Pulp Fiction: Historky z podsvětí

"Víš, co mi teď vrtá hlavou? Není to kafe v mý kuchyni. Je to mrtvej negr v mý garáži." Pulp Fiction pro mne znamená největší kult všech dob. Patrně navěky mi zůstane záhadou, jak se Quentinovi podařilo dostat takové množství morálně pokřivených postav do tolika absurdních situací, nechat je vést nekonečně vtipné dialogy o neskutečných kravinách a ještě způsobit, abych se uprostřed všeho toho organizovaného násilí tak královsky bavil. Jako zarytý fanda morálních kvalit Mirka Dušína bych se měl za lásku k takto pokleslé tvorbě stydět, ale já se prostě kdykoli rád vrátím k Mazanýmu králíčkovi, občas si z nudy píchnu adrenalin do srdce, pravidelně si zajedu do Cože pokecat anglicky a když mi v restauraci k borůvkovým lívancům automaticky nepřinesou vanilkovou colu, tak okamžitě volám pana Wolfa. A pokud mi špatně namasírujete nohy a schováte se přede mnou v Indočíně, tak na vás samozřejmě bude ve čvrtlibráku se sejrem číhat Jules, kterej vás sejme, protože "Cesta spravedlivého ze všech stran lemována jest nespravedlností, sobectvím a tyranií lidské zloby......" (21.07.2011)

Tolik silných okamžiků a šílených příběhů se v jednom filmu jen tak nevidí. Naprosto dokonalé herecké výkony, soundtrack, dialogy, kamera a není snad nic, co by se tomuto kultovnímu filmu dalo vytknout. Má srdcovka, kterou hodnotím 5 hvězdičky... „Pokud jsem dobře informován o situaci, máme tu auto plus tělo mínus hlava v garáži“ (20.02.2006)

Pulp Fiction: Historky z podsvětí, to je název nejznámějšího filmu Quentina Tarantina. Kromě milovaného soundtracku a bravurních hereckých výkonů za to mohou především snadno zapamatovatelné hlášky, které jakoby žily vlastním životem. Pulp Fiction, tak se jmenuje film, díky kterému znovu ožil žánr zvaný gangsterka, jenže Quentin se nechtěl opakovat, šel na to jinak. Ukazuje nám gangstry jako obyčejné lidi, kteřá se baví o obyčejných věcech. Řešení rozstříhat film na pět kapitol a vyprávět je nechronologicky je rozhodně velice dobrý nápad, díky němuž nejen že někteří hrdinové obžívají, ale film hlavně neztrácí tempo. A nakonec malá třešnička na dortu :) "Cesta spravedlivého ze všech stran lemována jest nespravedlností, sobectvím a tyranií lidské zloby. Požehnán buď ten, kdo ve jménu lásky a dobré vůle vyvede slabé z údolí temnoty, neboť ten jest skutečným pastýřem a spasitelem zbloudilých dětí. A já srazím k zemi mocným trestem a divokým hněvem všechny, kdo se pokusí otrávit a zničit mé bratry. A když uvalím svou mstu na Tebe, seznáš, že jméno mé je Bůh." // A kdo nerad dabing: "The path of the righteous man is beset on all sides by the inequities of the selfish and the tyranny of evil men. Blessed is he who, in the name of charity and good will, shepherds the weak through the valley of the darkness. For he is truly his brother's keeper and the finder of lost children. And I will strike down upon thee with great vengeance and furious anger those who attempt to poison and destroy my brothers. And you will know I am the Lord when I lay my vengeance upon you." (30.12.2005)

"Vrátim sa skôr, ako povieš čučoriedkový koláč." - "Čučoriedkový koláč." - "Zasa až tak skoro nie, zlato." Dalo by sa povedať, že pred Tarantinom slovo ´kultový´ existovalo, ale neplnilo funkciu. Prvý odvážny krok urobil Harvey Keitel, keď hral v Quentinovom ostrom debute GAUNERI, no hoci to nebol normálny spotrebiteľský film, napriek tomu nemali PULP FICTION: HISTORKY Z PODSVETIA jednoduchý pôrod a „uveriť v Quentina“ (aby sa projekt vôbec mohol začať nakrúcať) museli také mená, ako Bruce Willis či John Travolta. Vlastne skôr Bruce Willis, lebo Travolta sa v tom čase ZASA nachádzal v „slabšom“ období (= bol vďačný za všetko). Rola nájomného vraha ho znova vrátila na vrchol hollywoodskeho Olympu. Z ďalších hercov, dovtedy neznámych, Tarantino urobil hviezdy (Jackson, Thurmanová) a i vedľajšie roličky zapratal osobnosťami (Rhames, Walken, Roth) a povestnými dialógmi, scénami (tanec) a nápadmi (kufor). Snímka naplno dokázala, že „nezávislý film“ môže získať veľké ceny a zarobiť desiatky miliónov dolárov. A byť zábavný. (18.12.2004)

Ani druhý pokus ľady neprelomil. Nerozumiem. Strávil som hodnú chvíľku čítaním si rôznych analýz (a aj, žiaľ, ČSFD komentárov), nech pochopím, čo je na Pulp Fiction tak nebesky úžasné. Prečo si drží kultový status rozumiem, prečo si už dekády pevne drží titul jedného z najlepších filmov všetkých čias, tomu už nerozumiem... --- Dejová štruktúra celého filmu je pozoruhodná a atraktívna, eventuálne prepojenie jednotlivých príbehov prináša krásny divácky pocit, soundtrack je neopísateľný a herecké obsadenie tiež. Scenáru bolo venovanej veľa lásky, je to vidieť a cítiť až tak, akoby bola (a za tým si stojím) vizuálna stránka odsunutá v lepšom prípade na druhú koľaj. Kamera je tam čisto len na snímanie príbehov a počas celej stopáže nevykúzli (s výnimkou asi dvoch, troch scén) žiadne kinematografické zázraky, čo je škoda, nakoľko o zvyšok bolo postarané. --- Je to ako s Gang Related, raz Historky z podsvetia proste budem milovať, i keď pochyby sú na mieste. Zvažujem dve hviezdy. Nemôžem však povedať, že som neskúsil a nedal druhú šancu. Všakže? --- The Facts / ♪♫ --- A ako je vlastne možné (a z akého dôvodu), že medzi jedinými dvoma krajinami sveta, ktoré mali premiéru pred tou americkou, bola jedna z nich Slovensko? Len som zvedavý... (25.9.2018) (7.7.2021) (07.07.2021)