Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Manželé Vojta a Růžena Koskubovi tvoří ideální pár: oba se milují a oběma se daří v práci. Jenže půl roku po svatbě předstupují před rozvodový soud. Důvod? Růžena odmítá dělat všechny domácí práce sama. Ona i Vojta mají totiž kromě hlavního zaměstnání ještě jiné pracovní povinnosti. Růžena maluje ilustrace pro atlas stromů, Vojta píše knihu o mimoškolní výchově dětí. Na domácnost tak nemá nikdo z nich čas. Přísedícímu soudci Mackovi nejde rozhádaná učitelská dvojice z hlavy, a tak se muž rozhodne, že dá Koskubovým dobře míněnou lekci z manželského soužití. Oba manželské páry se tak ocitnou společně na letní chatě, kde mohou muži i ženy předvést, co je podle nich správné. Ale pro nikoho to nebude zrovna lehké... Filmová veselohra, která se už před padesáti lety pokoušela "řešit" problém mužské a ženské emancipace, vznikla podle úspěšné divadelní hry Oty Šafránka. Ta měla na jevišti premiéru pouhé dva roky před vznikem filmu. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (40)

pakobylka 

všechny recenze uživatele

Kudy kam ? Nejsem si jistá, zdali by správnou cestu k přiměřeně emancipovanému a především pozitivně laděnému cíli neměli hledat spíš filmaři ... namísto protagonistů příběhu. Námět lze označit jako nadějný - v kontextu své doby nabízí širokou škálu možností pro kreativní zpracování. Nicméně vlastní realizace - snad díky ledabylému přístupu - zůstává jaksi pozadu ... za všemi očekáváními. V podstatě se spokojí s lacinými povrchními scénkami, které nic moc zábavného nepřinášejí a z dnešního pohledu působí poněkud vyčpěle ... 2,5* ()

Ony 

všechny recenze uživatele

Staré dobré Machovo Vzbouření na vsi s podobným námětem zachází mnohem obratněji. Kudy kam? je odfláknuté scenáristicky i herecky. Mojí paměti hodné jsou barvy, hláška o kostře z uzenáče a samozřejmě proslulá poučka o Marxově manželce. "Pane předsedo, byl by Marx napsal to, co napsal, kdyby musel pomáhat v domácnosti?" ()

Reklama

igi B. 

všechny recenze uživatele

Roztomilá mravoučná komedie s nádechem (...jak že se tomu tenkrát říkalo? ;-) komunální satirky... Dnes snad by se i řeklo >genderová< ... ;-)) . . . Ovšem psal se šestapadesátý, stalinismus a budovatelské šílení a boření všech starých pořádků byly zdárně (zdánlivě) za námi, ženy už řídily kombajny, fabriky i posílaly na popraviště - a tak mohlo dojít i na ty lehké kritiky nešvarů, dokonce i Marxe si tvůrci vzali do úst (asi nevěděli, že právě ve skutečnosti to byl v lidských vztazích - natož v partnerských - opravdový sebestředný lump a parazit...) . . . >Socialistické soužití< v intencích manželských svazků bylo v plenkách a zvláště ta >nová střední< třída (v beztřídní společnosti, že...) zjevně stále lpěla na přežitcích minulosti. Nu, i učitelský stav v etapě budování nového socialistického člověka se má co učit a s. Borského film měl k poučení lidu o ženské emancipaci nepochybně napomoci. Asi se tenkrát všichni smáli, až se za břicha popadali, byť formou je tohle dílko spíše návratem k >přežitým< starým dobrým komediím - ale tak snad právě i díky tomu i po půlstoletí pobaví, mmj. jako doklad doby, dobově dobrého herectví a v neposlední řadě i těch nadčasově dobrých úmyslů, které ovšem v důsledku vedly stejně do pekel a nakonec i ty ženy dodnes (!) řeší prakticky stejné problémy, jako jejich babičky a matky v dobách, kdy zítra mělo znamenat už včera... :-) . . . Inu - Kudy... No, když tak tudy "TAM"... ;o) - - - - - (Poprvé viděno někdy dávno v tamtěch dobách, po vícekráté již znovuzhlédnuto 23.10.2008 na ČT1, komentář zde jako jedenáctý, 23.10.2008) ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Je sice fajn vidět Natašu Gollovou a také Irena Kačírková je zde k sežrání, jak se říká, ale co je to platné, když film vznikl v ateliérových kulisovkách - včetně ulice s autobusem, lesa a chaty v lese, a když téma nejde na dřeň? Ono je i poměrně nešťastně uchopeno, protože nejde o typický příklad podobných feministických snah, ale také ne toho, jak se chlap bude chovat. Jak to říct? Výsledkem vyznění tohoto filmu jsou ženy v politice, ženy, které neumí vařit, a na úklid bytu si najímají pomocné síly. Výsledkem tohoto filmu je film Teorie tygra, kdy ženy zcela již ovládají životy mužů. Těžko říct, kde je rovnováha, ale přece jen to rozdělení žena - domácnost děti a muži - práce a shánění obživy tisíce let fungovalo, tak proč je celé najednou stavíme na hlavu? Otcové jako vychovatelé dětí, zženštilé typy, na druhé straně drsné političky a soudkyně (za komunistů traktoristky a dělnice), ženy, které ztratily ženskost a něhu, to mi jako nějaká výhra nepřijde. Také v tomto filmu je vidět, jak má Kačírková problém uhrát na jednu stranu citlivou ženu, ale současně drsnou feministku. Scénář jí nechává chvílemi brečet, ale vzhledem k předchozímu jednání jí to nevěřím. Daleko líp dopadl Sovák, který si svou chlapskou vzpouru užívá, ale i jeho postava v závěru vyměkne. Dvacetileté šťastné manželství přísedícího nakonec zjistíme, že bylo šťastné jen proto, že mu manželka doma uvařila a uklidila. Ve chvíli, kdy i ta - po vzoru mladší ženy - začne s revoltou, dopadne to zničenou domácností a rozvratem na obou stranách. Kdyby nešlo o komedii, tak v reálu bude film pokračovat ve stylu Války Roseových. Osobně si myslím, že není od věci, když chlap sem tam v domácnosti vypomůže, ale rozhodně si nemyslím, že by měl plně přebírat za chod domácnosti zodpovědnost, protože na to fakt nemá ty správné geny. ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Vcelku úsměvný žánrový obrázek z časů, kdy se z Marxe tropili šašky. Alespoň v soudní síni. Spor o manželská práva, o emancipaci žen a nápravu zpohodlnělých mužů je rozehrán s jistým nadhledem a decentní příměsí situačního humoru, přesto je to zábava notně zestárlá a v mnoha ohledech jednostranná. Prostřednictvím ústřední herecké čtveřice – Marvanovi, Sovákovi, Kačírkové a Gollové – se podařilo zažehnat hrozící blamáž a rozprostřít před diváky nevyčerpatelnou paletu lidského života, v němž jednou je slunečno, podruhé oblačno, jak už to tak bývá. Inu, jak se říká: co se škádlívá, to se rádo mívá. ()

Galerie (2)

Zajímavosti (3)

  • Podle námětu vznikla i stejnojmenná rozhlasová hra v režii Jana Strejčka. [Zdroj: mluveny.panacek.com] (Přemek)
  • Na filmu spolupracoval architekt Jan Zázvorka, bratr herečky Stelly Zázvorkové, která si ve filmu také zahrála. (M.B)

Reklama

Reklama