Vražedný aerobic

Upřímně nepochybuju, že v atmosféře kina Aero se simultánním dabingem by to bylo min. za 4*, ale takhle doma je to jen trash s povážlivě málo frontaly, zato se skvělejma osmdesátkama a občasnýma hláškama. Vrah se dá prokouknout hned na začátku, stačí jen trocha pozornosti. Nejlepší je, že navzdory všem těm vraždám se v tělocvičně stále vesele cvičí dál. :) 2,5* (15.09.2016)

Podle názvu by se mohlo zdát, že ty krásné děvečky se za doprovodu diska ucvičí k smrti, ale ne, od toho je tu maskovaný vrah s obří sichrhajckou. Na začátku je opékačka v solárku, což je asi nejlepší vražda, a pak už postavy kapají jako mouchy, ale žádné výživné gore se nekoná. A to došlo i na podříznutí krku. Jo, Italové, ti by ukázali nůž projíždějící střechou auta a hlavou pěkně v detailu. Takže OK, průměrný slasher, kde mi ze všeho nejvíce vadily nesympatické postavy. Alespoň že vše šťastně skončilo. Tedy chápu, že na podobnou hudbu se cvičilo, ale osmdesátá léta nabízela i v disku lepší kusy....tohle bylo otřesné. Jen titulní skladba, co lehce převzala motiv z Halloweenu, docela ušla. (28.10.2021)

Celkom fajn slasher. Nie je síce veľmi krvavý a vraždy boli dosť nenápadité, ale od druhej polovice sa sypali ako na bežiacom páse. Film má dve veľké výhody: Hudbu a prostredie. V hudbe sa často striedal rockové a popové šlágre 80. rokov. Hralo tu množstvo vyšportovaných sexy kočiek s peknými prsiami, čiže na scénky, kde pekne pokope cvičili aerobik v obtiahnutých oblečkoch, bola radosť pozerať. (21.09.2010)

Když zetkový sranec, tak jedině od Priora, jehož patlalství dosahuje až grandiózních úrovní a proměňuje klišé a stupiditu v zářivé brilianty. Jeho skloubení osmdesátkové módy aerobiku a health clubů se slasherem nechtěně odhaluje obludnost a grotesknost vyhrocené fetišizace těla. Zdejší postavy doslova tělocvičnou žijí, neboť tepláky, tílka, elasťáky, návleky a čelenky nosí také na ulici i doma. Jalové dialogy, všeobjímající topornost herců i inscenace a směšně překombinovaný scénář vytvářejí neprůstřelně konzistentní absurditu, která své publikum potěší, jako nic jiného. Inu, ideální titul pro Festival otrlého diváka a jeho hvězdnou tlumočnici Samanthu Bifidus, která se náležitě zhostila nejen nablblých dialogů, i četných songů a dala tak publiku další nezapomenutelný zážitek. (19.02.2012)

Slasher z fitcentra, kde námahu cvičení chtivých návštěvníků ukončuje (ne)známý vrah. Používá velký spínací špendlík a své počínání zakončí slušným bodycountem. Nicméně mě jímá podezření, že celé to vraždění je tak nějak mimoděk, jelikož většinu času sledujeme aerobní cvičení a detailní záběry vysportovaných těl, přičemž nikoho neznepokojuje, co se děje v šatnách. V každém případě je to ale zábavné sledovat, má to skvělou atmosféru, dobře zvolenou hudbu a pěkné holky. (20.04.2020)