28 dní poté

Film který objevil Cilliana Murphyho. Herce s vyjimečným tónem hlasu, charizmatem na rozdávání a bravurně zahranými dost často "alternativními" charaktery ve filmech různých žánrů - např. 28 Days Later, tedy zkratkovitá, syrová podívaná v neuvěřitelně zrnitém a autentickém provedení, která sedne jen vybrané hrstce fajnšmekrů. (07.02.2014)

Jeden můj kamarád to viděl přede mnou a říkal, že prý se tam nic neděje, žádný zásadní zvrat tam nenastane a kdesi cosi, mám ale pocit, že zde jde o něco jiného - spíš o to, jak postavy na epidemii reagují,, ne, jak se kvůli ní vyvinou. Opravdu jsem čekal slátaninu, dostavil se však ryze fyzický strach z nemocí, infekce a přiblblých "ochránců zvířat." Všechna ta paranoia, sny, plukovník a lidé vymknuvší se kontrole mě maximálně uspokojili... Teda skoro :-) (06.01.2004)

Nějak se nemůžu zbavit pocitu, že si z nás Danny Boyle (a s ním i Alex Garland) dělají po celou dobu srandu. Nezávislý film, točený na digitál určitě nepostrádá autentičnost. Je to něco mezi solidním béčkovým hororem a klasickou apokalyptickou vizí. Místy zábavné, místy nudné, celkově až na pár momentů nepříliš zajímavé. Především ale strašlivě roztříštěné. (26.05.2003)

Danny Boyle se rozhodl natočit apokalyptický horor, jenž by se vymykal všem které již vznikly, a zároveň se tak vydal napříč žánry. Film není založený na horové atmosféře (!), ale tváří se většinou jako katastrofický film, thriller a jednou dokonce i jako romantická road movie. Je to zvláštní, ale funguje to, možná je to díky hudebnímu doprovodu, který se také mění dle potřeby, ale hlavním důvodem je spíše Danny Boyle, který snímek zrežíroval opravdu mistrně. Některé záběry dokonce působí značně umělecky, jako by se nám snažil něco dokázat, ale přesto nevybočují z vypravování. 28 dní poté je rozhodně jeden z nejlepších tragických filmů. (06.06.2005)

2008: Jeden z mála "novodobých" hororů, jež se mi líbí, a který mi paradoxně nepřijde jako horor. Ve 28 dnech vidím schématicky zobrazenou lidskou společnost se všemi jejími nedostatky. Cillian a Brendan svým civilním herectvím odpalují Dannyho hozený míček a to společně s fantastickým soundtrackem vytváří opravdu jedinečný filmový zážitek, který si ráda dopřávám znovu a znovu. Aneb film o tom, jak se lidé chovají, když všechno dosud samozřejmé přestává existovat. ♥♥♥ - Dodatek 2014: Ani s plynoucím časem se můj názor na film nemění, jenom si to sama pro sebe umím lépe představovat. Je to velmi krásná cesta hrdiny s působivými neoprimordiálními milníky - za vymyšlení tohoto slova jsem na sebe velmi pyšná. Vystihuje to můj názor, že film odpovídá současné moderní kultuře, ale zároveň se vyjadřuje k vnitřním základním stavebním kamenům lidskosti. Jeho promyšlenost a struktura film posouvá úplně někam jinam, než by člověk čekal od obvyklého survival/nákaza hororu. Ještě víc to vynikne při srovnání s "pokračováním" 28 týdnů poté, které představuje právě jenom žánrový produkt bez přidané hodnoty, kterou nalézám zde. Také se jedná o jeden z posledních filmů, kde jsem ochotna přiznat, že má Danny Boyle mozek v hlavě, a nejen to, dokonce vysoce funkční. Tady s poměrně nízkými náklady dosáhl něčeho, čemu se Marc Forster o jedenáct let později s mnohem vyšším rozpočtem, proslulou literární předlohou a Bradusem v roli herce i producenta ve Světové válce Z ani nepřiblížil. Například tu není ani jedno dítě s astmatem, zato je tu tak mocná anagnorize při pohledu na letadlo letící nahoře za větvemi stromů, že prostě nemůžu zůstat emocionálně neroztrhána. (09.01.2008)