U nás v Mechově

Film o ničem. Satira?! Ani omylem. Přiboudlá komunální taškařice, která nikoho a do ničeho netepe, jen mlátí prázdnou slámu. Jednotlivé situace postrádají naváznost, série veskrze trapných rádoby gagů je inscenována s překvapující neobratností, dialogy, i ty slušnější, mizí v hlubině jalového scénáře, který se ani nepokouší vytvářet základní rámec pro smysluplný děj. Katastrofální dopad Sísova režijního pojetí se projevuje zejména na výkonech většiny představitelů, kdy plejáda výborných herců nemá co hrát. Tento film skutečně nezanechá v současném divákovi hlubší zážitek, spíše se chtě-nechtě domáhá všetečné otázky: proč? (10.12.2009)

Co ještě potřebujeme? Za rok (práce) jsme si koupili pračku...televizi... Jsou filmy, jejichž kvalita (umělecká, zábavní) vysoce přesahuje dobu vzniku a přináší tak prospěch i dalším generacím. Další filmy jsou zajímavé pro svou bizarní politickou angažovanost nebo specifickým dobovým vyzněním. No a nakonec jsou filmy, u kterých marně pátrám, proč vznikly. Toto je jeden z nich. Hvězdičku za dobové reálie. (31.12.2011)

Tohle mě dostalo. Krásná stará česká komedie s kvalitními herci ale hlavně s tou typickou venkovskou povahou. Jako malý pamatuji naprosto stejné prostředí, když jsem býval o prázdninách u prarodičů na Vysočině... Tomuhle není co vytknout i když je to trochu režimová záležitost. A jako Pardubákovi se mi to líbí dvojnásob. (01.06.2011)

Průměrný film - nebo spíš vesnické leporelo - průměrného režiséra, které je svou poetikou dost možná předobrazem pozdějších normalizačních Chalupářů. Je to spíše taková úsměvná záležitost a přehlídka dobrých herců než plnohodnotný film, nicméně musím konstatovat, že tento žánr - tedy jaksi sociální pohádka z jakéhosi současnost připomínajícího bezčasí mi v dnešní tuzemské tvorbě chybí. A že jich za éry socíku vzniklo i pár povedených... například Hry a sny, Tři přání nebo Až přijde kocour. Za poslední roky tomu mělo nejblíže třeba vánoční Přání k mání, ale i tak tento svébytný český žánr, podobně jako klasický pohádkový narativ, čeká na své znovuvzkříšení. (07.02.2022)

Zednářská symbolika: Filipovský – skrytá ruka 13:55 Propaganda o dobývání „vesmíru“. Raketa dvacet metrů nad zemí a už se dobývá „vesmír“. Neustálé sakrování. Měsíčňan Fiala už zase sní o nesmyslu: „Budeme pěstovat kukuřici na Měsíci.“ Celkem ucházející komedie, až na závěrečnou nepovedenou desetiminutovku. Několikrát jsem se zasmál. Míla Myslíková překvapivě v roli sexy ženy. (15.05.2022)