Bio Ráj

Stejně jako Alfredo řeknu něco hercům na plakátu, stejně jako Salvatore mám někdy při vstupu do kina téměř nábožný pocit. Každou minutou dojemnější výpověď očividného filmového tvora, kde poprvé v životě zapomínám, že mi italský ukřičený naturalizmus tak vadí. Pocta filmům a kinu v neodolatelně sentimentálním kabátě. (19.07.2007)

Láska k filmům: ve filmu. Ještě dneska se chci okamžitě stát vlastníkem biografu a 24/7 promítat maratónky filmů ze starý školy tak dlouho, dokud mi všechny kotouče s negativem neshoří na popel. Člověk si při sledování téhle okouzlující retrospektivy uvědomí, že kino je nejenom středobodem kulturního dědictví, ale i mezigenerační svatyní kolektivních zážitků. Prodloužená tříhodinová verze je povinná četba pro všechny milovníky kinematografie. Celuloidová nádhera, cinefilní sen. 🎬🇮🇹💗 (04.07.2020)

aj ked sa nuovo buduci rok doziva uz svojich 20tich narodenin v mojom srdcovom rebricku sa jedna o novopecenu jednotku... tolko krasy v jednom filme, dakujem giuseppe!!!! hudobny doprovod majstra morriconeho je uzasny, pribehova rovina je krasne posuvana az dosiahne vrchol pri ktorom nemoze ostat ani jedno oko suche. skutocne krasny dokonaly film. (06.07.2007)

Milovníci italského filmu mě můžou ukamenovat, ale kdyby Nuovo cinema Paradiso nebyl italsky, možná jdu i na 5 hvězd. Nemůžu si prostě pomoct, ale italština je jediný jazyk, který ve filmech nejsem schopný přirozeně přijmout a pořád mám tendenci se mu smát, nebo nad ním naopak kroutit hlavou. Samozřejmě je tu ještě možnost dabingu, ale to by už byla jistá sebevražda. K samotnému filmu: 1) První část s malým Totem mě začala hned od začátku štvát. Kombinace malého drzého (a pro ostatní zřejmě roztomilého) fracka s takovou ''benigniovskou'' dětskou nostalgií mi vůbec neseděla a naopak mě odrazovala. 2) Ve druhé části se konečně rozjíždí milostná linka a mě začíná Nuovo cinema Paradiso opravdu zajímat. 3) 80ková poslední část je sice vizuální hegeš, nicméně příběh Tota a Eleny doznává celých obrysů a mě opravdu dojímá. Závěrem bych rád zaspoileroval a dodal, že všemi adorovaný Alfrédo, je egoista, který dvěma lidem překazil příležitost jak se navzájem milovat po celý život a být opravdu šťastní. Howgh 8/10 (17.01.2013)

Pěkný nostalgický film, který nás zavede do italského městečka, jehož centrem je kino, a v něm probíhá sbližování starého moudrého promítače a chlapce, okouzleného černobílými filmy a kotouči. V nitru se člověku rozlije příjemný pocit a touha vrátit se do starých časů, kdy moderní technika nehrála v lidském životě prim a kdy k sobě lidé měli blíže. Dočkáme se také humoru, nějakých těch mouder i tragédií. Obzvláště pro milovníky filmů velký zážitek. (26.11.2012)