Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

V květnu roku 1945 použili čeští revolucionáři v bojích několik pancéřových vlaků - dílem ukořistěných, dílem sestavených ze všeho, co přinesla trať. Jednomu z nich velel posunovač Jan Chýň, kterému se podařilo dovézt zbraně z muničního skladu v Libčicích na pomoc bojující Praze. (Bontonfilm)

Recenze (71)

D.Moore 

všechny recenze uživatele

Na to, že film vznikl ke 30. výročí pražského povstání, je v něm pozoruhodně málo ideologie. Samozřejmě, hlavní hrdina je komunista a vše končí příjezdem sovětských tanků, ale příliš se o tom nemluví, nedějí se žádná zvěrstva, scénář je poměrně férový v tom, že z rádia zní pražské volání o pomoc v ruštině i angličtině a všude vlají jen československé vlajky - jediné rudé praporky jsou ty signální železničářské. Navíc jsou Zbraně pro Prahu nadprůměrně natočené - filmaři nepoužívali triky a třeba srážka německého pancéřáku s obyčejným uhlákem je úžasná a také přestřelky mají v rámci možností šťávu (ačkoliv Ivo Toman samozřejmě není žádný Jiří Sequens). Kdyby se to obešlo bez několika naviních, úsměvných až směšných momentů, přidal bych čtvrtou hvězdičku. ()

K.I.N.G. 

všechny recenze uživatele

Zbraně pro Prahu mě docela potěšili. Nízká propagace komunismu a kratší stopáž, než bývá u těchto filmů zvykem nejsou k zahození. Není to ani nuda, má to příběh a je vidět, že do toho bylo nasypáno docela hodně prachů. Neopovažuju se ale říct, že to stojí zato. I přesto, že, jak jsem se už zmínil, film nehlásá veřejně žádná komunistická hesla ani neopěvuje rudou armádu, ale je zde pořád ten hlavní hrdina - muž, který nemá sebemenší strach a nepodléhá žádným citům a pocitům, prostě jen bojuje za spravedlnost a je jasně patrné, že kdyby žil v době natáčení, kopal by a hrdě bojoval za srp a kladivo. A hádejte co! Ve filmu se dozvíte, že to přeci jen je člen komunistické strany. Juchů! No, třeba jen tehdy ještě nevěděl, do čeho leze, že. :-) ()

Reklama

Dárius 

všechny recenze uživatele

Já naprosto souhlasím s kolegou SLIMAKEM.V době kdy se to točilo-tedy zlatý střed socialismu,se dokonce dalo očekávat že ve filmu bude té komunistické agitace a vychvalování tehdejšího režimu o mnoho víc.S radostí jsem konstatoval že tomu tak nebylo.Slovo STRANA tam padlo snad jenom jednou,jedna jediná minischůze.Film byl o tom o čem měl být dle názvu-o zbraních.Žádné patlaniny tanků-vojenská technika 2.svět.války tak jak byla.Snad ta scéna s najetím do obrněného vlaku-tedy zlomení dělové věže,dřevotříska bohužel praskla moc rychle.No a ten konec-T34 se sunuly jak šneci.Jinak moc fajn.Ono se to tady mladíkům mluví o propagandě-když tu dobu znají jen z vyprávění. ()

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Rozhodně to není žádný odpad. Spíš to je trochu pohádka s krásným koncem, kdy ku Praze přijíždí Rudá armáda. Zřejmě si zahráli vojáčci z Milovic... Nu, což, taková byla doba. Nevím, do jaké míry je film postaven na skutečných událostech, ale trochu mi to skutečně připomínalo Inču-čunu. Ale rozhodně měl film zajímavý děj, který nenudil. Možná, že někdo, kdo byl vojákem, našel zde nějaké nedostatky, ale my, co z nás vojna vojáky neudělala, jsme je neviděli. Jen ta naivka milující Hlušičku mi tam nějak neseděla. ()

ArthasKarfa 

všechny recenze uživatele

Kvalitně zpracované drama z konce války, málo známé téma zásobování Prahy municí a zbraněmi při květnovém povstání, které nouzově potřebovalo pomoc z okolních vesnic a měst, aby se dokázali postavit jednotkám v ulicích Prahy. Je zde krásně vidět zapálené vlastenců u některé zatuchlé skutečnosti, které částečně započaly v první republice. Je s podivem, že zde ani tolik nevládne komunistická propagace a film je tedy spíše český. Výzbroj i bojové scény jsou na české poměry a možnosti sedmdesátých let velmi zdařilé. I přes některé technické a nelogické momenty je film dobrý a všechny komentáře níže od filmových samo-kritiků bych rád vetoval větou "Že řeči a shazování umí každý, ale natočit film už málokdo". ()

Galerie (5)

Zajímavosti (8)

  • Původní název snímku zněl Pancéřová odysea. (Xell)
  • Snímek byl realizován k příležitosti 30. výročí konce druhé světové války. (Xell)
  • V úvodní sekvenci a zhruba v 11. minutě filmu přejíždí německý pancéřový vlak přes most u Měchenic, který je známý i z filmu Most u Remagenu (1969). (Robbi)

Reklama

Reklama