28 dní poté

Danny Bole má rozsah. Vybere si žánr, vycucne z něj to nejlepší a dokonale to zkloubí. Tady ale přestřelil. Několik dobrých nápadů, ale neschopný tupý a tuctový scénář, který film stahuje dolů. Několik skvělých momentů a nenudění se je jediné, co film nabízí. Obyčejně by to stačilo, ale od Boyla chci víc. 50% (11.12.2009)

Nějak se nemůžu zbavit pocitu, že si z nás Danny Boyle (a s ním i Alex Garland) dělají po celou dobu srandu. Nezávislý film, točený na digitál určitě nepostrádá autentičnost. Je to něco mezi solidním béčkovým hororem a klasickou apokalyptickou vizí. Místy zábavné, místy nudné, celkově až na pár momentů nepříliš zajímavé. Především ale strašlivě roztříštěné. (26.05.2003)

Tak tohle byla hrozná slabota. Nezlobte se na mě, ale Danny Boyle přestřelil a nevím jestli chtěl vytvořit kritiku čehokoliv nebo jen natočit nějaký film s tématem podobném zombikům. Jestli film měl být horror nenacházím žádnou část filmu, kde bych se bál. Jako sci-fi mi to vůbec nic neříká a thriller? Opravdu bych tento film nezařadil. Možná kdyby tam bylo o trochu víc humoru byla by to jasná komedie. Hudba je naprosto tragická a závěr s vojáky je tak ujetý nápad, že určitě scénárista patřil mezi nakažené. Určitě dejte ruce pryč a pokud se budete i přes mé upozornění nakazit, je to vaše věc. (17.03.2006)

Snímek "28 dní poté" by sice striktně řečeno neměl být řazen mezi zombie filmy, protože z povahy původu zdejší apokalypsy by měl spadat spíše mezi nákazové filmy, jenže jednak na mnoha úrovních přímo čerpá z tradice filmů o zombie apokalypse, ale navíc měl jeho mezinárodní kasovní úspěch zásadní vliv na revitalizaci zombie filmů v novém tisíciletí. Zcela evidentní je zde dědictví romerovské tradice zombie filmů, kde monstra a apokalypsa s nimi spojená slouží coby katalyzátory pro drama hrstky přeživších i coby zrcadlo soudobé společnosti a jejích neduhů. Danny Boyle a Alex Garland se konkrétně zaměřili na celosvětový fenomén hněvu, který přinejmenším v Anglii vidí jako výsledek frustrace z nenaplněných ideálů o hodnotě a významu jednotlivce v demokratické společnosti. Užití digitálních kamer pak zpřítomňuje jednak bezprostřední napětí postav, ale také asociuje dnes už nejen britský fenomén masivního rozšíření bezpečnostních kamer, které sice mají občany chránit, ale při tom jen přispívají k úzkosti, pocitu ztráty soukromí, ale také zveřejňováním zachycených kriminálních činů stupňují strach obyvatel. (15.09.2013)

Danny Boyle se rozhodl natočit apokalyptický horor, jenž by se vymykal všem které již vznikly, a zároveň se tak vydal napříč žánry. Film není založený na horové atmosféře (!), ale tváří se většinou jako katastrofický film, thriller a jednou dokonce i jako romantická road movie. Je to zvláštní, ale funguje to, možná je to díky hudebnímu doprovodu, který se také mění dle potřeby, ale hlavním důvodem je spíše Danny Boyle, který snímek zrežíroval opravdu mistrně. Některé záběry dokonce působí značně umělecky, jako by se nám snažil něco dokázat, ale přesto nevybočují z vypravování. 28 dní poté je rozhodně jeden z nejlepších tragických filmů. (06.06.2005)