Kovboj Bebop: Lovec odměn

Zvěsti o inspiračním zdroji pro Whedonovo Firefly nelhaly, protože posádka Bebopa i při omezeném počtu čtyř a půl člena působí dokonale nesourodě a v mnoha ohledech absurdně. Space cowboy jde ale ve své neuchopitelnosti ještě o něco dál, protože jeho rozpětí dosahuje snad ke všem žánrům, a co je nejdůležitější - umí ve všech naplno zabodovat. Ať je na programu horrorová Toys in the Attic, k zbláznění vtipná Mushroom Samba nebo akcí i hlubší myšlenkou nabitá Pierrot Le Fou, berou si scénáře z profláklých vyprávěcích postupů hlavně to nejlepší a dané ingredience přetaví v hodně chutný výsledek. Na nejvyšší hodnocení to ale paradoxně nestačí právě kvůli s tím spjaté epizodičnosti. Hlášek, vystřílených nábojů i Spikových hlubokých pohledů je sice dost a dost, ale hlavní zápletce se ve výsledku dostane jen nějakých šesti epizod, což je vzhledem k atmosféře Syndikátu a charismatu samotného Viciouse až trestuhodná škoda. (22.04.2014)

Nejspíš neexistuje žádný zápor, který bych mohla zmínit. Osobně se mi líbí jak kresby a hudba, tak i poměrně inteligentní humor a občasné jakoby mimochodem prohozené filosofické věty, které vůbez nezní kýčovitě. Zpočátku se Cowboy Bebop možná tváří nevinně, ale komu se zalíbí, zjistí, že se nemůže jen tak odtrhnout, natožpak aby nezačal charakterově skutečně reálným postávám fandit a prožívat jejich pohnuté osudy. Konec zasáhnul i mě, ačkoli u televize brečím zřídka. Lepší anime neznám a v mých očích budou konkurenti "lovce odměn" překonávat velmi obtížně. (24.12.2007)

Jen pro začátek - to, co jsem musela vidět vždy z openingu, který jinak přeskakuji po první shlédnutí, je 5-14 sekunda. Ale teď trochu dospěleji, neb nic jiného si tohle anime nezaslouží. Co si budeme povídat, byla to skvělá jízda vesmírem. Ani u jednoho dílu jsem se nenudila, neměla nutkání posunou děj. Spike i Jet mi byli sympatičtí hned, pak se k nim přidala "proradná" Fay, již jako postavu jsem brala, ale nezbožňovala. A pak o chvíli později se přidala Ed; juj, tu holku prostě zbožňuju - od hlavy až k patě! Prostě úžasná! A to jsem se nezmínila o čtyřnohém chlupáčovi, který také není k zahození... prostě je to příběh prošpekovaný zajímavými charaktery, minulostí dohánějící všechny, přestřelkami, slabostí, hladem i měkkým srdcem. Ráda jsem tě viděla! A tak desítka je závěrečný díl, prostě jsem jen koukala. Tiše a bez hnutí. (08.08.2009)

Jako ve vsech serialech i v Bebopovi najdete mozna par dilu ktere vam nesednou - ostatne, Bebob tech zanru obsahuje hodne od komedie az po film noir. Celkove je to ale spicka mezi dospelackym anime, kterou navic tvurci nedegradovali natahovanim a fillery. Charaktery jsou propracovane a nikoli jednorozmerne. Grafika a smysl pro detail je na dobre urovni a i kdyz se misty muze zdat jednoducha sou tam i nektere fantasticke zabery. Kapitola z jineho sveta je hudebni stranka. To co Yoko Kano a Seatbelts pro serial odvedli casto zahambuje A-ckovou holywoodskou produkci - tim je mysleno hlavne to jak hudebni podkres ladi s obrazem/dejem - fantasticka je treba [trochu SPOILER! ]Call me, call me z epizody Hard Luck Woman. Co se pristupnosti tyce: CB na rozdil od mnoha anime titulu neujizdi na zaberech skolacek z nizkych uhlu, nicmene je tu obcas pomerne graficke nasili (ale ne bezduvodne). Jedno z nej anime. (11.08.2008)

I think it`s time to blow this thing, get everyone and stuff together... (Vynikající noirová pochoutka, provoněná melancholií mezihvězdných prostorů a cynickým humorem ostřílených lovců odměn. Spike a Jet přiberou vlastně velice obyčejného psíka Ein, potkají Faye, která jim zpočátku nepadne do oka (s podivem :), ale jak víme, co se škádlívá, mívá se rádo, a přestože kromě zvířat a ženských nesnáší Spike (otázkou je jesli mu to věřit) už jenom děcka, doplní kompletní posádku vesmírné lodi Cowboy Bebop i spratek neidentifikovatelného pohlaví jménem Ed. Bang! Ó vesmíre, div se, nevzinkne žádný guláš, ale jeden z nejveselji smutných animé příběhů jaké kdy oko mé spatřilo. Na klišé se tu hraje minimálně, hudba na druhou stranu hraje vskutku první housle. Převážně jazzový, ovšem místy žánrově velice široce zapřáhlý soundtrack se stává takřka ústřední postavou, diktující rytmus a náladu vyprávění ústředního příběhu i jeho nezbytných odboček, které převypravují minulost posádky lodi). ...three, two, one, let`s jam! 90% (08.10.2008)