Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Cidade de Deus je nejstarší a nejnebezpečnější slum Ria de Janeira, nejbolavější místo metropole karnevalů. Buscapé se zde narodil, aby žil, místo toho je však zavlečen do světa, v němž se jeho nejlepší kamarádi místo s hračkami baví s nabitými pistolemi. Snaží se zoufale zůstat stranou děsivého násilí, které zachvacuje jeho přátele a mění je v mladistvé zločince zabíjející se navzájem kvůli obchodu s kokainem, z nenávisti i z pouhého rozmaru. Před Buscapéovýma očima se chudá čtvrť v průběhu tří dekád - od 60. do 80. let - proměňuje v dýmající bojiště, na kterém si ozbrojené gangy s šokující lhostejností vyřizují své účty za bílého dne. Buscapé vidí umírat nevinné i ty, které obdivoval a miloval. Jedinou jistotu ve světě každodenního krvavého násilí pro něj začne představovat fotoaparát, kterým začíná dokumentovat městskou džungli kolem sebe. Začíná chápat, že přežít může jen útěkem do normálního světa - za hranice čtvrti, kterou má rád jako svůj domov, ale kterou nenávidí jako hrob nevinnosti, naděje a lásky... Fernando Meirelles debutuje strhujícím dramatem inspirovaným skutečnými osudy. Vyprávění o dospívání ve stínu smrti připomíná formální brilancí filmy Quentina Tarantina či Martina Scorseseho. Syrovou autenticitu zvyšuje obsazení neherců a skutečných obyvatel slumu do řady hlavních rolí. Snímek si získal mezinárodní uznání včetně devíti ocenění na MFF v Havaně a ceny Vision Award na MFF v Torontu. Byl úspěšně uveden na řadě mezinárodních festivalů. Získal nominaci na Zlatý glóbus jako nejlepší zahraniční film roku a jeho režisér byl oceněn nominací na Evropskou filmovou cenu Felix. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer 1

Recenze (1 001)

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Výborně natočený film dokazující mně, že v Brazílii se lidé skutečně hezky nemají. Ale je to spíše zobrazení toho nejhoršího, co můžeme v městské čtvrti Ria de Janeira potkat, a že to není zrovna dvakrát hezké mi potvrdil tenhle film, který si skutečně na nic nehraje a výborně se na něj kouká. Horší to bylo už s tím faktem, že jsem se během sledování toho filmu necítil dvakrát dobře, měl jsem z toho hrozně zlej pocit, ale to ani jinak nešlo. Posledně asi, když jsem sledoval Estonský Klass. I když tam mi už i mrazilo, protože to téma mi je bližší. U Města bohů je to přecijen krapet složitější. Nic to ale nemění na tom, že film vlastně zobrazuje část naší země a to je kurva drsný. Když si uvědomim, co jsem vlastně viděl, a že je to krutá realita se kterou ti lidé tam žijí denodenně. A to furt určitě není to nejhorší, co na naší zeměkouli je, nebo že by možná jo? Já bych si totiž horší společnost než zobrazenou v tomhle filmu, ani nedokázal představit. ()

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

"Nemáte kde bydlet? Tak běžte do Města bohů." Proměna malého panice Rakety v odpaněného fotografa Wilsona Rodrigueze, na pozadí války gangů na území polozapomenutého slumu, mohla být těžko natočena lépe. Ta tolik zmiňovaná geniální filmařina však prošla kolem mne, aniž na mě zanechala výraznější následky. Chyba je samozřejmě ve mně, neboť jsem to já, komu poměrně vadí dívat se na vraždy dětí v prostředí plném zbraní, drog a úplatných strážců zákona. Má informovanost o tom, co se v brazilských slumech děje je dostatečná na to, abych musel sledovat drsný příběh z nehostinného prostředí, ale vysoké postavení snímku na zdejším žebříčku mi nedalo šanci se mu vyhnout. A jelikož nepatřím mezi skalní fandy deprese, tak nevidím jediný důvod se na něj podívat znovu. ()

Reklama

EvilPhoEniX 

všechny recenze uživatele

Zřejmě můj největší filmový rest, co jsem měl a nebojím se film ohodnotit plným kotlem. Město Bohů má hodně drsný příběh z prostředí Ria de Janeira, kde není nouze o mrtvé děti a ženy. Maléj Z je ďábelsky chladný záporák, hlavní hrdina fotograf sympatický klaďas a playboy Denny nejpopulárnější a nejkamarádštější drogovéj dealer, co jsem kdy viděl. Dojde i na humor ( Banán) a několik hodně silných scén, které se divákovi zaryjí do paměti na hodně dlouhou dobu.95% ()

