Bio Ráj

Zhlédnuta režisérská verze. Tříhodinový drahokam, který mě ještě více utvrdil v tom, jak snadno se můžu zamilovat do dlouhých filmových eposů (viz. Tenkrát v Americe). Nádherná hudba Ennia Morriconeho, kukuč malého Tota a úsměv dobráckého Alfreda. Překrásný film pro ty, kteří mají rádi film, kino a lásku. (01.06.2017)

Neuvěřitelně dojemný a silný film. Láska k filmu, k ženám, k domovu, láska k matce i láska k příteli a životnímu mentorovi podbarvená Morriconeho tóny. Skvost. (30.07.2017)

První půlka filmu je krásná. Tak hutná atmosféra a vtipně zachycené kouzlo konkrétní doby a konkrétního místa, které jsou od nás oddělny nepřekonatelnou časoprostorovou bariérou, a tak můžeme jen s pocitem, že nám něco chybí, tiše závidět lidem, kteří je zažili na vlastní kůži, pro mě znamenaly velmi příjemný zážitek. Užíval jsem si jednotlivé postavičky, epizodky z jejich životů a sympatický naturel jejich světa. Pak ale Toto vyrostl a film se pro mě nepochopitelně rozpadl, rozvlekl a odkouzlil. A konec byl TAK předvídatelný, že jsem už při pohřební scéně usoudil, že TAKHLE to určitě nedopadne. Selektivní paměť si s tímhle problémem ale lehce poradí:-) (01.01.2008)

To bylo tak úžasné, dojemné, lidské, že jakákoli slova jsou k popsání nedostatečná a jen by kazila dojem. Jeden z mých TOP... Skvostně vybraní představitelé hlavní role, obzvlášť klučina. (20.03.2008)

Postupem času měnící se skutečná realita v očích malého rošťáka, zamilovaného mladíka a konečně i vyzrálého muže na pozadí snového světa starého kina, prožitků nesčetných generací nadšených diváků. Nostalgie, barvitost i osobitost vyprávění s příjemnou melodií a krásným zážitkem. (17.04.2010)

Nádhernej film, co více dodat ... (02.01.2011)

Mám s tím problém. Dost často to hraničí s kýčem. Ale to spousta starších filmů a buďme sami k sobě upřímní (dnes již nastala doba se i na klasiku dívat střízlivě): tento film a jeho tvůrci rozhodně nezobrazuje(í) čirou realitu a její krásu, geniální, kouzelnou všednost a inspirativnost, nýbrž přesně to, jak by si onu realitu přál(i) vidět. Režie slušná, herci taktéž, scénář dokonce skvělý, Morricone příliš přeslazený, ale zadání zdá se do puntíku splnil. Bohužel se nemohu zbavit té pachuti zbytečného tlačení na pilu. Méně je někdy více. Podle mě trošku overhyped. (17.01.2013)

Něco z Alfreda už jsem pochopil - věřím, že zbytek mi dojde tak za dvacet třicet let, až budu mít něco prožito... :) (06.04.2013)

Film s nejnádhernějším podtextem. Libuju si ve vykonstruování příběhu. Některé scény jsou opravdu dojemné nebo spíše kouzelné. A hlavně závěr je nádherný. (92%) (09.07.2014)

Kinematografia je, ako zrejme pre väčšinu ľudí na tejto stránke, mojou srdcovkou, no Bio Raj som napriek peknej hudbe pretrpel nudou. A to hovorím o SE verzii, runtime niečo cez 120 minút. Jednoducho ma to emocionálne úplne obišlo a ani k jednej postave som si nedokázal vytvoriť hlbší vzťah. (28.08.2017)

Nadherny film, krasna hudba. Toto ma uplne dostalo. (30.08.2017)

