se dostava na obrazovky televize a snazi se kombinaci filmoveho a divadelniho umeni zachovat zmineny punc volneho prostredi mladych hercu v melancholickem dile o loupeznikovi Nikolu Suhajovi. Herci jsou bravurni a pisne tez. Pro me klenot, ktery nepotrebuje byt dokonaly. Nic podobneho nebylo a opakovat se rovnez nebude. 80% (17.01.2011)

Tahle filmová ozvěna doslova kultovního divadelního představení Divadla na provázku je právě tím trampským a folkovým muzikál evropského formátu, který mohl udělat naši normalizační kinematografii originální a osobitou... Tak mystifikační kvazi world music, která předběhla a předznamenala pozdější světové dění... Tenhle podivuhodně muzikálový (ale vlastně i obecně filmový) experiment je doveden k dokonalosti a jeho nadčasovost a genialita se nenaplňuje ani tak ve skvělé hudbě Miloše Štědroně a krásných (pseudo)folklórních textech Milana Uhdeho, čistě divadelní jednotě místa, času a děje, narativně mýtickém rámci a usazení celé adaptace, či alespoň pro mě úchvatných hereckých a pěveckých výkonech všech zúčastněných (zvláště pak dua Donutil-Bittová), ale především ve srovnání se záplavou soudobých muzikálových (promiňte mi to slovo) ,,sraček"... (03.07.2007)