Maléna

Scény pri mori a vykreslenie atmosféry sicílskej dediny je veľmi pekné, samotný dej jednoduchučký: Podarí sa obskočiť mladú krásku bez muža ? Telesno je v hlavnej úlohe a je jedno či prebúdzajúce sa (chlapec a jeho partia), sčasti tlmené (muži), alebo dávno vyhasnuté (ženy mužov). Pekné ladné tvary hlavnej hrdinky, prímorské prostredie a voyeuerské scény vytvorili pozerateľné talianske dielko. (13.10.2004)

Příběh byl především o Maléně, a kdo je Maléna ani po jeho zhlédnutí nevíme - což je na snímku zdaleka nejzajímavější. Ani na okamžik jsme nedostali možnost nahlédnout do jejího soukromého světa jinak, než představami a kradmým pohledem klíčovou dírkou očima dospívajícího chlapce. Ani jednou jsme nedostali příležitost vědět, co si Maléna myslí, co cítí. Tomatore buduje mozaiku jejího bytí z pohledů, poznámek a konání jejího okolí: chtivých, závistivých, zlobných, roztoužených. Maléna je předmětem, je bezmocnou bohyní, kterou pohazují poryvy větru tak silné, že na jejím konání vůbec nezáleží. Z neznalosti jsem čekal variaci na Lolitu. Maléna je ale místo toho hodně bolestivá kritika postavení ženy ve společnosti. Největší slabinou snímku je, že se ani při poměrně krátkých 88 minutách neobejde bez neustálého opakování týchž motivů, takže přibližně od poloviny a zejména ve třetí čtvrtině snímku přestává být ta repetice obhajitelná a nudí. (11.08.2019)

Malena chytne za srdce svou protřelostí a něhou, kterou divákovi kousek po kousku servíruje ve strhujících momentkách. Kamera je překvapivě špičková a venkovská krajina jak dělaná pro výstřední a krásnou Malenu, kterou jako vždy přesvědčivě zahrála Monica Bellucci. Děj toho moc nenabídne, ale celkové vyznění je tak silné, že si připadáte jako by vám bylo osmdesát, leželi jste na smrtelné posteli a v melancholické náladě a se slzami v očích si v hlavě promítali kousek po kousku celý svůj život. Velkou porci práce na tom má i legendární Ennio, který předvádí kompozici velmi podobnou třeba Tenkrát v Americe, která svým závěrem dokázala rovněž velmi podobně zdrtit. (31.08.2008)

Thx to oli.G se mi dostal do rukou můj první Tornatore. A bylo to první setkání z druhu nezapomenutelných, a to rozhodně nejen proto, že Monica Bellucci má k bohyni prvních chlapeckých lásek tak blízko jako moje přítelkyně k dokonalému zpodobnění štěstí a lásky a vůbec, že ano, co si budeme povídat;) Není ta zamilovanost fajn?:) Hormony holt dělají svoje:)) A dost už o ženách, i když to u Malény asi bude problém...Maléna je po všech stránkách lidský film, skutečně uvidíte všechno co (někdy bohužel) není lidem cizí...italské přístavní městečko za druhé světové války se stává kulisou romantického příběhu tak jedinečného jako je sama první chlapecká láska, která by mohla být tím co kluka mění v muže, ale zároveň neopouští dětinskou rozvernost italského temperamentu, za nímž je schováno cosi co nejde popsat, ale je to v Renatově otci. A jako vždy když se sešli Giuseppe Tornatore a Ennio Morricone, i tentokrát je nejen na co se dívat, ale i co poslouchat...je na čase skončit, stejně se pokouším vylíčit něco co není možné slovy obsáhnout. Takže 100% a dost. (30.04.2005)

Bezesporu hodnotný studijní materiál pro všechny voyery, ale jako pojednání o morálních prohřešcích „počestných“ občanů Maléna neobstojí. Tornatore společně s celým osazenstvem městečka dobrou hodinu slintá nad vnadami Bellucciové, což je alibisticky omlouváno převzetím hlediska kluka s rozbouřenými hormony a navíc shazováno fraškovitými scénami z domova. Stejně jako malý Renato se ale krásou titulní hrdinky jenom opájí, nedělá nic pro její obranu, nenabízí žádné argumenty, které by podpořily to, co podvědomě tušíme – že Maléna byla do své role děvky dotlačena okolím. Vůči Maléně empatický doslov je tak sice vzhledem k odlišnému vnímání svobodné a zadané ženy na Sicílii věrohodný, ale k filmu jen násilně přilepený. Náhlé změnění postoje k hrdince, jež po celý film nebyl dovolen jediný obranný protipohled, je od režiséra stejně pokrytecké jako změna v chování místních. Bylo by vlastně velmi smířlivé označit Malénu za Prci, prci, prcičky filtrované skrze nostalgii. Ty, byť srovnatelně oplzlé, alespoň netrpěly takovou vyprávěcí repetitivností (sledování Malény na ulici, sledování Malény v jejím soukromí, samohana… a znovu od začátku). Možná byla chyba v tom, že jsem zhlédnul rovnou režisérský sestřih, jakékoli srovnání s mnohem barvitějším Amarcordem, mezi jehož zapálené obhájce rozhodně nepatřím, mi nicméně přijde nemístné. 50% Zajímavé komentáře: Gemini, sportovec, Le_Chuck, mata77 (17.08.2012)