Kudy kam?

Kudy kam ? Nejsem si jistá, zdali by správnou cestu k přiměřeně emancipovanému a především pozitivně laděnému cíli neměli hledat spíš filmaři ... namísto protagonistů příběhu. Námět lze označit jako nadějný - v kontextu své doby nabízí širokou škálu možností pro kreativní zpracování. Nicméně vlastní realizace - snad díky ledabylému přístupu - zůstává jaksi pozadu ... za všemi očekáváními. V podstatě se spokojí s lacinými povrchními scénkami, které nic moc zábavného nepřinášejí a z dnešního pohledu působí poněkud vyčpěle ... 2,5* (27.05.2022)

Vcelku úsměvný žánrový obrázek z časů, kdy se z Marxe tropili šašky. Alespoň v soudní síni. Spor o manželská práva, o emancipaci žen a nápravu zpohodlnělých mužů je rozehrán s jistým nadhledem a decentní příměsí situačního humoru, přesto je to zábava notně zestárlá a v mnoha ohledech jednostranná. Prostřednictvím ústřední herecké čtveřice – Marvanovi, Sovákovi, Kačírkové a Gollové – se podařilo zažehnat hrozící blamáž a rozprostřít před diváky nevyčerpatelnou paletu lidského života, v němž jednou je slunečno, podruhé oblačno, jak už to tak bývá. Inu, jak se říká: co se škádlívá, to se rádo mívá. (23.10.2008)

Film z období ženskomužských válek, kterou jsme, ach jo, prohráli na celé čáře. Holt Sovák a Marvan se ukázali býti nepříliš schopnými bojovníky. A následující generaci kvůli nim trpí. Tak například já, když si chci odpočinout od domácích prací, musím se rozejít a žít sám, to pak člověk získá minimálně 95% volného času navíc. A partnerky si vybírám zásadně o jednu až tři (menší) hlavy menší než jsem já, protože když by náhodou mělo dojít na nějakou ostřejší výměnu názorů, dostanu poloviční výprask než od nějaké obryně. (04.10.2015)

Jestlipak tohle někdy někdo myslel vážně? Dneska je roztomilé vidět prát se s prádlem Marvana se Sovákem, obdivovat půvabnou a emancipovanou Irenu Kačírkovou atd., ale vážně to snad nemohli myslet ani tehdy.... aneb: "A já se ptám, soudruzi, napsal by Karel Marx to, co napsal, kdyby musel pomáhat v domácnosti ?!?" (30.06.2008)

Staré dobré Machovo Vzbouření na vsi s podobným námětem zachází mnohem obratněji. Kudy kam? je odfláknuté scenáristicky i herecky. Mojí paměti hodné jsou barvy, hláška o kostře z uzenáče a samozřejmě proslulá poučka o Marxově manželce. "Pane předsedo, byl by Marx napsal to, co napsal, kdyby musel pomáhat v domácnosti?" (10.02.2008)