Výstřely v Mariánských Lázních

Je to podle novely Romana Cílka se skvělou hudbou Šustovou. Skvělý Pepa Abrhám i zloduch Karel Hlušička. Strhující detektivka z Mariánek, kde znám každej šutr. Jenže.....domovní prohlídka? Tlačeno na pilu 3. republiky. Vyšetřování je vedeno podivně. Závěr je ten, že NSR vraha přijala s otevřenou náručí a on se svým činem ještě chlubil. No kdyby komouši nesahali do scénáře, byla by to pěkná podívaná ala rada Vacátko 1945. Vysvětlení rady Šedého a mladých náccích předběhlo dobu o 40 let. (22.05.2022)

Mdlá detektivka, jen co je pravda. Nějak závratně jsem vskutku oslněný nebyl a zázraky nepředvedli ani obsazení herci. Několik zvučných jmen, ale když samotný příběh není moc záživný (ale nemůžu říct, že by námět nebyl zajímavý), tak vás to prostě nebaví. Přeskakování z místa na místo a tuna dialogů vám totiž zajímavou atmosféru nevytvoří, bylo to vážně celé utahané a místy i nudné. (17.08.2020)

Zajímal by mě názor historika zabývajícího se se zobrazenou dobou. Dle mého soudu jde o ukázkově normalizační počin, v němž svět zdánlivě není černobílý. Poukážeme na množství chyb establishmentu, jak systémových, tak i individuálních, ale nad tím vším ční morálně nezkažený hrdina, který ve výsledku proti onomu establismentu nejde, ale jen jej svým správným jednáním ozdravuje, což daný systém nakonec ocení. A je jedno, zda jde o (zde) nastupující komunistickou moc nebo systém demokraticko-kapitalistický (viz. třeba Policajt v Beverly Hills, kde policajt vyšetří zločin navzdory svým nadřízeným). "Relativizace hodnot" v podobě bývalého policisty-kolaboranta, který pomůže k vyštření vraždy (navíc vraždy Němce Němcem) by ve striktních 50. letech zřejmě nebyla možná. Naopak v 70. letech zase nebylo možné, točit tak naivně lživě, jako v letech 50. Ona normalizační tendečnost se projevuje právě v rádobyoběktivitě. Podobně ale působí i většina hollywoodských žánrových titulů ve vztahu k americkému mocenskému systému. Dovětek ve "Výstřelech" ovšem nenechá nikoho na pochybách, jak se věci mají - Současní Němci jsou podle tvůrců stále nacisti:) Z hlediska stylu či řemesla se film sice vyhýbá trapným módním manýrám, působí uměřeně, ale zároveň zoufale všedně, neinvenčně a tím pádem i nudně a zdlouhavě. Není divu, že film zapadnul. (16.08.2011)

Na filmy podpořené Ministerstvem vnitra je spolehnutí. Vhodně naladěného diváka pobaví. Z obvyklé kombinace rutinérské režie, neochotných hereckých výkonů hvězd, přeochotných hereckých výkonů outsiderů protěžovaných režimem a scénáře ušitého na zakázku politruků Výstřely v jistých ohledech vyčnívají. Jedním z neobvyklých prvků je ideový základ, skutečný případ vraždy prof. Lessinga, která se odehrála v roce 1933, další náznak ideového nadhledu, pozoruhodná shovívavost vůči českým Němcům, na hony vzdálená tuposti jiných propagandistických děl stejné produkce. Málokdy se stane, aby jinak režimem protěžovaný herec Václav Neužil st. s jistou filosofickou nadsázkou relativizoval činy příslušníků Hitlerjugend. Nic z toho jistě nemá nic společného se skutečností, že Ivo Toman film natočil ve východoněmecké koprodukci... Nešť. Abych nepřeháněl - nic z toho film samozřejmě nespasí. Je to v určitých drobnostech pozoruhodná břečka. Těm, kteří mají pro pozoruhodnosti tohoto typu slabost, sadisticky doporučuji. (06.07.2016)

Ten hlas, ta podoba. Ta zkušenost při obsluze knihovnických schůdků, ta neschopnost vzdát se obluzování sukní ať už jsou v přesile nebo z Hitlerjugendu. To je Vrána! A nenechte se zmást, že namísto velorexu jezdí v americkém džípu. On vám bude klidně tvrdit, že je inženýr Králík nebo kriminální asistent Hanousek.. Možná překvapí osvícené filozofování nad pohnutkami zločinu, ale jinak je vyšetřování předválečné vraždy plné reminiscencí, nezáživnosti a Fulínů z VB. Kdyby se Jenda Zeman teprve nerozkoukával po návratu z lágru, rozlouskl by to dřív, než stačíte říct „zlý občan Německé spolkové republiky“.. (01.02.2021)