Pějme píseň dohola

Doba vzniku se podepsala na nekonzistenci celého filmu, který si zřejmě chtěl dělat srandu ze socialismu, ale ten v době uvedení už nebyl aktuální, takže velký prostor dostaly klasické problémy dospívajících exotů. Budoucí velká jména za kamerou a několik hvězdiček na place z toho udělaly bizarní kult, který nejde brát vůbec vážně. Zajímavější než snímek je návštěva původního tábora v Miřetíně, kde je i tabule odkazující na natáčení. (01.12.2022)

Po návratu z pionýrského tábora obvykle zůstaly v hlavě jen dvě věci. Traumatické vzpomínky a vši.. Trojan zajistil sklepní kulturu, Hřebejk s Jarchovským dodali pásmo občas velmi charakteristických „skečů“ (dlouhá scéna výletu zakončená pointou u drátů dala vzpomenout na pelíškovské „Rozkaz zněl jasně“). Docela to sráží špatné postsynchrony a výskyt hluchých míst, ale těch bylo při organizovaných aktivitách SSM vždycky požehnaně. Mítinkům táborových vedoucích nad láhvemi vína a hrou Hu už akorát chyběl dohled vrchní sestry Ratchedové.. (05.04.2024)

Není mi jasné, co vedlo pány Hřebejka a Jarchovského, aby vylíčili pobyt v pionýrském táboře v těch nejčernějších barvách. Film se v podstatě skládá z těch nejhorších situací, které mohly (mnohdy snad jen i teoreticky) na nějakém pionýrském táboře nastat. Jako by posbírali tyto negativní momenty ze všech pionýrských táborů a zasadili je do průběhu jednoho turnusu pomyslného tábora. Za dobu existence pionýrských táborů jimi prošly statisíce dětí a nejsem ochoten věřit tomu, že všechny zažívaly to, co je předváděno tímto filmem. (27.08.2013)

Narozdíl od té hromady uživatelů zde mi nepřipadá, že by film obsahoval "sklepovskou poetiku". Kromě režiséra a jedné scénky o dřevěném kašpárku Matěje Kopeckého to se sklepem nemělo nic společného, vždyť i scénář napsal Hřebejk s Jarchovským. Hlavním problémem snímku je natáčení z dálky, a to jak doslova, tak přeneseně. Kvůli tomu "doslova" není většině postav rozumět co říkají, zvláště bobo či jak se ta gorila jmenovala v tomto ohledu vyniká. A co se týče "přeneseně", režisér sleduje osud většiny postav pouze mozaikovitě, takže si k nim člověk nevytvoří žádný vztah. Tím např. zcela vyšumí jedna ze závěrečných scén, kdy si děcka přísahají, že se opět sejdou... Kdyby si ty děcka divák oblíbil, určitě by ho to dojalo, ale takhle to v jeho mysli nezanechá žádnou emoci kromě leknutí, že snad Trojan myslel na natočení druhého dílu. Člověk by taky po slibném začátku čekal, že Strach bude mít větší roli, ale on se tam právě mihne pouze na začátku a pak na konci ve scéně pro zuřivého katolíka zcela nepřístojné. Aňa Geislerová tam taky celou dobu jen přicmrndává a důvod jejího obsazení se zjeví až v úplném závěru, patrně jako jediná prokázala zvláštní předpoklady pro roli v konkurzu před natáčením, totiž že měla vši. Jediný, kdo se vyskytuje v záběrech pravda častěji, je Chalupův hlavní hrdina, ale ten je zase tak nepřitažlivý, že se s ním člověk při nejlepší vůli identifikovat nemůže, ačkoli jinak má obludky rád. Ale abych jen nepomlouval, scéna se zpětným zasazováním stromu a hra na houkanou nemá chybu. (01.06.2013)

Příšerný postsynchron, a ne vždy je patrné jestli jsou výkony stylizované nebo špatně zahrané... Ale vizuálně je to nádhera (kompozičně, barevně + věrohodná prostředí jsou využita na maximum) a celé to má velmi příjemnou atmosféru podivnosti předrevolučních dob. A k tomu nemalou měrou přispívají i krásné koláže Davida Vávry. (19.07.2011)