Pulp Fiction: Historky z podsvětí

Svět byl před příchodem energického milovníka dobrých i brakových filmů Quentina Tarantina (určitě) jiné a (asi) nudnější místo. Nechronologicky uspořádaným příběhem s řadou vypointovaných scén a nezapomenutelných dialogů si přitáhl miliony fanoušků. Beru, respektuju. Ale nejde nevnímat onen cynismus za každou cenu, přepálenou stopáž, scény, které jsou o dost delší, než by měly být, na efekt nebo tak trochu o ničem. Prostě to tak cítím. Samozřejmě zdánlivě nekonečné rozhovory charakterizují jednotlivé postavy (přeci jen si Tarantino odnesl Oscara za scénář), jejichž dráhy se nakonec protnou. Bruce Willis odmítne prohrát zmanipulovaný boxerský zápas, Amanda Plummer a Tim Roth fňukají nad nevděčností loupit, až přepadnou restauraci, John Travolta má pobavit šéfovu manželku Umu Thurman a společně se Samuelem L. Jacksonem vystřílí byt s mladíky. Fenomén určité doby!! (05.12.2019)

"Víš, co mi teď vrtá hlavou? Není to kafe v mý kuchyni. Je to mrtvej negr v mý garáži." Pulp Fiction pro mne znamená největší kult všech dob. Patrně navěky mi zůstane záhadou, jak se Quentinovi podařilo dostat takové množství morálně pokřivených postav do tolika absurdních situací, nechat je vést nekonečně vtipné dialogy o neskutečných kravinách a ještě způsobit, abych se uprostřed všeho toho organizovaného násilí tak královsky bavil. Jako zarytý fanda morálních kvalit Mirka Dušína bych se měl za lásku k takto pokleslé tvorbě stydět, ale já se prostě kdykoli rád vrátím k Mazanýmu králíčkovi, občas si z nudy píchnu adrenalin do srdce, pravidelně si zajedu do Cože pokecat anglicky a když mi v restauraci k borůvkovým lívancům automaticky nepřinesou vanilkovou colu, tak okamžitě volám pana Wolfa. A pokud mi špatně namasírujete nohy a schováte se přede mnou v Indočíně, tak na vás samozřejmě bude ve čvrtlibráku se sejrem číhat Jules, kterej vás sejme, protože "Cesta spravedlivého ze všech stran lemována jest nespravedlností, sobectvím a tyranií lidské zloby......" (21.07.2011)

Jednou se mě zdálo toto. Byl jsem v obřadní síni na sobě slavnostní hadry přede mnou Quentin Tarantino s dvěma prstýnky, za mnou John Travolta a Samuel L. Jackson. Kouknul jsem se vedle sebe a tam bylo položený na stojato DVD s dlouhým bílým závojem, které neslo název Pulp Fiction. Najednou začal Quentin Tarantino mluvit :"Enšpígle, slibujete, že budete film Pulp Fiction milovat v dobrém i zlém do konce svého života?" a já řekl "ANO". Pak jsem se vzbudil a zjistil jsem, že to byl jen nádhernej sen. Svůj "snový" slib však dodržím - slibuji. (15.07.2007)

Naprosto pohlcující fascinace brakem a přesné postižení ,,pulp" atmosféry, převedené ovšem do zcela univerzálního tvaru dokonalé filmařiny... Quentin Tarantino na vrcholu své umělecké kariéry. Film, který spustil lavinu... (když už to neudělali Gauneři, i když potenciál na to měli) Velice tuctový příběh, který je ovšem vyprávěn naprosto originální formou... (01.02.2007)

Tarantino je režisérsky diabol! Nápadité, vtipné, bezočivé, drsné, husté, peckovo dobré a hlavne cool!!! To slovo film vystihuje asi najviac. Neopakovateľne som sa bavil, hlášky s razanciou Ritchieoviek, scenár prekonáva všetky očakávania, herci sú úžasní, najmä Jackson a Travolta predvádzajú démonické životné výkony! 100%. (18.04.2006)