Člověk obojživelník

Sověti uměli točit solidní scifi – fantasy filmy o tom žádná, ale tenhle kousek bych zařadil spíše mezi ty průměrné záležitosti. Příběh je zajímavý, ale ta romantika mu byla místy trochu na obtíž. Tedy hlavně co se tempa filmu týče. Já si hlavně užíval podmořské záběry. V tehdejší době kolem toho byl určitě poprask, ale dnešní divák se bude zdejším trikům spíše vysmívat (přitom vědcova laboratoř nebyla vůbec špatná). Ovšem to se už nedá říci o tom lesklém kostýmu mořského čerta. Dokážu si však živě představit, jak se v rohu obrazovky objevila „hvězdička“, protože Anastasiya Vertinskaya a její průhledné mokré tričko jistě protáčelo panenky nejednomu divákovi, který v té době na něco podobného nebyl v TV zvyklý. 60% (26.09.2015)

Přestože zabalen do hávu scifistického námětu, je Člověk obojživelník především klasický dobrodružný film s gerojem, sličnou, nevinnou ďjévuškou, slizkým padouchem vykořisťovatelem a jelikož je to provenience sovětská, tak samozřejmě i novinářem (pravděpodobně) proletářským. Jenže u filmu jako je tenhle je černobílost vlastně docela fajn, je to oddechovka se vším všudy, dobrodružná, s romatickou linkou a nejednoznačnost postav by se tam hodila asi stejně, jako kdyby Vinetou řešil trauma z dětství, když se málem utopil v kotli s polívkou ze sušenejch buvolů. Příběh je sice dnešní optikou poměrně jednoduchý, s trochou snahy by se dalo říct přiblblý, ale vzhledem k tomu, že filmařky Obojživelník zastaral jen málo a stále si drží skvělou atmosféru, tak je to zvelika putna. (17.08.2015)

Už jako kluk jsem byl v našem malém voňavém kině při závěrečné scéně naměkko. O to víc mne překvapilo, že má film i po tolika letech svoje kouzlo a řekněme nadčasové poselství. Ale i přes trochu naivní herecké výkony je učiněný zázrak, že vznikl v Sovětském svazu a ještě k tomu v tak neutěšené době. Humanistickému obsahu nemohli bolševičtí cenzoři nic vytknout, ale trochu se divím, že jim nevadila západní forma a neodvezli krabici s filmem někam na Sibiř. (01.06.2008)

Sice je to trochu nadsazený, ale věřím, že tenkrát to muselo sklidit zasloužený poprask a ne ledajaký. Jenže já se u toho filmu příšerným způsobem nudil, asi tím, jak je do něj hrozně zasazená ta romantika, a že by vůbec nemusela. Asi tak, když do historickýho románu zasaděj Angeliku. Takže to bych ty autory nejradši sestřelil, protože zkazit příběh tím, že tam zamotaj lásku, a on se zamiluje, ona taky, ale nemůžou k sobě, a tady je problém. Vznikne potom hlavně důvod, proč se toho pro příště radši stranit. Jinak tedy musím uznat, že nápad to teda byl opravdu zajímavý. Už jenom ten název...Člověk obojživelník... (30.05.2008)

Rusové ukazují, že ne jen politické filmy byly jejich doménou. Neskutečně krásné sci-fi, které okouzluje svou vizuální stránkou, ale také dojemným příběhem, který je v tomhle smyslu nadčasový. Těch fantastických prvků tu není tolik, ale to, jak je děj podán, je naprosto dostačující. Zasazení do španělského prostředí je trochu kuriózní, ale vychází z předlohy. (10.02.2015)