Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V šedesátých letech dvacátého století se světem hnala vlna svobody, liberalismu, obrovských sociálních i politických změn. V katolických klášterech severního Irska se však čas jakoby zastavil. Sem byly zavírány dívky, které se jakýmkoliv způsobem prohřešily proti dobrým mravům a společenským konvencím. Padlé ženy, které měly těžkou prací odčinit své nemravné skutky, děvčátka sotva odrostlá sirotčinci, která by jejich krása venku ve světě nepochybně vrhla do náruče hříchu a ďábla. Jednou z nich je i Anne-Marie, čekající nemanželské dítě. Deset hodin denně šest dní v týdnu pere teď prádlo cizích lidí a kromě toho zná už jen modlení a tvrdý dril. Ve chvíli, kdy za ní zapadla klášterní vrata, ztratila všechno. Civilní oblek, vlasy, dokonce i jméno. Nejhorší ovšem je, že ztratila naději. Naději, že se odsud ještě někdy dostane... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (24)

Lynn 

všechny recenze uživatele

Zatím jsem neviděla, ale může jít o zajímavý film námětem hodně podobný "Padlým ženám" o klášterech pro dívky a ženy sešlých z "pravé" cesty... Teď po shlédnutí filmu "Hříšnice" mohu jen potvrdit svoji původní domněnku, a to totiž, že jde v mnoha ohledech o film velice podobný "Padlým ženám (které byly v kinech minulý rok). Až paradoxní je i jakási vnější shoda - oba filmy byly natočeny v témže roce (2002) a oba v irské produkci. Dějově a zejména námětově se sobě také dosti podobají, i když vyústění se maličko liší (hlavní hrdinku "Padlých žen" zachraňuje její bratr, který musel počkat až dospěje, zatímco Terezu z Hříšnic zachrání spíše její nápadník Frank a bratrův souhlas je jen nutná formalita). Nicméně téměř totožné jsou oba filmy v popisu prostředí, základních motivů jednání postav i jejich charakterů. To ovšem nemusí znamenat, že by od sebe autoři "opisovali", spíše je to doklad autenticity a kruté pravdy, že snímky jsou inspirovány skutečnými událostmi ze západní "civilizované" společnosti. Po vizuální stránce nejsou Hříšnice nijak originální, ale režisér umí výborně gradovat dramaticky vypjaté scény, že jsem si nezřídka řekla: "kulku na ty č...y a nemyslela jsem jimi ony "hříšnice". Herecké výkony snad ani nemá cenu zmiňovat, ty jsou tradičně velmi dobré. Scénář snad působí trochu demagogicky (jistě ne všechny řádové sestry uspokojuje týrat mladé dívky a ženy), ale nemohu si pomoci, římskokatolickou církev nijak zvlášť ráda nemám a tento film je tedy vodou na můj mlýn. ()

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

Zaujímavé, že v roku 2002 vyšli v írskej produkcii dva filmy, ktoré riešia navlas rovnakú tému. Padlé ženy a toto. A sú aj takmer totožnej kvality. Film je dobrým mementom, ale nie je pre mňa dostatočne silný, aby privodil väčšie emócie. Myslím, že ak by bolo ukázaného viac násilia, potupy, neprávosti, tak by som hodnotil vyššie. Film určite potvrdzuje, že žiadna cirkev, žiadne náboženstvo by nikdy nemalo mať svetskú moc a všetko by za bez tutlania malo riadne prešetrovať. Mníšky a kňazi tohto typu sú hanbou kresťanstva a v podstate od viery ľudí len odrádzajú, čo je aj prípad mnohých cirkevníkov v súčasnosti. Rovnako ako v Padlých ženách, aj tu som veľmi prekvapení, aké typy žien sú niektorí muži ochotní pomenovať, že "pretty". Na tých ostrovoch sú fakt podivné zjavy. ()

Reklama

Crocuta 

všechny recenze uživatele

Velmi silný snímek, vypovídající místy hodně drsným způsobem o málo známých stránkách života v Irské republice v nepříliš vzdálené minulosti. Člověk žasne, jak mohla v Irsku existovat tak otřesná, takřka středověká instituce jakou byly Ženské domovy ve stejné době, kdy tuto zemi vedl tak osvícený člověk, jakým byl Eamon De Valera. ()

zputnik 

všechny recenze uživatele

Televizní a imho výborné zpracování temnější stránky irské převýchovy "padlých žen". Osobně považuji toto skromnější zpracování za lepší než filmařsky namakanější snímek PADLÉ ŽENY. PADLÉ ŽENY však byly na můj vkus až příliš tlačící na pilu; tolik, že mi to v tom lepším případě přišlo tendenční, v těch horších případech mi to pak degradovalo samotné burcující sdělení. Shrnuto a podtrženo: Není to čistých 100%. Ale díky závěru a tomu, že jde o "pouhé" TV-zpracování, je to u mne velmi vydařených 90 %. Jen více takových televizních dramat. ()

maxi6 

všechny recenze uživatele

.........Románově nachlup stejné s Magdalene Sisters, až na pár vyjímek. Po filmové stránce je však rozdíl markantnější. První co mě třísklo do očí bylo herectví Anne Marie Duffové, která si roli vystřihla v obou filmech..... zajímavé, co..? :-)) Televizní zpracování mě tedy zrovna moc nechytlo, pro oko filmového fajnšmekra je rozhodně snesitelnější a uchvacující varianta v MS. Jen bych chtěl podotknout k zputnajzovi, ohledně té pily, že téma v MS se zpracovalo a podalo mnohem mírnější formou, ve skutečnosti bylo vše mnohem krutější a boj proti fanatickému šílenství byl těžký a strnitý........... ()

Galerie (5)

Zajímavosti (5)

  • Záznamy útulků ukazují, že v počátcích historie Magdalénského hnutí do nich mnoho žen vstoupilo a zase je opustilo z vlastní vůle, někdy i opakovaně. Jak se Magdalénské hnutí stále více odklánělo od původní myšlenky záchranného hnutí, které chtělo dostat prostitutky z ulic, útulky získaly vězeňský charakter. Kromě prostitutek se do útulků začaly dostávat svobodné matky, zneužívané dívky nebo takové, které byly moc krásné a mohly by podněcovat hříšnost u mužů, a to někdy na žádost vlastní rodiny. Většina žen strávila nucenou prací v prádelně průměrně jeden rok, některé však zůstaly uvězněné v útulku do konce života. (Zdroj: Wikipedia.cz)
  • Osmnáct měsíců strávila v dublinské prádelně zpěvačka Sinéad O'Connor, která sem byla ve věku 15 let umístěna za záškoláctví a krádeže (Zdroj: Wikipedia.cz)
  • Skutečné poměry v azylových domech byly málo známé až do roku 1993, kdy sestry Panny Marie Milosrdné (ODNC) prodaly po neúspěšných burzovních operacích svůj klášterní pozemek v Dublinu. Obsahoval však masový hrob, v němž byly pozůstatky 133 chovanek. O náklady na likvidaci hrobu se podělily sestry s developerem, takže exhumaci nebylo možné utajit. Později bylo nalezeno ještě dalších neevidovaných 22 těl. Poslední Magdalenina prádelna byla v Irsku uzavřena 25. září 1996. (Zdroj: Wikipedia.cz)

Reklama

Reklama