Kytice

Slabší čtyři. Po příšerném Máji jsem čekal to nejhorší, ale nakonec mi to zas tak hrozné nepřišlo. Navíc je to Brabcova prvotina. Vodník byl zpracován naprosto dokonale, takhle nějak jsem si to představoval. To už se ale nedá říct o Svatební košily, kterou jsem si představoval úplně jinak, ale nebyla natočená špatně. Zato Polednice byla zprzněna dokonale. Já nevím proč, ale mě ty Brabcovi filtry fakt lezou krkem. Zlatý kolovrátek už byl trochu vydařenější, ale zase mi tam do ksichtu křičel červený filtr. Zbylé příběhy už jsem tak nějak bez zájmu přetrpěl - vůbec mě nebavily, ale alespoň u nich Brabec ubral filtry. Celkově vzato je to to samé jako Máj, JENŽE obrazový kýč, který zde celkem funguje, nefunguje v Máji. Navíc to zde zachraňují herci, což se u Máje říct nedá. (06.08.2011)

15% - Nejsem tak naivní, abych obdivoval takový kalkul. Hvězdičku má ode mě Brabec za kameru, ale jinak udělal všechno špatně. Není více co psát, kolega Marigold dokonale popsal i mé dojmy z filmu. Doporučuji už jen přečíst si Kytici ještě jednou, pustit si k tomu A. Dvořáka (symfonické básně, a kantáta Svatebné košile) a začít přemýšlet o hodnotách, jako je upřímnost, pokora, a úcta k našemu kulturnímu dědictví. (22.11.2005)

Výsměch Erbenovi, absolutní neporozumění dané látce. Tohle ať se chytne společně s muzikály Babička a Rusalka za ruce a jde světem. Erbenovy temné archetypální rytiny, svět lidových mýtů a balad, kde vše má svůj fatální dopad, Brabec nahradil kýčovitou barevností, hereckými výkony, které spíš připomínají frašku (Polívka, Roden), a idiotskou recitací, která je jak z Jedličkova ústavu. Děsím se toho, že se tenhle člověk chystá na Máchův Máj. Proboha, zastavte ho někdo. (23.03.2007)

Kytici Karla Jaromíra Erbena jsem si mezi vší tou povinnou četbou, kterou nás učitelé zásobovali, poměrně dost oblíbil, a to nejen díky skvělé zvučnosti Erbenových textů (snadno se to učilo nazpaměť…), ale hlavně kvůli celkovému hororovému nádechu a rázným pointám jednotlivých balad. Tento literární skvost rozhodně není nejsnadnějším materiálem pro filmovou adaptaci, sice nabízí spoustu příležitostí pro tvorbu nádherných obrazů, zároveň je však vzhledem k narativní strohosti balad obrovskou výzvou pro filmového vypravěče. F.A. Brabec bohužel není kdovíjakým vypravěčem a v Kytici se omezil na pouhou vizuální interpretaci s mechanickým drmolením veršů. Je znát, že tvůrce je především kameraman, proto se snaží neustále opájet obrazem, využívá optických triků a kýčem prolezlých aranžmá, přičemž se mu v tom všem ztrácí jakákoliv dramaturgie. Brabec rezignoval na poctivé vyprávění a pokud se snaží být sofistikovanější, je to ve výsledku spíše k pousmání, viz propojení jednotlivých balad skrze postupně zhasínající svíčky – v tomto ohledu jsem se cítil velmi ošizen. Některé části filmu jsou na český film nezvykle pohledné, u Svatební košile jsem si vzpomněl na dílo Juraje Herze, u Dceřiny kletby jsem obdivoval práci s pohybem kamery (kamera otřásající v rytmu bubnů, které zase napodobují tlukot srdce…to je pro mě vrcholný moment celé Kytice) a i ten podvodní svět ve Vodníkovi mě celkem uspokojil. Z filmové Kytice se tak stala pouhá manýra – stín velkého díla. Značně nevyrovnané herectví, které je navíc stěžováno veršováním, a některé technicky nezvládnuté momenty (+celá zvuková stopa – dialogy trhaly uši), jako je například vražda ve Zlatém kolovratu, kdy se místo do oběti bodá do vzduchu, výsledné zklamání jen prohlubují. Lépe by celá adaptace dopadla, kdyby se z balad vzal jen námět, rozepsaly se normální dialogy, neboť zvolený otrocký přístup se příliš neosvědčil. Navzdory všem záporům se však jedná o zajímavý experiment dokazující, že by i hororový žánr mohl koexistovat s českými reáliemi. (18.10.2010)

Prvý a posledný dobrý film F.A.Brabce. Je to skôr náhoda, ako ukázal čas. Nie z každého kameramana sa stane automaticky aj dobrý režisér. V Kyticiach sa vzácne spojili dva prvky, ktoré z nich robia dobrý film. Výrazná osobitá výtvarná štylizácia a kvalitná predloha. V Brabcovom prípade sa to už ťažko mohlo niekedy opakovať. O nejaké ťažko umelecké dielo sa ale nejedná. Treba ale uznať tvorcom odvahu. (02.06.2012)