Coup de torchon
Čistka
Clean Slate
Coup de torchon (Clean Slate)
Režie:
Bertrand TavernierKamera:
Pierre-William GlennHudba:
Philippe SardeHrají:
Philippe Noiret, Isabelle Huppert, Jean-Pierre Marielle, Stéphane Audran, Eddy Mitchell, Irène Skobline, Guy Marchand, Michel Beaune, Mamadou Dioumé (více)Obsahy(2)
Ve Francii by pravděpodobně Lucien Cordier žil poklidným životem policisty s nějakou hodností a radoval se ze života. Kolonialismus, který převrací hodnoty zcela naruby, horké africké slunce a opovržení, které vůči Lucienovi neskrývají jak jeho nejbližší, tak nadřízení. Dokonce i ti bílí „vlivní“ mu dávají najevo, že jako náčelník policie nemá nic vidět ani slyšet, zkrátka nemá překážet. Tenhle zničující koktejl vykoná své. V jednu chvíli se Lucien ptá sám sebe: „Kde je dobro? Kde je zlo? Člověk už nic neví. Tady to k ničemu není. Tak to zarezne, bude to tím podnebím.“ A začne si pomalu vyřizovat účty... Jak už to u Taverniera bývá s výrazným hereckým obsazením, Philippe Noiret, obklopen dalšími francouzskými hvězdami, naprosto exceluje. Česká verze v čele s Miroslavem Donutilem nezůstává originálu nic dlužna. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (37)
Zvláštní film stavící diváka do ještě zvláštnější pozice - nedokáže totiž hlavní postavě (Noiret) fandit, ale ani j zcela zatratit. Začátek jak z jiného světa, Lucien jako otloukánek a místní šašek, jemuž se jako řediteli policie smějí snad i děti. Divák dumá, jestli hlavní postava není retardovaná. Pak se to všechno šmahem změní, a užaslý divák pozoruje Lucienovu proměnu. Ten je náhled nad věcí a docela dobře si všechny zbylé figurky na šachovnici dává. Zaujme krásná a svlečená Isabelle, kromě Donutila se mi ale moc nelíbil nový dabing z dílny ČT. ()
Je něco nesympatického na tomto filmu, například bych ocenila poněkud statičtější kameru (záběry na tančící pár snímané v dvojnásobně rychlejším rytmu mi nedělaly dobře), hlavně možná postrádám alespoň jednu sympatickou postavu. Já vím, v životě také není nic černobílého, ale jelikož je film povětšinou fikce, doufáme, že v něm bude minimálně jeden kladný hrdina. A tady zkrátka a dobře nebyl. ()
Lucien Cordier mi zpočátku připadal jako pěkný ňouma a bábovka. Pak začal vraždit a já tomu nějak nedokázal uvěřit. Pak jsem si ale uvědomil tu jeho dvojí hru a začal se fakt dobře bavit. Některé situace byly az tragikomicke. Noiret s Huppertovou byli skvělí. Možná by bylo fajn kdyby celý film nebyl tak podivně znepokojující, mělo by se komu fandit a některé střihy nebyly tak divné. Na druhou stranu je (i díky těmto věcem) takový zvláštně svůj, neotřelý, zajímavý. ()
Poměrně zajímavá podívaná z koloniální Afriky, která si po celou dobu nedokáže rozmyslet, zda chce být psychologickým dramatem s krimi zápletkou, či spíše zvrhlou černou komedií. To bych tvůrcům i odpustil, ovšem v druhé půli výrazně spadne řemen a závěr de facto vyšumí. Jinak Philippe Noiret hraje výborně, Isabelle Huppert jakbysmet (ta je navíc velmi sexy a dokonce se celá odhalí), ale tentokrát to na víc, než 60% nestačí. ()
Ako hovorí klasik: "Vrazi jsou prý velice zdraví lidé". Čistka nám ukazuje, že niečo na tom bude, ale predsa len do istej miery. Na to, že sa film celý odohráva v slnečnej a horúcej Afrike, mohol mať predsa len trochu hutnejšiu atmosféru, dôraz je však kladený na prepracovanú psychológiu postáv. Tá hlavná patrí k tým najlepším, aké kedy Noiret stvárnil. Častokrát hral ňoumu, ale väčšinou ňoumu roztomilého, teraz je z neho ňouma výsostne nebezpečný, istým spôsobom však sympatický a stále roztomilý. Vzhľad ale tentokrát klame. Málokedy vidíte na obrazovke/plátne hlavného (anti)hrdinu s takýmito zvláštnymi motiváciami. Implicitné posolstvo by mohlo spočívať v tom, že postarší biely Európan by nemal dlho vystavovať svoju hlavu silnému africkému slnku, Noiretovi nepomohol pred zošalením ani klobúk... ()
Galerie (32)
Zajímavosti (5)
- Cordier je filmová postava, v ktorej je zosobnená totálna psychická izolácia, ktorá nakoniec uvoľňuje zlo ako symptóm spoločenskej frustrácie, duchovnej prázdnoty a nadchádzajúcej krutosti v Európe (druhá svetová vojna). (Biopler)
- Filmoví teoretici označujú dielo za tzv. africký retro-noir, lebo sa neodohráva v anonymnom veľkomeste, ale v afrických, často vyprahlých, zapadákovoch. Fotogenicky využíva klimatické podmienky rovníkovej Afriky na rozdiel od jasných čiernobielych kontúr noiru. V postave zanedbaného a skorumpovaného Cordiera však má jasnú noirovú postavu obdarenú znakmi nedopovedanosti a protikladnosti. (Biopler)
Reklama