Jackie Brown

Z hlediska filmových hodnot, které jsou pro mě důležité, znamená Jackie Brownová skutečný vrchol Tarantinovy tvroby a po ní už následoval nezadržitelný úpadek, po pravdě řečeno, kvalita jeho filmů se řítila dolů jako stíhačka zasažená v letu raketou. Není to film lacině efektní a nejspíš zklame vyznavače divoké akce a násilí doplněné bizarním humorem a šokujícími hláškami. Je to film umírněný, přes žánrový rámec klasické kriminálky je zaměřený především na lidské vztahy, fakticky jde o silný milostný příběh dvou stárnoucích lidí, kteří mají před sebou možná poslední šanci začít znovu a líp. Tarantino buduje pomalu a trpělivě filmovou atmosféru až k napínavému finále. Věnuje pozornost dialogům, kde se sice objevují nezbytné "cool" hlášky, ale v rozumné míře a tam, kde to scénář vyžaduje. Těmhle postavám se dá věřit. Nejzralejší Tarantinův film s řadou zajímavých hereckých kreací a možná i nejodvážnější, protože představuje zradu tradiční fanouškovské obce. Není náhodou, že s tímhle kouskem přišel po svém slavném oskarovém majstrštyku Pulp Fiction, kdy cítil, že i takový přemet jeho publikum ustojí. Celkový dojem: 90 %. (23.06.2006)

„A je to tady! AK-47, to vůbec nejlepší. Když potřebuješ pozabíjet naprosto všechny zkurvysyny v místnosti, pak se nesmíš spokojit s ničím jiným!“ Souhlasím s Ordellem, ačkoliv tenhle film se bez starého dobrého „Ákáčka“ nakonec obešel…Před filmem u mě převládala spíš nízká očekávání, a to z jednoho prostého důvodu, měl jsem tu „čest“ vidět Coffy (1973). Jenže nějak se prezentovala Pam Grier tam, jinak tady. A Tarantino (naštěstí) není Hill. A můžu konstatovat, že tohle pomrkávání po létech sedmdesátých se mi k mému překvapení líbilo. Ačkoliv krom hrátek s taškami toho dějově příliš nenabízí, nenudil jsem se ani chvilku. Vysoká hra se stylovým zlosynem a otravnou policí má své momenty, i díky spoustě rizik a možnosti, že se vše může kdykoliv sesypat jako domeček z karet. Herecky to za všechny táhne Jackson (takhle mají vypadat pořádní záporáci!), ale typově přesná byla i „expertka“ přes herečky (Demi Moore!) v podání Fondy. A na rozdíl třeba od Gaunerů mě potěšil podařený konec. Celkově dávám solidní 4*. (02.02.2020)

Je to jiné než všechno ostatní od Quentina... Je to na škodu? Podle mě ne... Tohle není, ani nemělo být další Pulp Fiction a myslím, že to je dobře, protože druhé Pulp Fiction už prostě nikdo natočit nemůže. Takže výsledek - výborná krimi s několika originálními nápady (bez nich snad Tarantino ani netočí :-)), dobrým příběhem a spádem, kdy 2,5 hodiny filmu utečou, jako by nic... (18.08.2006)

Wanna fuck? Zatím jediný film, kde to Quentin náramně umí nejen se scénářem a jeho realizací, ale i s vývojem postav a s jejich přiblížením "normálnímu" divákovi. Jackie Brown neskýtá až takovou cinefilní exhibici jako Pulp Fiction nebo Kill Bill, ale je napsaná se srdcem a zrežírovaná s nepopsatelným vtipem a timingem, takže co do zábavnosti a diváckého uspokojení se oběma jmenovaným titulům hravě vyrovnává. Grier a Forster jsou skvělá dvojka, natvrdlý De Niro a extravagantní nigga Jackson jsou bezkonkurenční dvojice a sekvence s předáním peněz je ukázkovým příkladem, jak využívat komunikativnosti ve prospěch opakované gradace a radosti z postupného odhalování fabule. Tarantino si tímhle zářezem potvrdil vlastní dominanci nad devadesátými léty, tečka. (28.03.2019)

Asi bylo chybou shlédnout nejprve Pulp Fiction a Kill Billa, protože i přes snahu neporovnávat neporovnatelné jsem se tomu nedokázal vyhnout. Detektivky nikdy nebyly můj nejoblíbenější žánr, ale v rukou Tarantina by se i nudná reklama na ovesné vločky změnila na zajímavou podívanou. Pravda jeho typický ráz tenhle film trošičku postrádá, ale opět musím pochválit vynikající herecké obsazení. (01.02.2004)