Pouhá formalita

Ze začátku to vypadalo docela slibně, ale postupně jsem pochopil, že to jako neni žádná obyčejná detektivka, ale nějakej "chytrej" film. Všechny ty podivný kecy mě přestaly bavit a asi tak v půlce jsem si musel dát přestávku. Druhej den jsem to teda dokoukal, ale považuju to za ztracenej čas. Prostě 1,5 hod jsem poslouchal nějaký nesmyslný rozhovory dvou lidí, který mi připadali jako blázni nebo feťáci, abych se na konci dočkal rozuzlení, který aspoň pro mě bylo do jistý míry překvapivý. Ten konec trochu napravil dojem z celýho filmu. Jinak bych snad uvažoval i o odpadu. (07.03.2018)

Roman Polanski a Gérard Gepardieu. Slavný režisér a možná ještě slavnější herec, to jsou hlavní protagonisté našeho příběhu, ostatní, ti jsou jen křoví. I když se ten prvně jmenovaný hodně snaží, přece jen, herectví není jeho parketa a Gerárd, ten mu hlavně ve druhé polovině ukazuje, jak báječný je to herec. Strhující psychologický duel dvou můžů, v promáčené policejní služebně, natočený skoro v jedné místnosti. Lhal bych, kdybych tvrdil, že jsem byl po konci chytřejší, než před začátkem, takže zhlédnu ještě možná někdy znovu. (23.01.2015)

Nejednou se člověk v noci probudí do tmy, zpocený a se zmatenými myšlenkami, a uvažuje o tom, zda to, co se mu v hlavě motá byl jen sen či je to prožitá vzpomínka. Nějak tak jsem se cítil na konci po zhlédnutí tohoto filmového díla. Dlouhý, předlouhý dialog mezi vyšetřovatelem a vyšetřovaným neměl konce, ale současně jakýmsi podivným způsobem mě, coby diváka, držel a provokoval mou narušenou trpělivost. Snad jsem chvílemi byl při sledování dialogů občas i nepozorný. Stále jsem čekal na stéblo, kterého bych se chytil a když nepřicházelo, čekal jsem s nadějí na konečné rozuzlení, ale ani to v konci nepřišlo. Po skončení filmu jsem měl pocit totálního zmatení mysli. Děkuji, ... ale příště už takové pocity ne. Až tak "náročný" filmový divák opravdu nejsem, abych oslavoval něco, co jsem jaksi, na rozdíl od jiných, nepochopil. Třeba mi pointu tady na ČSFD někdo pozornější svým komentářem vysvětlí. PS: nedovedu si představit sledovat tento film v titulcích, dokonce špatně přeložených. (15.10.2012)

Chvíli jsem váhala s hodnocením, ale na plný počet tenhle film bohužel skutečně nemá. Je to prostě tak, Jiří Menzel je jediný, který je stejně dobrý před i za kamerou. Pouhá formalita přímo nutí ke srovnání s filmem Svědek. Stejně minimalistické prostředí, stejný déšť, dva hlavní aktéři v podobě policisty a podezřelého, po ukončení vyšetřování přestává pršet. Další shodou je pouze výkon vyšetřovaného, který v obou případech překoná vyšetřujícího. Jenže Serrault v souboji hereckých osobností porazil Lina Venturu! Depardieu se prakticky vůbec nemusel snažit, stačilo, aby vedle Polanskiho byl. Ševče, drž se svého kopyta, Polanski, prosím zůstaňte ZA kamerou. Být v roli inspektora nějaký skutečný herec, mohla se Pouhá formalita stát nejlepší italskou kriminálkou. (01.07.2012)

Přemýšlím nad tím co jsem vlastně viděl. Jsem v těžké pozici, protože některé dialogy jsem se snažil možná až příliš vnímat a díky tomu na mně působily těžce. Jenže faktem, že zůstává, že cokoli v tomto filmu jest vytvořeno je zkrátka úžasný. Obrazem a atmosférou počínaje a hereckým koncertem pana Gerarda Depardieu konče. Už několikrát jsem viděl Gerarda zahrát opravdu mistrovsky a výkon v tomto filmu je opět z talentu největšího. (12.03.2017)