Známí neznámí

Úvod taký ťažkopádny, ale od chvíle, čo položili na stôl mobily, tak sa to rozbehlo. Mám rád takéto konverzačky, zvyčajne k tomu nie je treba veľa a výsledok väčšinou stojí za to. Aj v tomto prípade, až na pár momentov, ma to celkom pobavilo. Ten záver sa mi zdal už moc prekombinovaný, dosť pochybujem, že by to stálo za námahu a hlavne za ten risk ohroziť vzťahy. V každom prípade, pokiaľ má niekto rád podobné konverzačky, kde sa zíde skupinka ľudí a začnú sa riešiť veci, alebo staré krivdy, tak odporúčam napríklad Romana Polanského a jeho Carnage. To je iný level. Lepší priemer. 65/100 (23.12.2022)

Mnoho verzí slavné italské předlohy. Česko-Slovenská verze rozhodně ale neudělá chybu, když si jí pustíte. Jasně, už od začátku je jasné, co se bude dít, tato verze dokonce přesně kopíruje předlohu včetně kostýmů. I přesto jsem se překvapivě bavil a užíval si často až bizarní repliky postav. Konverzačka v levných kulisách s fajn hereckým ansámblem. 75% (27.12.2022)

Tvůrci Naprostých cizinců jistě před šesti lety nepočítali s tím, že se námět jejich filmu v následujících letech přetaví do tolika národních kinematografií. Po italské předloze a německém remaku jsem zašel do kina na česko-slovenskou verzi, která má hodně nevděčný úděl v tom, že se jedná už o x-tou obdobu jednoho a toho samého námětu. Známí neznámí se více drží předlohy než německá verze, přesto ono nepříjemné mrazení v závěru italského snímku zůstane již pravděpodobně nepokořeno. Konverzační a prostorově komornější filmy stojí z velké části na hereckých výkonech a ve Známých neznámých se zúčastněným podařilo jakž takž dobře zvládnout své party - zejména bych vypíchnul dvojici Hofmann-Polnišová. Na jednu stranu je pravda, že x-tá (a v mnohém doslovná) variace na jeden námět je zbytečná, přesto ale na druhou stranu nelituji návštěvy kina. Slabší čtyři hvězdičky! P.S. Ve filmu jsem postrádal krátkou, ale o to více silnou scénu se seniory na balkónu. (06.04.2022)

Sliboval jsem si, že další remake až v produkci Trinidadu a Tobaga, ale u československé verze mě přemohla zvědavost. Historka o nalévání bílého, červeného a čistého vína už těžko překvapí dějem a já chci hledat to pozitivní. Poměrně elegantně podané finále po konci „kouzla“, Martin Hofmann bavící humorem i jako Leonard Cohen light (závěrečné titulky) a jedno vyzvánění, které tu dusnou atmosféru vždy rozčíslo nadějí, že vše přijede urovnat pohledný muž v kožené bundě a s mluvícími digitálkami.. Zhodnotil bych to asi tak, že správný sběratel má kopii na zdi a originál v trezoru.. (11.12.2023)

Určitě už o tom (italský tragikomický originál z roku 2016 nebo celá řada adaptací napříč světem) každý slyšel. Tři manželské páry a jeden vlk samotář se při společné večeři rozhodnou, že učiní pokus. Každý si položí na stůl svůj telefon, a když mu v průběhu večera přijde jakákoliv zpráva, nebo obdrží hovor, musí se o obsah podělit s ostatními. Vždyť se přeci dobře znají, o nic tedy nejde. Jenže! Viděl jsem německou předělávku, která si šla asi trochu „svou“ pěšinkou, zatímco domácí se rozhodli jít cestou co nejmenších zásahů od zdroje – někdy až moc, tudíž na stole mají mascarpone nebo třeba kapary, které se používají hlavně ve středomořské kuchyni, zároveň závěr byl v německé verzi pojatý odlišně. Výsledek je nicméně solidním hořce komediálním filmem, který si užijí hlavně ti, kteří žádnou z verzí neviděli. Série nepříjemných situací postupně získává solidní tempo, pochopitelně je ale třeba myslet na to, že je to celé HODNĚ přitažené za vlasy. Prakticky každá z postav má tu smůlu, že zrovna v daný večer „něco“ vyplave na povrch. A nejsou to žádné malichernosti. V důsledné česko-slovenskosti castingu vyniká skvělý Martin Hofmann. Spíš než o smíchu to bylo o cukání koutku. Ale uběhlo to fajn. Důstojný zástupce, něco mezi třemi a čtyřmi hvězdami. Ač je to tedy samozřejmě „nefér“ (chvála za někoho jiného). (06.09.2022)