Come True

Hypnotickej zážitek. Po nevýrazném Our House se Anthony Scott Burns pustil do čistě autorského počinu a podařilo se mu vytvořit uhrančivou retro-futuristickou odyseu napříč sny. Jeho Come True je naprosto opojnou symetrií obrazu se zvukem, kde tajemnou auru celého filmu dokonale uvozují chladné, místy až neonové barvy tepající do rytmu synthwave spolu s opakovanými nájezdy do zneklidňujících nočních běsů. Burnsova důmyslná práce s kamerou, svícením, střihem a hudebním podkresem je stejně omamná a intenzivní, jako tematizované procitání ze spánkové paralýzy, které vede k těm nejmrazivějším momentům snímku. Podobně silné dojmy jsem si naposledy odnášel ze Starfish. Navzdory tématu a působivým výjevům z nočních můr ale rozhodně nečekejte čistokrevný horor, jinak tu žánrovou frustraci prostě nedáte. (28.02.2021)

Čakal som ďalší z rady menších novodobých hororov, ktorých je v poslednej dobe viac, než dosť, čo ale nie je kritika, pozerám ich rád, len väčšinou na ne hneď po skončení aj zabudnem. Ale Come true od nich predsa len vyniká, keďže som čakal niečo dosť odlišné, ale výsledok teda predčil moje očakávania. Tu treba hlavne rýchlo zabudnúť na očakávané žánre, od tématiky problémov so snami som čakal psychologický horor ozvláštnený o jemné sci-fi prvky a síce je to tu všetko prítomné, ale je to odložené úplne na druhej koľaji. A aj keď sa film občas začne tváriť, že sa už tomu bude venovať, rýchlo sa to utne, nijak sa na to nenadväzuje a pokračuje sa ďalej. Ale ako som povedal, tu to rozhodne nie je zápor, film má po celý čas až takú pohlcujúcu atmosféru, akoby sa ani neodohrával v tomto svete a okrem hlavných postáv na ne tie ostatné nijak nepôsobia. Atmosférou to najbližšie pripomína Refna, cítil som trochu z Only god forgives a Neon Demon a oba filmy sa mi veľmi páčili. Vizuálna stránka sa tu veľmi vydarila a pritom tu nie sú prakticky žiadne efekty, ale práca s kamerou je úchvatná, perfektne sníma internéry, aj postavy, ja som sa od toho nevedel odtrhnúť. A tá hudba, tá bola krásna a viaceré scény by som si pustil znovu. Samotná hororová zložka je ale tiež kvalitná, snové sekvencie sú atmosférické a aj trochu nepríjemné, len sa už ďalej moc nerozvíjali. Tu bolo vidno, že tvorcovia by natočili výborný film, nech by si zvolili akýkoľvek smer. A vybrali si ten menej využívaný a to je aj lepšie. Postavy by v iných filmoch možno moc nevynikli, ale do tejto snovej atmosféry sadli skvelo, či hlavná hrdinka, jej nový priateľ a aj tých pár ďalších. Takže ja som veľmi príjemne prekvapený, Come true si pozriem určite s radosťou znovu a keď pozerám, že Anthony Scott Burns mal na starosti väčšinu hlavných zložiek, možno je tu ďalší talent, ktorý sa oplatí sledovať. 78% (13.04.2021)

Sympatická holčina má nočné mory, a tak sa podujme na experimentálnu terapiu, v ktorej vedci dokážu pomocou technológie projektovať jej sny. Jej stav sa však zlepšovať nebude, práve naopak, a čoskoro sa ocitnú v ohrození všetci. Trochu som sa bál, že to bude chaotický mišmaš snov a reality, ale našťastie nie. Režisér sa držal hesla, že v jednoduchosti je krása, a koncentroval sa najmä na kvalitný vizuál, zaujímavý dej, perfektnú hudbu (!), ktorá tvorí základ celého filmu, a priniesol aj niekoľko znepokojivých scén. Pasáž v lesoch, kde hlavná hrdinka chodí námesačná s káblami na hlave a vedci za ňou monitorujú jej desivé sny, proste nemá chybu. Prišlo dokonca aj zopár prekvapení na záver, takže silná štvorka jasná. Film by som síce nenazýval hororom, skôr sci-fi thrillerom s mierne hororovým nádychom, ale je to kvalitka. (23.09.2020)

velmi příjemné kanadské překvapení.Rozjezd je sice pomalejší a připomíná nejednou nezáživnou artovku,ovšem posléze se dostaví vtahující hypnotická atmosféra,která postupem času začne solidně houstnout a připraví nejeden moment ze kterého sem měl husí kůži.Není to úplně horor v tom pravém slova smyslu a na nějaké velké bání to není,ale kdyby takhle působily ty "pravé" horory,vůbec bych se nezlobil...70% (14.03.2021)

Spánek. Ty malé kousky smrti.. Ambient má Drive a Le Grand Bleu. Možná proto, abychom pochopili, že jsme se ocitli hluboko. Otázka je v čem.. Hlavní postava jakožto autorův avatar ve světě nočních můr, kolektivní nevědomí, modrá inspirace Mannem a Cameronem a soundtrack, který bych rád poslouchal pod plakátem Terminátora, než se vydám vstříc tomu, co nenáviděl Edgar Allan Poe.. (14.06.2021)