Putovala jsem se Zombií

Docela zajímavý snímek z doby, kdy zombie ještě nebyly krvelačné bestie prahnoucí po lidském mase. Voodoo ale není tak úplně mé oblíbené hororové téma a tím je mi tenhle film tak trochu cizí. Určitě stojí za to vidět povedeně natočené voodoo rituály. Zejména ten poslední, ve kterém se protíná hra s panenkou a vražda dívky. Místy působivý a celkem pěkně natočený horor z válečného období. (29.08.2011)

(1001) A cenu o nejvíce zavádějící filmový plakát získává... Takový druh zážitku jsem rozhodně nečekala. Kytarista a jeho píseň. Muž tančící s meči. Všudypřítomná hra stínů, světla a představivosti probuzené atmosférou. Jsou tam dobově poplatné pasáže, jako kupříkladu jakákoliv rozmluva mezi hlavní hrdinkou a manželem a obecně přístup mužů k ženám a jich všech k partnerství a sexualitě a vůbec lidství. A potom samozřejmě celý ten problém exoticismu a kolonialismu. Nicméně bych řekla, že se tvůrcům podařilo udržet to civilní a komorní a nedělají ze svých POC karikatury ani záporáky. Vyznavači voodoo působí hlavně jako katalyzátor pro drámo v rodině plantážníka, a jaké chladně odtažité drámo to je. Konec by byl úplně fantastický, kdyby si odpustili ten finální voice-over a skončilo odchodem do moře. (19. 8. 2009 v kombinaci s 8. 9. 2022) (19.08.2009)

Pri Tourneurovom I Walked with a Zombie je veľmi zásadný fakt, či naň hľadíte ako za a) melodrámu Hollywoodu 40. rokov s ozvláštňujúcimi prvkami folklórneho woo-doo hororu alebo za b) woo-doo horor s prvkami melodrámy Hollywoodu 40. rokov. Jednoduchá matematika založená na preferencii diváka ale odpadá keď si uvedomíme, že správna možnosť je len jedna - tá prvá. Film otvára voiceover hlavnej hrdinky, charakteristický pre romantickú literatúru 20. storočia a filmové adaptácie z tohto obdobia. Vizuálnej stránke dominuje opojný gotický sloh, charakteristický pre jasne a rovnomerne rozčlenenú výstavbu scény, a závan vzdialenej exotiky spolu so znakmi expresionistických výjavov (hra svetla a tieňov, expresívne herectvo, masky niektorých postáv), ktoré evokujú bohatú knižnú opisnosť. Dominantou sa logicky stáva dôraz na atmosféru, patričnú hudbu, dômyselné využívanie každého políčka čiernobieleho filmu a závan mysticizmu. Expozícia mužských postáv do deja je spojená s romantizujúcimi prvkami, danými ženskou optikou, ktoré zároveň nezjemňujú a neoslabujú pozíciu Betsy ako silnej a odhodlanej postavy, rozhodnutej odhaliť pravdu o praktikách na ostrove. Stret vedy a okultnej mágie je tu podaný veľmi pôsobivo a zaujímavo, pričom si termín zombie vypožičiava z mytológie afrických kmeňov v jeho pôvodnom význame (čo pre filmových divákov jednoducho značí pred Romerovým prispením do formujúceho žánru) a na ploche necelých 70 minút stíha rozvíjať v treťom pláne mimo vzťahového štvoruholníka motív otrokárstva a jeho dôsledkov. Presvedčiví herci sú samozrejmosťou. 80% (14.12.2014)

Před několika měsíci jsem viděl jiný Tourneurův a Lawtonův film, Kočičí lidi a ten mě celkem zklamal. Proto jsem od I Walked With a Zombie nečekal nic moc a dostal naprosto skvělý filmový zážitek. Největší výhodou tohodle krásnýho hororu je jeho nepředvídatelnost. Nemůžete vědět, co se stane za dvě minuty. Prostě to nejde. Potom mě taky hodně bavila ta dusná atmosféra vytvářená voodoo bubny a to neustálé napětí. Klidně to mohlo být trochu delší a víc času věnováno rodině Hollandových a trochu většímu osvětlení jejich vzájemných vztahů. Jinak ale není, co vytknout. (25.09.2009)

Nejedná se prvoplánově o horor, ale o temné drama, kde každá z postav má svůj cíl, kterého by ráda dosáhla i za cenu manipulace druhými. Křesťanství a voodoo rituály, kolonialismus a šamanismus, otrokářství, láska a nenávist. Film plný protikladů je romantickým příběhem s prvky gotického hororu. A jako romantický film v pravém slova smyslu neskončí tedy dobře, byť se ukáže, jaké ve skutečnosti byly postavy, které si bere smrt. Zombií je zde Jessica, i když divák nemusí být nakonec zcela přesvědčen, že byla živou mrtvolou. Záleží na tom, jakým argumentům jednotlivých postav přiřkne větší váhu. Působivá šerosvitná kamera v dlouhých nájezdech napomáhá k vytvoření tajemné atmosféry. Hra světel a stínů je využívána nejen v interiérech, ale především v krajině. Putování za šamanem připomíná stezku odvahy. Znepokojivé. (01.12.2018)