B!shop 

všechny recenze uživatele

Tenhle film je o realisticnosti, vse ostatni je vedlejsi. Jednak tu mame herce, ktery ani jako herci nepusobi, od toho nejstarsiho dedka po nejmensi dite vsichni pusobi, jako kdyby tam skutecne zily. Dale pribeh. V podstate tu zadnej neni, hlavni postava fotograf Raketa vypravi svuj pribeh a pri tom popisuje zivot v Meste bohu, kde se vlasne vetsinou jen krade a zabiji. Film je skutecne dost drsnej, ani ne tak nakejma zaberama krve, nejaky super krvavy zabery tu moc nejsou, spis de o to, ze tu ma zbran kazdej, i petilety deti a nikdo ji nevaha pouzit. No a posledni, co prispiva k realisticnosti, je kamera. Obcas naka ta vychytavka, ale vetsinou to pusobi, jako kdyby kameraman hodil kameru na ulici mezi dav lidi, takze je vysledek hodne hustej, bohuzel casto taky neprehlednej a zmatenej, ale to k tomu tak nak patri. Co filmu vytknout, jednak je zbytecne dlouhej, ackoliv nijak nenudi a navic je to obcas dost stereotypni. A ackoliv se jedna o zajimavej film, neprislo mi, ze by byl na 5*. ()

MM_Ramone 

všechny recenze uživatele

Surový film z drsného prostredia natočený podľa skutočných udalostí. Pesimistický príbeh plný drog, zbraní a krutých pouličných gangov. Sfetované deti bez možnosti sa uplatniť v živote riešia svoje bezútešné postavenie na samom okraji spoločnosti kriminalitou a násilím. Vraždy, bitky, streľba, vydieranie. Tak vyzerá každodenná realita v jednom z najväščích slumov brazílskeho veľkomesta Rio de Janeiro. Špinavé, chudobné ghetto, kde navzájom medzi sebou vedú vojny všetkéhoschopní mladiství zločinci. Také je toto "Mesto bohov". ***** ()

Galerie (56)

Zajímavosti (23)

  • Když Fernando Meirelles poprvé vstoupil do skutečného Města bohů, už po několika desítkách metrů ucítil pistoli na spánku: "Otočil jsem se a za mnou stálo třináctileté děcko s obrovským stříbrným revolverem. (...) Naštěstí mě doprovázel drogový dealer, kterého mi místní kápo přidělil jako ochranku. Když ho ten kluk uviděl, za pár vteřin byl v prachu." (NIRO)
  • Aby bylo napětí mezi Dadinhem (Douglas Silva) a Marrecou Kačerem (Renato de Souza) věrohodné, nařídil herecký poradce, aby Renato trápil Douglase po dobu patnácti dnů. Ve scéně, kdy Marreco uhodí Dadinha, začal Douglas brečet a vyhrožoval ukončením natáčení, takže naštvaný pohled, který pak vidíme ve filmu, je opravdový. (don corleone)
  • Režisér Fernando Meirelles chtěl, aby se na filmu podíleli především neherci nebo profesionální herci, kteří nejsou známí. Jeden z nich byl Matheus Nachtergaele (Sandro Cenoura - Mrkev), kterého si režisér vyhlídnul v divadelní hře, a který se stal těsně před startem natáčení populárním v celé Brazílii díky filmu O Auto da Compadecida (2000). Meirelles byl z toho zklamaný, ale herec ho přesvědčil, že zapadne mezi ostatní a nebude nijak vyčnívat. Aby ho přesvědčil o zájmu o svou roli, odstěhoval se na nějaký čas do skutečného Města bohů, aby se zde připravil na roli. (don corleone)

Související novinky

Nejlepší filmy desetiletí dle ČSFD.cz

Nejlepší filmy desetiletí dle ČSFD.cz

28.12.2010

Byl by hřích opomenout při příležitosti končícího prvního desetiletí nového milénia souhrn nejlepších filmů daného období. Zde vám přinášíme žebříček třiceti nejlepších celovečerních filmů dle… (více)

Město nepohodlných slepců

Město nepohodlných slepců

14.06.2007

Město bohů a Nepohodlný jsou dva pádné důvody, proč příznivci náročnějších filmů dychtivě čekají na další tvůrčí počin brazilského režiséra Fernanda Meirellesa. Tím spíš, že natáčení, které Meirelles… (více)

Slávni režiséri pre UNICEF

Slávni režiséri pre UNICEF

02.05.2005

Štúdio MK Film Productions za podpory medzinárodnej organizácie UNICEF nakrúca poviedkový film ALL THE INVISIBLE CHILDREN, ktorý bude pozostávať zo siedmych krátkych filmov od rôznych režisérov, z… (více)

Reklama

Reklama