Una pura formalità
Une pure formalité
Jednoducho formalita
A Pure Formality
Režie:
Giuseppe TornatoreKamera:
Blasco GiuratoHudba:
Ennio MorriconeHrají:
Gérard Depardieu, Roman Polański, Sergio Rubini, Tano Cimarosa, Alberto Sironi, Massimo Vanni, Nicola Di Pinto, Timothy Martin, Paolo LombardiObsahy(2)
V tomto temném, kafkovském kriminálním thrilleru exceluje Gerard Depardieu v hlavní roli Onoffa, slavného spisovatele, z něhož se v poslední době stal samotář, který nevydal jedinou knihu. Jednou pozdě v noci je zadržen policisty, kteří ho přistihnou při zmateném pobíhání v dešti po francouzském venkově. Nemůže popadnout dech a zjevně trpí krátkodobou ztrátou paměti. V nedalekém lese došlo k vraždě a úřady se domnívají, že je do ní Onoff zapleten. Drží ho proto na zatuchlém, temném velitelském stanovišti, kde má vyčkat na příjezd inspektora (Roman Polanski), který je paradoxně fanouškem Onoffovy tvorby, a jenž má podezřelého vyslechnout a pokusit se z něj dostat pravdu. (Cinemax)
(více)Videa (1)
Recenze (118)
Nie som fanúšikom dialógových filmov, hovorené slovo odkláňa príbehovú líniu, na ktorej mi vo filmoch záleží. Táto detektívka má však veľa plusov. Samozrejmosťou sú dve vysoko kvalitné osobnosti, ktorí sa museli vysporiadať s komplikovaným scenárom. Depardieu to svojou prirodzenosťou ťahá, Polanski ma pred kamerou príjemne prekvapil. Vrcholom je samotná mysteriózna pointa, ktorá je ťažko odhaliteľná a hovoriť o nej pred pozretím filmu by sa nemalo. No vďaka nej dvíham hodnotenie. KTO TEDA FILM NEVIDEL, NECH ĎALEJ NEČÍTA! Stačí si v prvom rade uvedomiť, že týmto filmom sa inšpiroval i môj najobľúbenejší snímok, v ktorom sa objavil Bruce Willis. Ostalo sa už len zamyslieť, kde sa to ten Gerard vlastne nachádzal. Musel som si koniec filmu pozrieť pár krát, aby som prišiel na nasledovné - Keďže prichádza na miesto, kde má vlastne dôjsť k zhodnoteniu svojho života a oľutovať zlé skutky, môže ísť len o očistec. K tomu nás navádza aj pôvodný názov filmu: Une pure formalité, ktorý sa doslova dá preložiť nielen ako čistá formalita, ale aj ako čistý predpis, predpis očistenia... Hoci sa niektoré scény zdajú byť nevysvetlené, ak berieme do úvahy fakt, že ide naozaj o očistec, potom máme vysvetlenú situáciu, prečo je tam napríklad na konci ďalší týpek v deke a Gerard sa pýta: „On o tom ešte nevie?“. Celý čas sme teda sledovali dielo o vykúpení sa zo svojich hriechov. A to dielo veľmi vydarené a asi nie iba na jedno pozretie. ()
Nejednou se člověk v noci probudí do tmy, zpocený a se zmatenými myšlenkami, a uvažuje o tom, zda to, co se mu v hlavě motá byl jen sen či je to prožitá vzpomínka. Nějak tak jsem se cítil na konci po zhlédnutí tohoto filmového díla. Dlouhý, předlouhý dialog mezi vyšetřovatelem a vyšetřovaným neměl konce, ale současně jakýmsi podivným způsobem mě, coby diváka, držel a provokoval mou narušenou trpělivost. Snad jsem chvílemi byl při sledování dialogů občas i nepozorný. Stále jsem čekal na stéblo, kterého bych se chytil a když nepřicházelo, čekal jsem s nadějí na konečné rozuzlení, ale ani to v konci nepřišlo. Po skončení filmu jsem měl pocit totálního zmatení mysli. Děkuji, ... ale příště už takové pocity ne. Až tak "náročný" filmový divák opravdu nejsem, abych oslavoval něco, co jsem jaksi, na rozdíl od jiných, nepochopil. Třeba mi pointu tady na ČSFD někdo pozornější svým komentářem vysvětlí. PS: nedovedu si představit sledovat tento film v titulcích, dokonce špatně přeložených. ()
Divil som sa, prečo som o tomto filme v živote nepočul a dozvedel som sa o ňom náhodou a divím sa ešte viac po jeho zhliadnutí. Klasický napínavý komerčný triler a ešte možno omnoho viac na sobotné neskoré večery do komerčných staníc, kde by oslovil určite množstvo divákov. V priebehu filmu som rozmýšľal, akože chcú tvorcovia všetky tie nejasné motívy na konci všetky uspokojivo vysvetliť a ono sa im to nakoniec šikovnou fintou podarilo. Našťastie mi šokujúca pointa vopred nedošla, dostal som navyše mylnú informáciu o konci, takže o to viac som bol prekvapený. Možno viac psychologický film o jednej blúdiacej duši, ako krimi, ale nato musí prísť divák sám a na tento hustou atmosférou prešpikovaný film niekde natrafiť. Možno jedno pozretie nestačí. ()
Někteří si hrají u Kolína, tito dva v jedné zatékající místnosti. Takřka za celý film nevstanou ze židlí, natož že by se z té místnosti odporoučeli. A přesto je to napínavější a více strhující než kdejaká "hustě našláplá klipařina." Je to ten typ filmu, který stojí na scénáři i vypilovaných dialozích, ale především na hercích. A že se zadařilo myslím dokazuje, že Depardieu i Polanski tu rozehrávají své snad vůbec nejlepší výkony. Jasná a bezchybná pětihvězdičková záležitost, která by bývala mohla aspirovat na jeden z mých největších filmových zážitků. Proč tedy pouze za čtyři? Protože bych jí musel vidět nejpozději před 2973 dny. Pak bych možná relativně brzy neprokoukl "o co tady jde". Ke své vlastní škodě. Ach jo... PS: Po týdnu se mi to rozleželo v hlavě a vzhledem k tomu, že má jediná výtka k tomuto filmu je ve své podstatě "pouhá formalita", tak mu tu zaslouženou pátou hvězdu nemůžu upírat. ()
Pouhá formalita je temný konverzační thriller se skvělými herci. Ale se složitým rozuzlením. Je to úplně jiný Tornatore, než bych čekal. Atmosféra i kulisa příběhu jsou téměř kafkovské. Zápletka se točí okolo spisovatele Onoffa (Gérard Depardieu) a policejního komisaře (Roman Polanski). Společně vedou skvěle napsané dialogy v mrazivém prostředí policejní stanice kdesi v horách. Snaží se přijít na něco, co už je dáno dávno předtím a oba dva se nacházejí v pomyslné slovní přestřelce se svým protějškem. Pro mě je to příběh o rozporu věcí, teorii, faktech a zločinu. Morricone složil úchvatný smyčcový úvodní motiv, dále pak stále se opakující téma, které nás provází při retrospektivě, a samozřejmě nádhernou skladbu pro finále i se zpěvem samotného Depardieua. A leč není dokonalá, v mnoha ohledech je to pro mě tak trochu masterpiece 90s. ()
Reklama