Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

V květnu roku 1945 použili čeští revolucionáři v bojích několik pancéřových vlaků - dílem ukořistěných, dílem sestavených ze všeho, co přinesla trať. Jednomu z nich velel posunovač Jan Chýň, kterému se podařilo dovézt zbraně z muničního skladu v Libčicích na pomoc bojující Praze. (Bontonfilm)

Recenze (71)

Rakosnicek77 

všechny recenze uživatele

Celkem zábavný pohled na to, jak se místní sdružení klubu důchodců, rozhodlo pro turistycký výlet do Prahy, tentokrát netradičně ve zbrani a ve vlaku :-) Jediné pozitivum filmu, je téměř zanedbatelná soudružská propaganda, kterých jsou všechny normalizační bijáky plné. Na druhou stranu ho sráží neskutečně absurdní děj, kterého je film plný. Prostě a jednoduše mě nemůže nadchnout film, kde se z posunovače snaží udělat hrdinu velké vlastenecké války z dědka před futrálem dokonalého kulometčíka a z celé té party bojovníků z věkovým průměrem 150 let, elitní zabijáky amerických SEALS. ()

farmnf 

všechny recenze uživatele

Velmi zručně natočený vysokorozpočtový film, bohužel plný směšných zhůvěřilostí. Ta strana byla tak prognosticky na výši (kam se sere Klaus), že předpokládala, že bude potřebovat v době osvobození (od fašismu, či demokracie) agenta Hlušičku na dráze. Von je teda jen posunovač ale to je krytí. Tenhle drsňák v podstatě vyřeší přísun zbraní do vzpurné Prahy. Co ale čert nechtěl, když jeho fotr vystřízliví, je machr přes děla a to i tak, že z nich sundá kde co-i celou střechu včetně vazby. Zajímavostí filmu je pouze to, že známý představitel fašounů Milan Riehs hraje vlastence a Jiří Kodet jako buržoazní důstojník je této dezorganizované bandě docela platný. Bez zajímavosti je to, že Hana Čížková hraje slepici a Roman Skamene blba. ()

Reklama

sportovec 

všechny recenze uživatele

Na většině komentářů k tomuto filmu zaráží jejich historická nepoučenost a neochota vůbec přihlédnout ke kontextu doby i děje skutečného příběhu, který film dokládá. Doba Českého květnového povstání, pozdvižení české obezřetné statečnosti, kterou jedni zatracují, a druzí naopak vyzvedávají jako naši ctnost, dokládá - bez ohledu na věrnost dobovým reáliím - skutečnou atmosféru těch dní. Odboj, decimovaný desítkami úspěšných úderů gestapa a SD (obdoby StB padesátých let), případně RSHA (obdoba NKVD či našeho policejního ministerstva národní bezpečnosti ze stejné doby), byly zdrcující. Vojenská odbojová organizace Obrana národa prakticky zanikla. Do popředí se dostávali ti, kteří zbyli a měli odvahu. Politické rozdíly - a to tento normalizační film reprodukuje přesně - přitom braly zasvé. Bojovali všichni, kdo chtěli, mohli a alespoň trochu uměli. Na pomoc bojující a strádající Praze jely celkem 4 obrněné vlaky. I to je historický fakt. Domyslíme-li tyto zřejmé souvislosti, může se naše kritika soustředit na ideologicky dobrodružné zpracování tématu (připomínám o rok mladší televizní seriál BYL JEDNOU JEDEN DŮM Jana Otčenáška a Oldřicha Daňka a jeho špičkovou umělecku kvalitu). Ale i pak pro ty, které neoslovuje komunismus a jeho tradice, zbývá solidně zpracovaný akční film, který se ctí obstojí vedle většiny současné produkce tohoto žánru. ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Čtu si tady Enšpíglův komentář s tím, že tam zbrojí vojáci s věkem 60+. A kdybych si ten komentář nečet, asi bych si toho stejně všimnul. Zbraně pro Prahu jsou blbost. I když dobře zfilmovaná. Jenže hlavní hrdinové jak kdyby z oka vypadli Seanu Connerymu v Bondovce. Na 150 metrů trefí starým zrezivělým lugerem pohybující se cíl na první střelu a absolutně bez problémů. Následovně neskutečně vokoralej dědek sedí v protiletadlovym dělu, okem míří na barák a snaží se ho pracně sestřelit a ještě k tomu hází děsně drsný hlášky. Nevím proč to tak chtěli, ale tohodle si nešlo nevšimnout. Parta dědků se rozhodli natočit si stylovej akčňák, z druhé světové. Proč ne, no. Alespoň ta propaganda není tak velká. ()

ArthasKarfa 

všechny recenze uživatele

Kvalitně zpracované drama z konce války, málo známé téma zásobování Prahy municí a zbraněmi při květnovém povstání, které nouzově potřebovalo pomoc z okolních vesnic a měst, aby se dokázali postavit jednotkám v ulicích Prahy. Je zde krásně vidět zapálené vlastenců u některé zatuchlé skutečnosti, které částečně započaly v první republice. Je s podivem, že zde ani tolik nevládne komunistická propagace a film je tedy spíše český. Výzbroj i bojové scény jsou na české poměry a možnosti sedmdesátých let velmi zdařilé. I přes některé technické a nelogické momenty je film dobrý a všechny komentáře níže od filmových samo-kritiků bych rád vetoval větou "Že řeči a shazování umí každý, ale natočit film už málokdo". ()

Galerie (5)

Zajímavosti (8)

  • Původní název snímku zněl Pancéřová odysea. (Xell)
  • Filmové Nádraží Dolany je ve skutečnosti Nádraží Tochovice. Následně vlak vjíždí do nádraží v Příbrami, kde ho vítá dav lidí a kapela s pochodem "Probuzení". Jen co hrdinové vyjdou ven z nádraží, octnou se u nádraží v Březnici. Závěrečné vykládání zbraní na nádraží bylo natáčeno v prostředí areálu nákladní části stanice Praha-Bubny, která od té doby prošla velkou demolicí, takže většina budov už neexistuje. (HJ-FILIP)
  • Lokomotiva, na které jedou strojvůdce Klika (Karel Dellapina) a posunovač Chýň (Karel Hlušička) ke srážce, je stroj 434.2208. Tuto lokomotivu vyráběly továrny ČKD v Lounech, Plzni a Nymburce ještě za války, takže i v době, kdy se odehrává film. Další lokomotiva, kterou Klikovi půjčili ve Slaném, je starší typ 434.0281 (s tendrem 516.2201). (Robbi)

Reklama

Reklama