Priam prekrásne zachytená a prejavená čistá, neopísateľná láska k filmu. Tornatoreho večná snímka, kino z čias dávnych/premietačských malo svoje nesporné čaro, atmosféru, akú by sme v tých dnešných hľadali len márne. Slzám sa divák asi ani nevyhne, je to takmer nemožné. Excelentná záležitosť, klobúk dole pred pánom režisérom, pred výkonom 8 či 9 ročného Salvatoreho Cascia, Philippe Noireta, a vlastne pred každým, kto sa pod toto dielo podpísal. Vynikajúce. Snáď jediné, čo ma mrzí je, že som nevidel režisérsku 173 minútovú verziu, ale tú kratšiu. Ale i to časom dozaista napravím. Jeden z klenotov kinematografie ako takej. 100% (18.09.2017)

"Život není jako ve filmech. Život je mnohem těžší.." Krásný, poetický film, který nažene slzy do očí.. (23.03.2018)

Hmm... Možná jsem se měl podívat spíš na tu kratší verzi. První část, Totovo dětství, byla fakt perfektní, nostalgická, vtipná, láska k filmu z ní byla cítit tak silně, jak jen to jde... Jenže pak film značně zpomalí a vydá se pro mě lehce nezáživnou cestou. Doufal jsem, že uvidíme více z Totových režisérských počátků, první krátké filmy, co natočil a tak... Nicméně, jde pořád o velice milou záležitost, kterou asi ocení každý milovník kinematografie. 8/10 (30.08.2019)

Silu tohto filmového drahokamu vyjadruje asi najviac záverečná scéna,  keď sa už muž Totò Di Vita pozerá na vystrihané scény bozkov z mnohých čiernobielych filmov a dojme ho to rovnako, ako diváka. Táto scéna so Jacquesom Perrinom sa nakrúcala podľa Giuseppeho Tornatoreho len dvakrát. Druhýkrát sa musela preto, že sa Perrin prvý raz natoľko rozplakal a rozcítil, že to bolo nepoužiteľné do filmu. Strihačom tohto momentu na plátne je sám režisér, ktorý na túto rolu oslovil samotného Federica Felliniho. Ten ponuku zdvorilo odmietol s tvrdením, že strihačom by mal byť niekto neznámy. Aby to diváka nevyrušovalo. Napríklad samotný Tornatore. V tej dobe ešte málo známa osobnosť talianskeho filmu. Tornatore ponúkol divákovi ódu na filmové umenie, ódu na staré kiná, sicílsky vidiek, jednoducho ľudský príbeh plný dojatia, dobroty, lásky a nádeje. A v kombinácii s nadčasovou hudbou ďalšieho génia Ennia Morriconeho ide o nezabudnuteľný zážitok. (09.03.2024)

jeden z těch kouzelných co zapomenuty nebudou (29.11.2007)

Velice pěkný melancholický a emotivní snímek (zvláště závěr), avšak ještě trochu jakéhosi pepře či provensálského koření mi tam chybělo. Nějak mě to uplně nestrhlo a neohromilo. Ale celkově moc pěkné a kvalitní, to nemohu říct. 8,5/10 (24.09.2008)

To je film, ke kterému se vždycky ráda vracím, napořád bude patřit k mým nejmilejším a nejspíš se taky nikdy nevyhnu těm slzám na konci. A taky si díky němu vzpomenu na své dětství, kdy jsme u nás v malém kině byly jako děti první v řadě a chtěly lístky do lože, kde jsme si připadaly hodně dospěle, protože lože to bylo něco, a filmové plakáty, které jsme loudily a vždycky je od pana promítače dostaly... Bio Ráj... teda Máj... (11.04.2009)

Krásny poetický príbeh od Giuseppe Tornatoreho o priateľstve, láske k filmom, sicílskom mestečku Giancaldo a jednom starom kine, pohladí dušu každého milovníka filmov. Príjemne ľudský a na prvý pohľad jednoduchý dej dá zabudnúť na komplikovanú prefabrikovanú produkciu súčasného konzumného filmového sveta a v spolupráci s okúzľujúcou hudbou Ennia Morriconeho ponúka nezabudnuteľný zážitok. (SPOILER) Zaručujem, že toľko bozkávania len tak ľahko neuvidíte ;-) (26.12.2009)

No dokonalé...film u ktorého sa dá plakať a zároveň sa smiať, neskutočný filmový zážitok pre všetkých nadšencov starých biografov. Oslava kinematografie, lásky a života samotného! (22.01.2010)